Lze vypracovat revizní zpravu spalinové cesty bez spotřebiče

Miloslav

Na facebooku se vedou diskuse zda je to možné či ne. Účelem tohoto příspěvku je uvést tento problém na pravou míru. Zpracováno pomocí umělé inteligence.

Úplnou revizní zprávu spalinové cesty nelze vypracovat bez připojeného konkrétního spotřebiče paliv. Revize se totiž ze zákona vztahuje na celou soustavu, která zahrnuje nejen komín, ale i kouřovod a jeho napojení na konkrétní zařízení.

Kompletní revize: Revizní technik potvrzuje bezpečnost spalinové cesty pro instalovaný spotřebič. Bez něj nemůže posoudit parametry, jako je tah, výkon spotřebiče vzhledem k průřezu komína nebo teplotní odolnost celé cesty pro daný typ paliva.

Revize pouze komína: Technik může provést revizi samotného tělesa komína (např. po rekonstrukci nebo vyvložkování), ale v revizní zprávě bude jasně uvedeno, že není připojen spotřebič. Taková zpráva pak neslouží jako povolení k zahájení provozu topidla.

Zákonná povinnost: Revize je povinná vždy před uvedením nového spotřebiče do provozu nebo při jeho výměně.

Základní povinnosti ohledně spalinových cest definuje Zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), konkrétně v části týkající se čištění, kontroly a revize spalinové cesty (do zákona doplněno novelou č. 320/2015 Sb.)

Podrobnosti pak určuje Vyhláška č. 34/2016 Sb.

Povinnost revize (§ 3 vyhlášky): Revize je povinná mimo jiné „před připojením spotřebiče paliv“ nebo „před výměnou spotřebiče“. Bez popisu konkrétního spotřebiče v revizní zprávě nelze potvrdit bezpečnost celého systému.

Technický protokol: Příloha č. 1 vyhlášky specifikuje způsob provádění revize, který zahrnuje i posouzení, zda spotřebič odpovídá dané spalinové cestě.

Výjimka pro „komín“: Kominická praxe (dle metodiky Společenstva kominíků ČR) umožňuje vystavit tzv. Zprávu o revizi komína bez připojeného spotřebiče paliv. V ní je výslovně uvedeno, že spotřebič není osazen a že komín vyhovuje pod podmínkou následného správného připojení topidla a provedení finální revize spalinové cesty před spuštěním.

