Stupeň požární bezpečnosti je obecný technický pojem, který vyjadřuje míru schopnosti konstrukce, zařízení nebo systému odolávat požáru, zabránit jeho šíření a zajistit bezpečný provoz. U spalinových cest se tento pojem neobjevuje jako samostatná klasifikační hodnota, ale jako souhrn požadavků, které určují, jak bezpečně se komín chová při běžném i mimořádném provozu.

Aby to bylo praktické, vysvětlím ti, jak se „stupeň požární bezpečnosti“ projevuje v kontextu spalinových cest, a jak jej normy definují nepřímo.

Co znamená „stupeň požární bezpečnosti“ u spalinových cest

V praxi jde o souhrn vlastností, které určují, zda je komín bezpečný z hlediska požáru. Tyto vlastnosti jsou stanoveny normami a předpisy a zahrnují:

• teplotní odolnost (T200, T400, T600…)

• odolnost při vyhoření sazí (G nebo O)

• bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

• provedení prostupů konstrukcemi

• těsnost a tlaková třída

• odolnost proti kondenzátu a korozi

• stavebně-technický stav

• pravidelná údržba a kontrola

➡️ Zobecnění: Stupeň požární bezpečnosti spalinové cesty je dán tím, jak dobře komín splňuje všechny požadavky norem na odolnost vůči teplu, ohni, sazi, konstrukčním vlivům a provozním podmínkám.

Jak normy definují „stupeň požární bezpečnosti“

Normy nepoužívají tento pojem přímo, ale stanovují parametry, které jej tvoří:

1) EN 1443 – Komíny: Obecné požadavky

Určuje základní vlastnosti komína:

• teplotní třída

• tlaková třída

• odolnost při vyhoření sazí

• odolnost proti kondenzátu

• odolnost proti korozi

➡️ Tyto parametry dohromady tvoří výrobkový stupeň požární bezpečnosti.

2) EN 15287 – Navrhování a montáž

Řeší:

• bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

• provedení prostupů

• výšku a stabilitu komína

➡️ To tvoří konstrukční stupeň požární bezpečnosti.

3) Vyhláška 34/2016 Sb.

Řeší:

• čištění

• kontrolu

• revizi

➡️ To tvoří provozní stupeň požární bezpečnosti.

Praktické shrnutí

Stupeň požární bezpečnosti spalinové cesty = souhrn všech vlastností, které určují, zda komín odolá požáru a nezpůsobí jeho šíření.

Tvoří jej tři oblasti:

• Výrobkové vlastnosti (zatřídění T400 N1 D3 G…)

• Konstrukční provedení (vzdálenosti, prostupy, materiály)

• Provozní stav (čištění, kontrola, revize)

Pokud jedna z těchto oblastí selže, stupeň požární bezpečnosti je nedostatečný.

2) SPB komína určují normy — hlavně EN 1443

Norma EN 1443 definuje vlastnosti, které dohromady tvoří „stupeň požární bezpečnosti“ komína:

• Teplotní třída (T200, T400, T600…)

• Odolnost při vyhoření sazí (G nebo O)

• Tlaková třída (N1, P1…)

• Odolnost proti kondenzátu (D/W)

• Odolnost proti korozi (V1–V3)

• Mechanická odolnost

➡️ Tyto parametry dohromady tvoří výrobkový SPB.

3) SPB komína ovlivňuje i konstrukční provedení

Norma EN 15287-1/2 řeší, jak má být komín instalován, aby byl požárně bezpečný:

• Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

• Prostupy stropem a střechou

• výška komína, stabilita, kotvení

• provedení nadstřešní části

• napojení kouřovodu

➡️ To je konstrukční SPB.

4) SPB komína se ověřuje při kontrole a revizi

Vyhláška 34/2016 Sb. stanovuje, že kominík musí posoudit:

• zda komín odpovídá svému zatřídění,

• zda je stavebně-technicky v pořádku,

• zda jsou dodrženy bezpečné vzdálenosti,

• zda nehrozí vyhoření sazí,

• zda nedochází k přehřívání konstrukcí.

