Zdroj: Verlag Dashöfer,stavební klub
Je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.
Prováděcí dokumentace stavby
V povolovacích a dalších procesech vedoucích k realizaci určitého stavebního záměru dochází běžně ke zpracování několika druhů dokumentací, a to v různých stupních podrobnosti a s různými obsahovými náležitostmi.
Hovoříme-li o dle stavebního zákona povinně zpracovávaných dokumentacích, lze za základní dokumentace označit dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení, která je o poznání podrobnější. Náležitosti těchto dokumentací stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Ke kolaudaci předloží stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby pouze v případě, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Povinnost zpracovat podrobnější dokumentaci pro provádění stavby stavební zákon v obecné rovině nestanoví, neboť ve většině případů taková dokumentace nepředstavuje nezbytný podklad pro ověření zákonných požadavků v jednotlivých fázích povolovacích procesů. Povinnost zpracovat tuto dokumentaci stavební úřad může uložit pouze v rámci územního rozhodnutí, a to v případě, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu. Požadavek na zpracování prováděcí dokumentace může vyplynout také ze závazných stanovisek dotčených orgánů.
Vzhledem k tomu, že v rámci územního rozhodování se neřeší provádění stavby, plán kontrolních prohlídek apod., ale pouze její umístění, je tato možnost uložení povinnosti zpracovat dokumentaci provádění stavby ve fázi územního rozhodování poněkud nelogická, naproti tomu v rámci stavebního povolení stavební úřad takovou možnost nemá. V praxi jsou tedy případy, kdy stavební úřad uloží povinnost zpracovat podrobnou dokumentaci k provádění stavby, spíše ojedinělé. Pokud tak učiní, musí dokumentaci zpracovat autorizovaná osoba dle ust. § 158 odst. 2 písm. g) stavebního zákona.
I když však stavební úřad povinnost zpracování prováděcí dokumentace stavby nestanoví, neboť pro vydání příslušných rozhodnutí a následné postupy shledá předložené dokumentace dostačující, je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.
Na základě toho pak je zhotovitel stavby schopen zpracovat dodavatelskou, realizační a podobné podrobné dokumentace, které bývají naopak smluvně vyžadovány po něm. V případě, že povinnost zpracovat dokumentaci neuloží stavební úřad, nelze trvat na tom, aby ji zpracovala autorizovaná osoba ve smyslu ust. § 158 stavebního zákona
V povolovacích a dalších procesech vedoucích k realizaci určitého stavebního záměru dochází běžně ke zpracování několika druhů dokumentací, a to v různých stupních podrobnosti a s různými obsahovými náležitostmi.
Hovoříme-li o dle stavebního zákona povinně zpracovávaných dokumentacích, lze za základní dokumentace označit dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení, která je o poznání podrobnější. Náležitosti těchto dokumentací stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Ke kolaudaci předloží stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby pouze v případě, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Povinnost zpracovat podrobnější dokumentaci pro provádění stavby stavební zákon v obecné rovině nestanoví, neboť ve většině případů taková dokumentace nepředstavuje nezbytný podklad pro ověření zákonných požadavků v jednotlivých fázích povolovacích procesů. Povinnost zpracovat tuto dokumentaci stavební úřad může uložit pouze v rámci územního rozhodnutí, a to v případě, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu. Požadavek na zpracování prováděcí dokumentace může vyplynout také ze závazných stanovisek dotčených orgánů.
Vzhledem k tomu, že v rámci územního rozhodování se neřeší provádění stavby, plán kontrolních prohlídek apod., ale pouze její umístění, je tato možnost uložení povinnosti zpracovat dokumentaci provádění stavby ve fázi územního rozhodování poněkud nelogická, naproti tomu v rámci stavebního povolení stavební úřad takovou možnost nemá. V praxi jsou tedy případy, kdy stavební úřad uloží povinnost zpracovat podrobnou dokumentaci k provádění stavby, spíše ojedinělé. Pokud tak učiní, musí dokumentaci zpracovat autorizovaná osoba dle ust. § 158 odst. 2 písm. g) stavebního zákona.
I když však stavební úřad povinnost zpracování prováděcí dokumentace stavby nestanoví, neboť pro vydání příslušných rozhodnutí a následné postupy shledá předložené dokumentace dostačující, je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.
Na základě toho pak je zhotovitel stavby schopen zpracovat dodavatelskou, realizační a podobné podrobné dokumentace, které bývají naopak smluvně vyžadovány po něm. V případě, že povinnost zpracovat dokumentaci neuloží stavební úřad, nelze trvat na tom, aby ji zpracovala autorizovaná osoba ve smyslu ust. § 158 stavebního zákona