Revizní zprávu lze vystavit s omezením, že se jedná o revizi spalinové cesty bez připojeného spotřebiče paliv. V praxi to znamená, že revizní technik potvrdí bezpečnost samotného tělesa (komína a průduchu), ale zpráva má následující limity:
  • Zákaz provozu: Ve zprávě musí být výslovně uvedeno, že není dovoleno spotřebič připojit a provozovat bez následného posouzení konkrétního typu zařízení a jeho kouřovodu.
  • Omezení pro kolaudaci: Stavební úřad může takovou zprávu přijmout pro účely kolaudace stavby (potvrzení, že komín je postaven správně), ale pro reálné užívání objektu k vytápění budete potřebovat finální revizi po zapojení.
  • Chybějící výpočty: Ve zprávě nebudou figurovat údaje o tahu a teplotách, které jsou závislé na výkonu konkrétního kotle či kamen. Technik uvede pouze návrhové parametry (pro jaký typ paliva a výkon je komín dimenzován).
  • Podmíněná platnost: Revize je platná pouze pro samotné těleso komína. Jakmile osadíte spotřebič, zpráva se stává neúplnou a je nutné provést novou revizi celého systému (včetně kouřovodu).
  • Technik v takovém případě do revizní zprávy (zpravidla do oddílu „Závěr“ nebo „Poznámka“) uvádí formulaci, která jasně vymezuje, co bylo revidováno a co naopak chybí.
    Zde je vzor odborné formulace:
  • „Revize byla provedena na tělese komína a jeho průduchu (spalinové cestě) bez připojeného spotřebiče paliv. Spalinová cesta je z hlediska konstrukčního provedení připravena pro připojení spotřebiče na [typ paliva, např. pevná paliva – dřevo] o maximálním výkonu [např. 8 kW].
    Upozornění: Tato zpráva nenahrazuje revizi celého systému po zapojení konkrétního spotřebiče. Před uvedením do provozu musí být provedeno dopojení spotřebiče kouřovodem a následná doplňující revize spalinové cesty potvrzující shodu celého systému. Do té doby je provoz spalinové cesty zakázán.“
  • Co by ve zprávě dále nemělo chybět:
    1. Vymezení rozsahu: Jasné uvedení, že revize končí v místě sopouchu (vstupu do komína).
    2. Technické parametry: Pro jakou teplotní třídu a tlakovou třídu je komín vyvložkován/postaven.
    3. Podmínka: Uvedení, že k připojení musí dojít v souladu s platnou normou ČSN 73 4201.
    4. Formulace pro účely kolaudace :
  • Pro účely kolaudace novostavby je tento postup běžný, zejména u domů s přípravou na krbová kamna. Stavební úřady tuto formu revize akceptují jako doklad o tom, že komínové těleso je bezpečné a odpovídá projektové dokumentaci.
    Zde je upravená formulace, která cílí přímo na požadavky stavebního úřadu:
    „Předmětem revize je nově vybudované komínové těleso (spalinová cesta) bez osazeného spotřebiče paliv. Spalinová cesta odpovídá projektové dokumentaci a je z hlediska požární bezpečnosti a stavebních norem (ČSN 73 4201) způsobilá k následnému připojení spotřebiče na [např. pevná paliva] s odpovídajícími parametry. Před faktickým uvedením do provozu a připojením konkrétního a technickému stavu spotřebiče musí být provedena doplňující revize dle Vyhlášky č. 34/2016 Sb.“ Revize byla provedena pouze ve vztahu ke stavebnímu a technickému stavu komínového tělesa. Provozní podmínky dle par 2 odst, 1 písm b vyhlášky 34/2016 sb. nebylo možno posoudit.
     
    Na co si dát při kolaudaci pozor:
    1. Důslednost úředníka: Většina úředníků zprávu „bez spotřebiče“ pro kolaudaci uzná, protože dům je stavebně dokončen. Nicméně v kolaudačním rozhodnutí může být uvedena podmínka, že topit lze až po finální revizi se zapojeným spotřebičem.
    2. Štítek komína: I bez spotřebiče musí být komín opatřen identifikačním štítkem (vymetací dvířka nebo pata komína), který definuje jeho parametry (teplotní třída, odolnost při vyhoření sazí atd.).
    3. Tlaková zkouška: Pokud jde o komín pro plynový kotel, který v domě ještě fyzicky není (např. chybí i plynoměr), je situace složitější – tam se obvykle vyžaduje revize až s osazeným kotlem kvůli těsnosti celého přetlakového systému.
    4. V případě, že je komín v novostavbě pouze jako doplňková příprava (tzv. rezervní komín nebo budoucí krb), je situace pro kolaudaci nejjednodušší.
      Stavebnímu úřadu jde o to, aby stavba jako taková byla bezpečná. Zde jsou specifika pro tento případ:
      • Zaslepení sopouchu: Pro kolaudaci musí být vstup do komína (sopouch) řádně uzavřen/zaslepen (např. originální záslepkou od výrobce komína nebo stavebním víčkem). To potvrzuje, že cesta je neaktivní.
      • Označení v revizi: Revizní technik do zprávy uvede, že se jedná o „rezervní průduch“ nebo „přípravu pro budoucí napojení“.
      • Požární bezpečnost: I když se v komíně netopí, revize potvrzuje, že jsou dodrženy bezpečné odstupy hořlavých konstrukcí (krovu, izolace) od tělesa komína, což je pro kolaudaci klíčové.
      Praktický tip:
      Pokud by měl úředník dotazy, proč není revize kompletní, argumentujte tím, že hlavní zdroj tepla (např. tepelné čerpadlo) je funkční a komín je v tuto chvíli pasivním stavebním prvkem, který bude aktivován až dodatečnou montáží spotřebiče.
     