➡️ To je provozní SPB.

Shrnutí v jedné větě

SPB komína je úroveň požární bezpečnosti, která vzniká kombinací jeho výrobkových vlastností, konstrukčního provedení a provozního stavu — a všechny tyto části jsou definovány normami.

Jak revizní technik hodnotí SPB komína v praxi

1) Ověření výrobkových vlastností komína

Revizák začíná tím, že ověří, zda komín jako výrobek splňuje normy.

Kontroluje zejména:

• zatřídění komína (např. T400 N1 D3 G)

• teplotní třídu vs. teplotu spalin spotřebiče

• třídu G/O podle typu paliva

• kompatibilitu komponent (vše musí být z jednoho systému)

• existenci prohlášení o vlastnostech (CE)

➡️ Pokud výrobkové vlastnosti neodpovídají, SPB je nedostatečný už na začátku.

2) Posouzení konstrukčního provedení

Tady se rozhoduje, zda komín „přežije“ provoz v reálné stavbě.

Revizák kontroluje:

• bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

• prostupy stropem, střechou a stěnami

• stavebně-technický stav komína (trhliny, netěsnosti, degradace)

• stav vložky (deformace, propálení, koroze)

• nadstřešní část (stabilita, oplechování, kotvení)

• napojení kouřovodu (sklon, délka, materiál)

➡️ Pokud je konstrukční provedení chybné, SPB je ohrožen i když je výrobek v pořádku.

3) Hodnocení provozního stavu

Revizák sleduje, jak komín funguje při běžném používání.

Kontroluje:

• množství sazí a dehtu

• tah komína

• únik spalin do konstrukcí nebo interiéru

• přehřívání okolních konstrukcí

• správné používání spotřebiče

• intervaly čištění a kontrol

➡️ Pokud provozní stav neodpovídá, SPB je snížen i když je komín správně navržen.

4) Hodnocení odolnosti při mimořádných stavech

Revizák musí posoudit, zda komín zvládne extrémní situace.

Kontroluje:

• zda je komín odolný při vyhoření sazí (třída G)

• zda prostupy brání šíření požáru

• zda nejsou známky skrytého hoření (zuhelnatění, zápach, tepelné mapy)

• zda konstrukce není přehřátá

➡️ Pokud komín není odolný při vyhoření sazí, SPB je kriticky nedostatečný.

Jak revizák SPB vyhodnotí ve zprávě

Revizní technik SPB nevyjadřuje jedním údajem. Místo toho:

• popíše zjištěné závady,

• přiřadí jim závažnost,

• uvede, zda komín může být provozován,

• případně uloží zákaz provozu,

• doporučí nebo nařídí odstranění závad.

Typické závady, které znamenají nedostatečný SPB:

• nedodržení bezpečných vzdáleností

• komín třídy O u pevných paliv

• trhliny a netěsnosti

• nevhodné výrobkové řešení

• přehřívání konstrukcí

• zahoření sazí nebo riziko jeho vzniku

3) Průmyslové a výrobní objekty

Zde je SPB nejpřísnější.

Požadavky:

• komíny musí mít vysokou teplotní třídu (často T600),

• odolnost proti agresivním spalinám,

• zvýšené požadavky na mechanickou odolnost,

• komín nesmí ohrozit technologii ani skladované materiály,

• často se vyžaduje samostatný požární úsek pro kotelnu.

SPB zde zahrnuje i:

• posouzení rizik podle typu výroby,

• požadavky na automatické systémy (detekce, odstavení).

• 4) Stavby pro shromažďování osob (školy, nemocnice, hotely)

  Požadavky jsou podobné jako u bytových domů, ale ještě přísnější.