 

Navrhování a provádění komínů

Miloslav

6.1.1 Jednovrstvé komíny se navrhují a provádějí převážně jako komíny s přirozeným tahem pro suchý provoz, pro spotřebiče s trvalým provozem a vyšší teplotou spalin, zejména pro spotřebiče na pevná paliva. Navrhují se také jako komíny přetlakové nebo vysokopřetlakové.

POZNÁMKA Některé jednovrstvé komínové konstrukce (např. keramické s vertikálními dutinami) vyhoví i pro plynná paliva s nižší teplotou spalin, jsou-li na takový provoz konstruované a certifikované podle EN (např. ČSN EN 1806).

6.1.2 Vícevrstvé komíny ( konstrukce, která se skládá z vložky a aspoň jedné další vrstvy) se navrhují a provádějí pro suchý i mokrý provoz, pro spotřebiče s možností přerušovaného provozu, s jímáním a odvodem kondenzátů spalin. Především se navrhují a provádějí pro spotřebiče na plynná a kapalná paliva a pro spotřebiče na pevná paliva, kde dochází ke zplyňování paliva. Doporučují se i pro ostatní, nejmenované spotřebiče (krby na dřevo, kotle na uhlí apod.). Navrhují se také jako komíny přetlakové nebo vysokopřetlakové.

6.1.3 Přetlakové a vysokopřetlakové komíny vedené uvnitř budovy musí mít zadní větrání, které zajistí odvod spalin do volného ovzduší v případě netěsnosti komínového průduchu. U soustředné vzducho/spalinové sestavy se soustředným vedením přívodu spalovacího vzduchu do spotřebiče a odvodu spalin ze spotřebiče může tuto funkci plnit vzduchový průduch.

6.1.5 Životnost vnitřních komínů se zpravidla navrhuje podle životnosti stavebního objektu. Životnost snadno vyměnitelných komínových vložek a kovových komínů nemá být kratší, než je životnost připojených spotřebičů, pro které jsou navrhovány.

 

6.1.7 Postup montáže komína musí být podrobný a zdokumentovaný. Tento požadavek mohou splňovat informace výrobce o výrobku. Návrh komína má umožnit použití standardních konstrukčních dílů výrobce při provádění jeho montáže. Přizpůsobení konstrukčních dílů, např. vytváření otvorů nebo úpravy délky, může být provedeno pouze v souladu s pokyny výrobce.

6.2.1.1 Jednovrstvý zděný komín se navrhuje jen pro občasně užívané stavby. Komín má stěnu komínového průduchu vytvořenou z cihel. Komín se obvykle vyzdívá z jednotlivých prvků nebo montuje z bloků

6.2.1.2 Jednovrstvý zděný komín nesmí být vyzděn z dutinových ani z děrovaných cihel. Tloušťka stěny komínového průduchu musí být nejméně 140 mm, pokud není komín proveden ze speciálních komínových tvarovek. Tloušťka zděné komínové přepážky musí být nejméně 140 mm. Na vyzdívání se nesmí použít menší části cihly než půlka. U komínů s ochranným pouzdrem podle 6.2.2 může být tloušťka zděné komínové přepážky snížena na 65 mm.

6.2.1.2 Jednovrstvý zděný komín nesmí být vyzděn z dutinových ani z děrovaných cihel. Tloušťka stěny komínového průduchu musí být nejméně 140 mm, pokud není komín proveden ze speciálních komínových tvarovek. Tloušťka zděné komínové přepážky musí být nejméně 140 mm. Na vyzdívání se nesmí použít menší části cihly než půlka. U komínů s ochranným pouzdrem podle 6.2.2 může být tloušťka zděné komínové přepážky snížena na 65 mm.

6.2.1.3 Jednovrstvý zděný komín musí mít všechny ložné i styčné spáry vyplněné maltou tak, aby nemohlo dojít k pronikání spalin nebo k nasávání vzduchu do komínového průduchu. Povrch komínového průduchu jednovrstvého zděného komína musí mít zatřené spáry nebo musí být omítnut.

6.2.1.5 V komínovém zdivu nemají být žádné rýhy ani kapsy; v nezbytných případech (např. pro kovové vodovodní instalační potrubí), musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdívání tak, aby mezi rýhou a komínovým průduchem mělo zdivo tloušťku nejméně 100 mm a bylo těsné proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Rýha musí být po uložení instalace zazděna a vyplněna maltou. Instalační vedení musí být od komínového zdiva dilatačně odděleno. Do komínového zdiva nesmí být zapuštěno svislé instalační vedení.

6.2.1.6 Vnější povrch jednovrstvého zděného komína má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot, zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (ve stropních konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny); v místech, kde kolem komínového tělesa jsou konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot.

6.2.1.8 Při montáži jednovrstvého komína z bloků nebo keramických tvárnic musí být spáry mezi jednotlivými komínovými dílci utěsněny proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Komínové bloky nebo tvárnice musí na sebe přesně navazovat a musí být pevně spojeny. Montáž má být zvolena tak, aby ložná spára mezi dílci byla mimo konstrukci stropu (pro usnadnění kontroly těsnosti spár).

6.2.3.1 Vícevrstvý komín musí být proveden z materiálů tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště

6.2.3.2  U komína montovaného z komínových dílců se mají sestavovat všechny vrstvy tak, aby vodorovné spáry komínového pláště a komínové vložky byly vzájemně výškově posunuty, pokud výrobce nestanoví v technické dokumentaci jinak.

6.2.3.4 Veškeré otvory do komínové vložky (pro připojení spotřebiče, čištění, kontrolu apod.) musí mít příslušné tvarovky, které musí být použity tak, aby byla zaručena těsnost otvoru v komínové vložce. Mezi tvarovkou komínové vložky a komínovým pláštěm musí být zajištěna dilatace.

6.2.4.1 V bytových nebo rodinných domech s hlavním vytápěním, které je připojeno vedením na externí zdroj energií nebo paliv, u kterých může dojít k dlouhodobému výpadku dodávky z důvodu přírodní katastrofy, technické poruchy nebo společenské krize, (dálkové teplo, zemní plyn, elektrický proud apod.) se zřizuje pojistný (rezervní) komín pro připojení lokálního spotřebiče na pevné palivo, který po nezbytně dlouhou dobu umožní vytápění alespoň jedné místnosti bytu.

6.3.1 Jednovrstvé zděné komíny se navrhují z materiálů:

a) nehořlavých

b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti;

c) odolných proti mrazu – část konstrukce přímo vystavená atmosférickým vlivům a v půdním prostoru;

d) odolných proti účinkům spalin

6.3.3 Pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů lze použít materiály s nasákavostí vyšší než 20 % měrné hmotnosti, pokud budou proti vniknutí vlhkosti (např. od srážkové vody, z kondenzátů spalin apod.) trvale chráněny jiným vhodným materiálem. Nejmenší objemová hmotnost materiálu pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být menší než 95 ± 5 kg.m-3. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné při vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Důležitým požadavkem na tepelně izolační materiál je jeho homogenita v hotových komínových výrobcích a dlouhodobá stálost všech jeho uvedených materiálových charakteristik. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C; nikdy nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6).

POZNÁMKA 1 Tepelně izolační materiály jsou stanoveným výrobkem a shoda jejich vlastnosti s příslušnou materiálovou normou/dokumentem musí být výrobcem ověřena v návaznosti na Směrnici EU o stavebních výrobcích.

POZNÁMKA 2 Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu; bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. při použití materiálu s lepšími či horšími tepelně izolačními vlastnostmi nebo s ohledem na nižší či vyšší deklarovanou teplotní třídu výrobku apod.

POZNÁMKA 3 Hodnoty tepelného odporu nebo tepelné vodivosti izolačních materiálů jsou uvedeny např. v příloze A v  tabulkách A. 3 až A.5 ČSN EN 15287-1:2009.