  SPB zahrnuje:

  • vysokou požární odolnost prostupů,

  • komín nesmí ohrozit evakuaci velkého počtu osob,

  • zvýšené požadavky na těsnost a odolnost při vyhoření sazí,

  • přísnější kontrolní režim.

  5) Dřevostavby a stavby s vysokým podílem hořlavých materiálů

  Tady SPB zásadně ovlivňuje konstrukce.

  Požadavky:

  • větší bezpečné vzdálenosti,

  • speciální izolační prvky v prostupech,

  • komín musí být často samostatně stojící nebo s přerušením kontaktu s konstrukcí,

  • zvýšené požadavky na tepelnou izolaci komína.

  SPB zde řeší hlavně:

  • zabránění přehřívání dřeva,

  • zabránění skrytému hoření.

6) Památkové objekty

SPB se zde hodnotí individuálně.

Požadavky:

• často nutné vložit komín,

• zachovat vzhled, ale zvýšit bezpečnost,

• speciální řešení prostupů a izolací,

• přísné požadavky na dokumentaci.

• Shrnutí v jedné větě

  SPB komína se nemění jako číslo, ale mění se požadavky na komín podle toho, jaký typ stavby má chránit — čím vyšší riziko pro osoby nebo majetek, tím přísnější požadavky.

jak zapsat do revizní zpravy ze chybí pbr nebo projekt

Když v revizní zprávě chybí PBR (Požárně bezpečnostní řešení) nebo projektová dokumentace, revizní technik to musí zapsat jasně, jednoznačně a tak, aby bylo zřejmé, že tato absence omezuje možnost plnohodnotného posouzení SPB.

Níže máš formulace, které se v praxi používají a které jsou v souladu s vyhláškou 34/2016 Sb. i běžnou revizní praxí.

Vzorový odstavec do revizní zprávy – chybí PBR / projekt

„K revizi spalinové cesty nebyly předloženy žádné projektové podklady ani Požárně bezpečnostní řešení stavby. Z tohoto důvodu nebylo možné ověřit soulad provedení spalinové cesty s požadavky požární bezpečnosti stavby, zejména s ohledem na požární úseky, prostupy konstrukcemi a požadované odstupové vzdálenosti. Revize byla provedena pouze v rozsahu vizuálně dostupných částí a dostupných informací. Absence projektové dokumentace a PBR je hodnocena jako závada, kterou je nutné odstranit doplněním příslušné dokumentace.“

3) Návrh nápravy – doplnění dokumentace

U starých komínů se běžně postupuje takto:

✔ Varianta A – zpracovat dodatečné PBR

Požárně bezpečnostní řešení může zpracovat:

• autorizovaný technik PO,

• projektant požární bezpečnosti.

PBR stanoví:

• požární úseky,

• požadované odstupové vzdálenosti,

• požární odolnost prostupů,

• případná opatření.

• Shrnutí

  U starých nezkolaudovaných komínů je postup vždy stejný:

  1. Revizák zjistí skutečný stav.

  2. Zapíše absenci dokumentace jako závadu.

  3. Doporučí doplnění PBR a projektu.

  4. Navrhne technické úpravy.

  5. Po úpravách provede mimořádnou revizi.

  ➡️ Teprve pak lze komín považovat za bezpečný a „zkolaudovaný“.

• Možné formulace

• Závada A – kritická (zákaz provozu)

  „Spalinová cesta je staršího data a nebyla nikdy doložena projektová dokumentace ani Požárně bezpečnostní řešení stavby. Vzhledem k absenci těchto podkladů nelze ověřit požární bezpečnost spalinové cesty, zejména správnost konstrukčních prostupů, odstupové vzdálenosti od hořlavých materiálů a požární odolnost konstrukcí. Zjištěný stav představuje bezprostřední riziko vzniku požáru. Závada je hodnocena jako A – spalinová cesta se nesmí provozovat do doby doplnění dokumentace, provedení nezbytných úprav a následné mimořádné revize.“