POZNÁMKA 4 Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sedají (tím vznikají nežádoucí teplotní můstky s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují. Při používání sypké izolace nelze vždy zajistit, aby nedošlo k částečnému nebo úplnému ucpání komínového průduchu nebo kouřovodu nebo k omezení volného pohybu komínových vložek a tvarovek v komínu.

6.3.6 Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu systémových komínů, komínových vložek a tvarovek a kouřovodů musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. Odolnost komínových vložek proti korozi musí být deklarována buď na základě:

a) typu a tloušťky materiálu (odpovídajícího podle druhu výrobku tabulce A.1, A.2, A.3 nebo A.4);

Výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušťky se označí Vm.

nebo na základě:

b) kladného výsledku zkoušky nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A normy ČSN EN 1856-1:2010.

Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.1 se označí V1;

Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.2 se označí V2;

Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.3 se označí V3.

6.3.7 Hliníkové komínové výrobky lze použít pouze pro třídu D1 ve shodě s tabulkami A.1 a A.2, a to jen do jmenovité světlosti 150 mm pro spotřebiče podle 3.12.3 se suchým provozem (ČSN EN 1443:2004 článek 3.23) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku

6.3.8 Použití dvou nebo více druhů kovových materiálů v jednom komínovém systému, při montáži individuálních komínů nebo kombinace materiálů při výrobě jednotlivých konstrukčních prvků se nedoporučuje.

6.3.11 Pro těsnění spojů nebo spojování prvků ve spárách nebo spojích mohou být použity pouze ty materiály, které jsou pro tento účel specifikovány výrobcem komínových výrobků. U individuálních komínů se musí použít materiály, které splňují požadavky platných norem a předpisů 5).

5) Harmonizované evropské normy a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., podle kterých se provádí evropské posouzení shody nebo nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (ve znění NV č. 312/2005 Sb.), podle kterého se provádí české posouzení stavebních výrobků.

6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm.

6.4.1 Komínové průduchy musí mít po celé účinné výšce neměnný průřez. V odůvodněných případech může mít komínový nástavec jiný průřez při dodržení podmínky 6.7.3.2.

6.4.2 Komínový průduch sloužící k odtahu spalin nesmí být současně používán jako větrací průduch a naopak, pokud není takový způsob technicky odůvodněný konstrukčním řešením technologického spotřebiče (např.: společný odvod spalin a vodní páry od sušičky prádla s hořákem na plynné palivo). Z nepoužívaného větracího průduchu se může zřídit komínový průduch pouze se souhlasem odborně způsobilé osoby, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Komínový průduch musí splňovat požadavky platných ČSN. Pro jiné účely např. pro vedení anténních napáječů se mohou použít pouze zrušené komíny (3.2.12).

6.4.3 Průduchy se navrhují zpravidla svislé a přímé. Pokud je nutné, z konstrukčních důvodů, komínový průduch odklonit, nemá být odklon větší než 15° od svislice. Při modernizaci stávajících komínů lze v odůvodněných případech zvětšit úhel odklonu až na 30°. U přetlakových komínů může být odklon od svislice až 45°. U společných komínů pro více podlaží se odklonění průduchu nedoporučuje. Odklonění komínového průduchu nesmí být navrženo v úrovni stropní konstrukce ani v úrovni sopouchu. Komínové průduchy ve sdruženém komíně lze odklonit pouze stejným směrem v jedné rovině.

6.4.4 Průřez komínového průduchu může být kruhový, čtvercový, obdélníkový, oválný nebo jiný, podobného tvaru. Při navrhování komínového průduchu obdélníkového nebo oválného průřezu smí být poměr stran nejvýše 1 : 1,3; při modernizaci stávajícího komínového průduchu nejvýše 1 : 1,5. Velikost průřezu komínového průduchu se stanoví výpočtem podle kapitoly 5.

POZNÁMKA Poměr stran 1 : 1,5 mohou mít i nové komínové systémy, pokud jsou takto certifikovány.

6.4.5 Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu s přirozeným tahem je:

a) 100 mm pro spotřebiče na plynná paliva;

b) 110 mm pro spotřebiče na kapalná paliva;

c) 120 mm pro spotřebiče na pevná paliva, přičemž plocha průřezu komínového průduchu nesmí být menší než 0,015 m2. Komínový průduch kruhový musí mít průměr nejméně 140 mm. Jednovrstvý zděný komín z cihel bez ochranného pouzdra nesmí mít rozměr komínového průduchu menší než 150 mm  150 mm.

POZNÁMKA U některých lokálních spotřebičů na pevná paliva (např. dřevěné pelety) se velikost komínového průduchu může řídit technickou dokumentací výrobce spotřebiče paliv.

6.4.6 Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebiče může v odůvodněných případech doporučit i menší rozměr, který ale nesmí být menší než 60 mm. Funkce zmenšeného průřezu se dokládá výpočtem podle kapitoly 5.

6.4.7 Plocha průřezu komínového průduchu nesmí mít při provádění jednovrstvého zděného komína v kterémkoliv místě odchylku větší než –5 % až +25 % plochy navrženého průřezu. U komínových vložek individuálního a systémového komína platí povolené odchylky podle platných norem výrobků.

6.4.8 Neúčinná výška komínového průduchu pro spotřebiče na pevná paliva má být alespoň 1/10 jeho účinné výšky. U spotřebičů na dřevo a na kapalná paliva může být neúčinná výška 1/20 účinné výšky. Neúčinná výška nesmí být menší než 500 mm.

Nelze-li tuto podmínku dodržet u komínového průduchu:

a) úzkého, musí být objem komínového průduchu v neúčinné výšce roven 1/10 objemu komínového průduchu v účinné výšce, pro spotřebiče na dřevo a kapalná paliva 1/20 objemu komínového průduchu v účinné výšce;

b) středního a průlezného, musí být objem komínového průduchu v neúčinné výšce roven nejméně 1/20 objemu komínového průduchu v účinné výšce.

6.4.9 Neúčinná výška pro spotřebiče na plynná paliva musí být nejméně u komínového průduchu úzkého 150 mm, u komínového průduchu středního a průlezného 250 mm.

6.4.10 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů pro spotřebiče na plynná paliva, kde kouřovod je napojen do komínového průduchu patním kolenem, se neúčinná výška komínového průduchu nevyžaduje za předpokladu, že budou dodrženy podmínky 8.2.3.2.

6.4.11 Pokud je nutné zajistit zadní větrání mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm (např. u přetlakových, vysokopřetlakových nebo difuzních komínů), musí být mezera mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm dost velká, aby větrání bylo účinné. Zadní větrání musí být průchozí od paty komínu až do volného ovzduší.

POZNÁMKA Doporučuje se šířka mezery mezi komínovou vložkou (s izolací nebo bez izolace) a vnitřní povrchem komínového pláště nebo jiného opláštění 30 mm; pokud je komínová vložka kruhového průřezu osazena v konstrukčním dílu s otvorem pravoúhlého tvaru, může být mezera 20 mm. Lze řešit i jiný způsob větrání, např. svislými větracími kanálky.

Doporučená teplota vnějšího povrchu jednovrstvého, zděného komínového pláště by neměla být vyšší než 52°C. U přistavěných komínů platí tato podmínka do výšky 2 500 mm nad terénem nebo jinou přístupnou plochou (např. nad terasou). Nejvyšší přípustnou teplotu vnějšího povrchu, kde je možný náhodný lidský kontakt u komínů uvádí ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6.

6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy, musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73 0802:2002. (V tomto případě je komínový plášť považován za šachtu).

 

6.5.3 Na komíny a jejich příslušenství (komínové lávky, žebříky, stupadla) není dovoleno připevňovat jakákoliv přídavná zařízení, která nepatří k příslušenství komína nebo která ovlivňují konstrukční stabilitu, funkčnost spalinové cesty nebo možnost bezpečného vyčištění komínového průduchu, kromě jímacího zařízení hromosvodu.