  Závada B – závažná (provoz možný s omezením)

  „K této spalinové cestě nebyla předložena projektová dokumentace ani Požárně bezpečnostní řešení stavby. Revize byla provedena pouze v rozsahu vizuálně dostupných částí. Absence dokumentace neumožňuje ověřit soulad spalinové cesty s požadavky požární bezpečnosti stavby, zejména v oblasti požárních úseků, prostupů a odstupových vzdáleností. Závada je hodnocena jako B. Doporučuje se doplnění projektové dokumentace skutečného provedení a PBR a následná kontrola.“

  Závada C – administrativní nedostatek (bez vlivu na okamžitou bezpečnost)

  „K této spalinové cestě nebyla předložena projektová dokumentace ani doklad o jejím uvedení do provozu. Jedná se o administrativní nedostatek, který neumožňuje úplné posouzení souladu s projektovaným stavem. Závada je hodnocena jako C. Doporučuje se doplnění dokumentace skutečného provedení pro úplnost evidence.“

  Jak závady používat v praxi

  • A použij, když je komín v neznámém stavu a existuje reálné riziko požáru (dřevostavba, nejasné prostupy, trhliny).

  • B použij, když komín vypadá technicky v pořádku, ale dokumentace chybí.

  • C použij, když je komín bezpečný, ale dokumentace chybí jen administrativně.

   

Komínová šachta je přesně definovaný stavební prvek – vertikální konstrukční prostor určený pro vedení komínového tělesa, komínových průduchů, vložek nebo spalinových cest. Níže máš kompletní, profesionální a stavební praxí ověřený přehled typů komínových šachet, včetně jejich použití, konstrukce a rozdílů.

Komínová šachta je dutý svislý prostor v budově, který slouží k:

• vedení komínového průduchu,

• instalaci komínové vložky,

• vedení více průduchů (více spotřebičů),

• vedení přívodu vzduchu,

• Komínová šachta je podle ČSN 73 4201 definována jako:

  Svislý stavební prostor určený pro vedení komínového tělesa, komínových průduchů nebo spalinových cest, včetně jejich příslušenství.

  Komínová šachta tedy není samotný komín — je to prostor, ve kterém je komín veden.

  Účel komínové šachty

  Komínová šachta musí umožnit:

  • bezpečné vedení spalin

  • umístění komínové vložky

  • dilataci vložky

  • umístění izolace

  • přístup k revizním otvorům

  • odvod kondenzátu

  • přívod spalovacího vzduchu (pokud je součástí systému)

  • větrání komínového pláště

Požární odolnost komínové šachty (ČSN 73 4201 + ČSN 73 0802)

Komínová šachta je požárně exponovaný prvek, proto musí splňovat přísné požadavky.

1) Základní požadavek

Komínová šachta musí být zhotovena z nehořlavých materiálů a musí mít požární odolnost minimálně EI 30, ale často EI 60 až EI 90, podle:

• typu objektu (RD, bytový dům, průmysl)

• umístění komína v konstrukci

• počtu podlaží

• typu spotřebiče

2) Požární odolnost podle umístění

a) Komín procházející více podlažími

→ požární odolnost EI 60 – EI 90

b) Komín v bytovém domě

→ minimálně EI 60

c) Komín v rodinném domě

→ minimálně EI 30, ale doporučuje se EI 60

d) Komín v chráněné únikové cestě

→ EI 90 nebo vyšší

3) Požární vlastnosti, které musí šachta splnit

Komínová šachta musí:

• odolat vyhoření komína (teploty až 1000 °C)

• zabránit šíření požáru do konstrukcí budovy

• zajistit těsnost (žádné spáry, trhliny, netěsnosti)

• dodržet bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

• zajistit požární těsnění prostupů (stropy, příčky)

• zajistit odvětrání pláště, pokud to vyžaduje typ komína

Konstrukční vlastnosti komínové šachty

Komínová šachta musí být:

• staticky stabilní

• neprůvzdušná (nesmí unikat spaliny)

• odolná proti vlhkosti

• odolná proti kondenzátu

• provedená z nehořlavých materiálů (A1 nebo A2)

• dostatečně prostorná pro vložku + izolaci + dilataci

• uzavřená po celé výšce

• bez přerušení (nesmí být zúžení nebo překážky)

Rozměrové požadavky (ČSN 73 4201)

Komínová šachta musí mít:

• dostatečný vnitřní prostor pro vložku + izolaci + dilatační mezeru

• minimální tloušťku stěny podle typu materiálu

• správné umístění sopouchu (výška, úhel, vzdálenosti)

• správnou výšku nad střechou podle sklonu a okolních objektů

• možnost instalace revizních otvorů

• Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

  Podle ČSN 73 4201:

  • minimálně 50 mm od hořlavých materiálů

  • u některých typů komínů až 200 mm

  • vzdálenost se měří od vložky, ne od pláště

Komínová šachta musí splňovat:

• požární odolnost EI 30–EI 90

• nehořlavé materiály A1/A2

• statickou stabilitu

• těsnost a neprůvzdušnost

• možnost revize a čištění

• správné rozměry a dilataci

• bezpečné vzdálenosti od hořlavin

• odvod kondenzátu a přívod vzduchu, pokud je to potřeba

• Použít schodiště nebo běžnou instalační šachtu jako komínovou šachtu nelze – a to z několika zásadních důvodů, které vyplývají přímo z ČSN 73 4201 – Komíny a kouřovody i z požárních předpisů.

• Proč nelze použít schodiště nebo instalační šachtu jako komínovou šachtu

  🔥 1) Požární bezpečnost

  • Komínová šachta musí mít požární odolnost EI 30–EI 90 podle typu objektu.

  • Schodišťová šachta je součástí únikové cesty → zde je požadavek na oddělení od zdrojů požáru. Vedení spalin by bylo v přímém rozporu s požárními předpisy.

  • Instalační šachta je určena pro vedení vody, plynu, elektro. Spaliny by zde představovaly riziko požáru a otravy CO.

  • 2) Funkční požadavky

    • Komínová šachta musí být neprůvzdušná a odolná proti kondenzátu.

    • Instalační šachty ani schodiště nejsou konstruovány na vysoké teploty spalin (až 400 °C při provozu, 1000 °C při vyhoření).

    • Komínová šachta musí mít správný průřez a výšku pro zajištění tahu – to schodiště ani instalační šachta nesplňují.

    • 3) Normové požadavky (ČSN 73 4201)

      Norma jasně říká, že:

      • Komínová šachta musí být samostatný stavební prostor určený výhradně pro komín.

      • Nesmí být kombinována s jinými instalacemi (elektro, voda, plyn).

      • Nesmí procházet chráněnou únikovou cestou (schodiště).

      • Musí být zhotovena z nehořlavých materiálů (A1 nebo A2).

      • 4) Praktické důvody

        • Schodiště: slouží k evakuaci → při požáru by spaliny ohrozily osoby.

        • Instalační šachta: obsahuje kabely, potrubí → vysoké riziko požáru a destrukce.

        • Komínová šachta: musí být oddělená, izolovaná, kontrolovatelná.

        • Shrnutí

          • Schodiště ani instalační šachta nesmí být použity jako komínová šachta.

          • Komínová šachta musí být samostatná, požárně odolná, nehořlavá a určená výhradně pro vedení komínového průduchu.

          • Toto je přímo stanoveno v ČSN 73 4201 a souvisejících požárních normách.

          • SVETLIKY
          • Světlíky jsou úplně jiná kategorie stavebních šachet než komínové. Jsou to svislé nebo šikmé stavební prostory určené k přívodu denního světla a větrání do vnitřních částí budov, které by jinak byly bez přirozeného osvětlení.