POZNÁMKA Je-li v technicky odůvodněných případech nutné na komínové těleso upevnit např. TV nebo radiovou anténu, je nutné prokázat statickým výpočtem, že nedojde k narušení komína a musí být zajištěna bezpečnost při přístupu ke komínu a pro čištění komínového průduchu.

6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví podle ČSN 73 3150, minimální vzdálenost je 50 mm.

6.5.6 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem, podle příslušných výrobkových norem.

 

6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro dodatečně vyvložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287-1:2009.

6.5.8 Individuální komín, který prochází hořlavou (4.5b) stěnou, musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným krytem udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu (4.5b) nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou (4.5a) vyplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti.

POZNÁMKA 1 Vzdálenost k hořlavým materiálům (4.5b) může být snížena, když je rozloha hořlavého materiálu malá, například podlahové lišty.

POZNÁMKA 2 U jednovrstvého zděného komína vyvložkovaného komínovou vložkou, může být zachována stávající vzdálenost k hořlavému materiálu

6.6.1.1 V půdici komínového průduchu na plynná a kapalná paliva musí být zajištěno jímání a odvod kondenzátů spalin, popř. srážkové vody. Proto se v půdici zřizuje kondenzátní jímka, která tuto funkci plní. Kondenzátní jímka nemá mít menší světlý rozměr, než má komínový průduch a výšku od půdice sopouchu nesmí mít menší než:

a) 150 mm u komína úzkého;

b) 250 mm u komína středního a průlezného.

V odůvodněných případech může být odvod a jímání kondenzátů řešen jiným způsobem, např. odvodem kondenzátů spalin v kouřovodu nebo přes spotřebič, při provedení spalinové cesty podle 6.4.10.

POZNÁMKA Odvod kondenzátů spalin přes spotřebič paliv musí být v souladu s technickou dokumentací výrobce.

6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů (4.5a), např. kovovými. Komínová dvířka musí být těsná a zabezpečená proti samovolnému otevření.

6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a vysokopřetlakových (H1, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jakou má komínový průduch.

6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou.

 

6.7.1.2 Za šikmou střechu je považována střecha, která má sklon od vodorovné roviny větší než 20°. U šikmé střechy musí mít komín s přirozeným tahem ústí nejméně 650 mm nad hřebenem, popř. větrným úhlem podle zásad uvedených na obrázku.

6.7.1.2 Za šikmou střechu je považována střecha, která má sklon od vodorovné roviny větší než 20°. U šikmé střechy musí mít komín s přirozeným tahem ústí nejméně 650 mm nad hřebenem, popř. větrným úhlem podle zásad uvedených na obrázku.

6.7.1.3 Jestliže jsou ve střešní rovině šikmé střechy umístěna okna vikýřů obytných místností, musí být výška ústí komína nad nejvyšším bodem okna nejméně 1 000 mm, u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než 1 500 mm. U střešních oken je oblast, kde nesmí být umístěn komín vymezená plochou 1 000 mm do stran, 2 000 mm pod oknem a 1 000 mm nad oknem. Výška komínů musí být nejméně 1 000 mm nad rovinou střechy. Výška komínů ale nesmí být menší, než stanoví 6.7.1.2.

6.7.1.4 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů, s přetlakovým odvodem spalin, může být výška vyústění nad rovinou střechy snížena až na 500 mm podle obrázku 6, pokud je přetlak v ústí komína větší než 25 Pa. Stejná výšková podmínka platí i pro podtlakový komín, kde je podtlak v komíně vytvořen ventilátorem namontovaným na ústí komína. V oblastech s výskytem sněhu v zimním období musí být výška vyústění upravena podle místních podmínek.

6.7.1.5 Za plochou střechu je považována střecha, jejíž sklon od vodorovné roviny je menší než 20°. Nad plochou střechou budovy nebo nad atikou ploché střechy musí být ústí komína ve výšce nejméně 1 000 mm (obrázek 7). U přetlakových a vysokopřetlakových komínů může být tato výška snížena na 500 mm, při dodržení podmínek 6.7.1.4.