          • Proč nelze použít světlík jako komínovou šachtu

            • Svět­lík není požárně odolný → nemá konstrukci EI 30–90 jako komínová šachta.

            • Není neprůvzdušný → spaliny by unikaly do místností.

            • Není určený pro vysoké teploty → při vyhoření komína by se konstrukce zhroutila.

            • Slouží k větrání a osvětlení, nikoli k odvodu spalin.

            Použití světlíku jako komínové šachty by bylo v rozporu s ČSN 73 4201 i s požárními předpisy.

          • ktere sachty nelze pouzit pro komin bez posudku pbř
          •  
          • Šachty, které nelze použít jako spalinovou cestu bez posudku PBŘ, jsou všechny stavební šachty, které nebyly původně navrženy jako komín a jejichž použití by měnilo požárně bezpečnostní řešení stavby.
          • Tyto šachty nesplňují požární odolnost EI požadovanou pro komíny a jejich použití jako spalinové cesty je změna stavby, která vyžaduje PBŘ.

formulace závady

Spalinová cesta je vedena v prostoru,ktery není komínovou šachtou,tedy v prostoru ktery není určen pro vedení komínového telesa podle požadavků CSN  734201,Konstrukce šachty nemá doloženou požarní  odolnost EI. Nelze ověřit splnení požadavků  PBŘ. Hodnocení NEPROVOZUSCHOPNÉ

Kontrolní seznam požární bezpečnosti spalinové cesty

• 1) Výrobkové vlastnosti komína

  • Komín má platné zatřídění (např. T400 N1 D3 G).

  • Třída teplotní odolnosti odpovídá spotřebiči.

  • Třída G/O odpovídá typu paliva (pevná paliva = vždy G).

  • Materiály jsou certifikované a mají prohlášení o vlastnostech.

  • Všechny komponenty jsou kompatibilní a pocházejí z jednoho systému.

  2) Návrh a provedení spalinové cesty

  • Dodrženy bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů.

  • Správně provedené prostupy stropem, střechou a stěnami.

  • Komín má odpovídající výšku a průřez pro daný spotřebič.

  • Kouřovod je správně napojen, má vhodný sklon a délku.

  • Komín je stabilní, kotvený a chráněný proti povětrnosti.

  • Jsou přítomny všechny kontrolní a čisticí otvory.

  • 3) Stavebně-technický stav

    • Komínové těleso je bez trhlin, netěsností a degradace.

    • Vložka je nepoškozená, nezkroucená, nepropálená.

    • Nadstřešní část je pevná, neporušená, správně oplechovaná.

    • Dvířka, kryty a revizní otvory jsou funkční a těsní.

    • Komín není zanesný dehtem nebo nadměrným množstvím sazí.

    •  

4) Provozní bezpečnost

• Komín má dostatečný tah.

• Nedochází k úniku spalin do interiéru nebo konstrukcí.

• Spotřebič je provozován v souladu s určením komína.

• Palivo odpovídá typu spotřebiče a komína.

• Není patrné přehřívání konstrukcí v okolí komína.

• 5) Údržba a dokumentace

  • Komín je čištěn v intervalech dle vyhlášky 34/2016 Sb.

  • Proběhla pravidelná kontrola (1× ročně u pevných paliv).

  • Revize byla provedena při uvedení do provozu nebo po změnách.

  • Existuje kompletní dokumentace:

    • prohlášení o vlastnostech,

    • montážní dokumentace,

    • revizní zprávy,

    • záznamy o čištění a kontrolách.

    • 6) Mimořádné stavy

      • Komín je odolný při vyhoření sazí (třída G).

      • Prostupy a okolní konstrukce jsou chráněny proti šíření požáru.

      • Nejsou patrné známky skrytého hoření (zuhelnatění, zápach, tepelné mapy).

      • Po požáru komína byla provedena mimořádná revize.

      • Stručné shrnutí

        Bezpečná spalinová cesta je taková, která má správné výrobkové vlastnosti, je odborně navržena a provedena, je v dobrém technickém stavu, je správně provozována a pravidelně kontrolována.

         

použity materiály a články firmy HPI.cz.

Aby stavba vyhověla normovým/zákonným požadavkům, je třeba vytvořit podmínky pro bezpečný pohyb po střeše i poté, kdy sundáme lešení. Střecha za tím účelem musí být vybavena prvky pro bezpečný pohyb. Jak uvádí normy, tato zařízení je navíc třeba pravidelně kontrolovat každých 12 měsíců autorizovanou osobou pověřenou výrobcem. Společnost HPI-CZ, dodavatel stavebního příslušenství pro střechy, tyto revize nově nabízí.

Bezpečné užívání stavby je jedním ze základních požadavků stanovených normou ČSN 73 1901. Uživatel musí mít možnost bezpečně provádět údržbu střechy, případně výměnu poškozených částí krytin, obnovovací nátěry apod., ale také třeba komína, včetně revize.

Víte, že… Pád z výšky patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny pracovních úrazů. Za práci ve výškách je přitom považována práce v jakékoliv výšce. Už od 1,5 m je zaměstnavatel povinen chránit zaměstnance proti pádu.

Na šikmé střechy rodinných domů se pro bezpečný pohyb při údržbě střechy a zařízení na ní umístěných montují zejména stoupací plošiny, lávky a nášlapy v kombinaci s bezpečnostními háky. Háky se využívají jako kotevní body v kombinaci se zachycovacím postrojem na laně, ale lze je využít také pro připevnění střešních žebříků určených pro zajištění dočasného pohybu na střeše.

Zdeněk Štofaňak, zástupce společnosti HPI-CZ, upozorňuje, že tyto prvky pro bezpečný pohyb je potřeba podle norem pravidelně kontrolovat, obdobně jako třeba komíny nebo kotle: „Norma ČSN EN 517, konkrétně odstavec 10, uvádí, že u bezpečnostních střešních háků musí výrobce uvést, že zařízení musí být kontrolováno každých 12 měsíců oprávněnou osobou autorizovanou výrobcem a dále, že musí být udržováno, pokud to výrobce považuje za nezbytné. Obdobně se to podle normy ČSN EN 516 týká také lávek, plošin a stupňů, které je třeba rovněž kontrolovat každých 12 měsíců.“

Plošiny, stupačky a lávky

Nejčastěji se na střešní plochy upevňují stoupací plošiny. Montují se zpravidla do blízkosti komína, případně solárních kolektorů, antén apod. Větší objekty s rozsáhlejšími střechami pak mívají na střechách kominické lávky se zábradlím. Naopak u menších střech nebo jako doplňkové opatření, například ke stoupacím plošinám, výborně poslouží nášlapy neboli střešní stupačky.

Kominík není veverka

Střešní výlez musí být umístěn těsně vedle komínu a od výlezu ke komínu by měly vést nášlapy. Pokud se jedná o větší vzdálenost ke komínu, pak ale nášlapy nestačí a je potřeba instalovat stoupací plošiny, případně komínovou lávku. Tuto problematiku podrobně řeší norma ČSN 734201.

„Praxe je ale jiná, střecha bývá ve špatném stavu, nášlapy drží jen silou vůle a komínová lávka má stoupací část z prohnilého dřeva,“ směje se Zdeněk Štofaňak, který sám i revize provádí, a dodává: „To už by dnes normám samozřejmě nevyhovělo. Část, na které se stojí, by měla být protiskluzová, což znamená kovová s výstupky a otvory, které brání shromažďování vody a sněhu. I když kominík chodí po střechách každý den, jsou střechy, kam by se ani neměl pouštět – přece jen je to člověk a ne veverka.“

Ochrana proti pádu

Pokrývač nebo třeba stavební klempíř vykonávající pracovní činnost na šikmé střeše musí být chráněn zejména proti pádu ze střešního pláště na jeho volných okrajích. Zároveň je třeba zajistit jeho bezpečný pohyb po střešní ploše. Mezi nejbezpečnější a zároveň finančně dostupné způsoby zajištění na střechách patří využití bezpečnostních střešních háků. Háky se instalují převážně v blízkosti střešních oken, štítů, u okapů, nebo u hřebenů střech. Využívají se jako kotevní body v kombinaci se zachycovacím postrojem na laně, ale lze je využít také pro připevnění střešních žebříků určených pro zajištění dočasného pohybu na střeše.