Vliv sousední budovy na ústí komína, se uvažuje, pokud jsou splněna výše uvedená kritéria:

  • vodorovná vzdálenost mezi ústím a budovou je menší než 15 m

  • při pohledu od ústí komína na vodorovnou šířku budovy se vytvoří úhel větší než 30°

  • při pohledu od ústí komína je převýšení budovy nad vodorovnou rovinou pod úhlem vyšším než 10°

6.7.1.7 Vliv sousední budovy nebo jiné přírodní překážky (skála apod.) na ústí komína, podle obrázku 9, se uvažuje pokud:

  • vodorovná vzdálenost L mezi ústím a budovou je menší než 15 m; a

  • při pohledu od ústí komína na vodorovnou šířku budovy se vytvoří úhel  větší než 30°; a

  • při pohledu od ústí komína je převýšení budovy nad vodorovnou rovinou pod úhlem vyšším než 10° (úhel ).

Pokud jsou splněna výše uvedená kritéria, musí se u komínů s přirozeným komínovým tahem připočítat ztráta účinkem větru hodnotou 25 Pa.

6.7.2.1 Krycí deska komína musí být z materiálů nehořlavých (4.5a) a odolných proti mrazu, povětrnostním vlivům a účinkům spalin.

Krycí deska se provádí obvykle z monolitického betonu tloušťky nejméně 60 mm, s hladkým povrchem. Doporučuje se opatřit monolitickou desku ocelovou výztuží.

6.7.3.1 Komínový nástavec musí být z materiálů podle 6.3.2 až 6.3.8. U vícevrstvých komínů musí být komínový nástavec tepelně izolovaný. U jednovrstvých komínů se tato úprava doporučuje.

6.7.3.2 Komínový nástavec má mít stejný hydraulický průřez jako komínový průduch. Není-li to z technických důvodů možné, musí mít alespoň stejnou plochu průřezu. Osazuje-li se komínový nástavec s jiným tvarem průřezu než-li má komínový průduch, musí být přechod mezi různými tvary průřezu proveden pozvolna, v délce rovnající se nejméně dvojnásobku největšího rozměru světlého průřezu komínového nástavce. Osa komínového nástavce musí být totožná s prodlouženou osou komínového průduchu (obrázek F.1 v příloze F)

6.7.4.2 Spalinové ventilátory musí splňovat následující podmínky:

– ventilátor pro plynové a olejové tepelné spotřebiče musí být vzájemně blokován s tepelným spotřebičem pro případ poruchy tahu, podle pokynů výrobce tepelného spotřebiče;

  • v případě poruchy ventilátoru u systému automatického spalování pevného paliva musí být spalinová cesta navržena tak, aby byla schopna odvést zbytkové spaliny do volného ovzduší;

  • komín s přirozeným tahem běžící bez ventilátoru má mít kapacitu odvádět spaliny vzniklé při 20 % jmenovitém výkonu tepelného spotřebiče na pevné palivo, který má rychlou odezvu spalování, například kotel s přívodem paliv samospádem.

6.7.5.2 Komínová lávka musí mít šířku pochůzné plochy nejméně 250 mm (v souladu s 5.2 ČSN EN 516:2006) s přístupy podle 6.7.5.3. Komínová lávka musí mít na straně odvrácené od plochy střechy ocelové zábradlí vysoké 1 000 mm. Ve výšce 500 mm od úrovně pochůzné plochy musí mít zábradlí vodorovnou tyčovou výplň. Průchozí šířka mezi zábradlím a komínem nebo jinou konstrukcí má být 600 mm, ale nesmí být menší než 400 mm (obrázek 11). Pochůzná plocha musí být na straně přivrácené ke střeše nejméně 100 mm nad odtokovou plochou střešní krytiny. Komínové lávky, které zároveň slouží jako přístupové komunikace mezi jednotlivými komínovými tělesy, musí být vždy opatřeny zábradlím. Způsob kotvení komínové lávky musí být posouzen statickým výpočtem