Revize prvků pro bezpečný pohyb po střeše

Revizní kontrolu provádí pověřený pracovník především vizuálně. „Lávku, plošinu, nášlap, ale i bezpečnostní hák je třeba prohlédnout nejprve jako celek, poté všechny jeho části, a především správně provedenou montáž i uchycení a poté rozhodnout, zda tento prvek lze nadále bezpečně používat. Revizi provádí autorizovaná osoba, pověřená výrobcem, který daný prvek uvedl na trh,“ uvádí dále Zdeněk Štofaňak. Sám se při revizi vždy ptá na datum montáže. U starých lávek a plošin je určit datum těžké, takže ve chvíli, kdy jsou šrouby vykývané a prkna „podlážky“ nahnilá, je lepší prvek vyměnit. „Nejde o velkou investici,“ říká k tomu Zdeněk Šfofaňak.

A kdy nejlépe provádět revizi? „Je jedno, zdali je to na jaře nebo na podzim, důležité je, aby to bylo pravidelně.“ dodává na závěr Zdeněk Štofaňak, který osobně revize pro společnost HPI-CZ provádí.

Tipy pro bezpečnou střechu

U menších střech slouží nášlapy

Cestu po střeše lze vytvořit bez vrtání do krytiny pomocí univerzálního nášlapu Trapac®, který stačí jen „zaháknout“ za střešní tašku. Sklon roštu lze upravit dle sklonu střechy, otvor v nášlapu je opatřen madlem pro přidržení, a tedy ještě pohodlnější a bezpečnější pohyb po střeše. Univerzální nášlap je určen pro pálené i betonové tašky, jejichž vlnám se rozměrově přizpůsobí.

Stoupací plošiny se montují ke komínu

Sada ROBUST z nabídky HPI-CZ zahrnuje kompletní stoupací plošinu z pozinkované oceli. Rošt plošiny má protiskluzový povrch, hustě rozmístěné otvory v povrchu roštu zabraňují shromažďování vody a sněhu. Sad u ROBUST si lze vybrat s povrchovou úpravou pozink nebo v barvené variantě (antracit, hnědá, cihlově červená, červenohnědá, černá). Držáky stoupací plošiny jsou v místech styku s krytinou opatřeny pryžovými podložkami, které zabraňují jejímu mechanickému poškození.

Kominický výlez HPI je dostatečně prostorný

V souvislosti s dalšími bezpečnostními prvky na střeše mohou rozhodující být i dostatečné rozměry instalovaného výlezu, kterým se kominík, pokrývač nebo třeba „hromosvodář“ protáhne na střechu. Takovým je např. kominický výlez HPI pro profilované střešní krytiny, který svou velikostí 550 x 720 mm splňuje normu ČSN 73 4201. Norma umožňuje při rozměrech výlezu na střechu 550 x 550 mm a jeho vzdálenosti do 600 mm od komína nezřizovat už komínové lávky.

Majitelé nemovitostí mají ze zákona povinnost provádět pravidelnou kontrolu,eventuálně revizi komínu. kominíka tedy na střeše mít budeme.  málokdo si uvědomujeme,že součástí revize komína je posouzení bezpečného přístupu ke spalinové cestě. Bezpečný přístup ke spalinové cestě je totiž podmínkou vydání kladného výsledku při provádění revize spalinové cesty.