Prováděcí dokumentace stavby

Zdroj: Verlag Dashöfer,stavební klub

Je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.

 

Prováděcí dokumentace stavby

V povolovacích a dalších procesech vedoucích k realizaci určitého stavebního záměru dochází běžně ke zpracování několika druhů dokumentací, a to v různých stupních podrobnosti a s různými obsahovými náležitostmi.

Hovoříme-li o dle stavebního zákona povinně zpracovávaných dokumentacích, lze za základní dokumentace označit dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení, která je o poznání podrobnější. Náležitosti těchto dokumentací stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Ke kolaudaci předloží stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby pouze v případě, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Povinnost zpracovat podrobnější dokumentaci pro provádění stavby stavební zákon v obecné rovině nestanoví, neboť ve většině případů taková dokumentace nepředstavuje nezbytný podklad pro ověření zákonných požadavků v jednotlivých fázích povolovacích procesů. Povinnost zpracovat tuto dokumentaci stavební úřad může uložit pouze v rámci územního rozhodnutí, a to v případě, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu. Požadavek na zpracování prováděcí dokumentace může vyplynout také ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

Vzhledem k tomu, že v rámci územního rozhodování se neřeší provádění stavby, plán kontrolních prohlídek apod., ale pouze její umístění, je tato možnost uložení povinnosti zpracovat dokumentaci provádění stavby ve fázi územního rozhodování poněkud nelogická, naproti tomu v rámci stavebního povolení stavební úřad takovou možnost nemá. V praxi jsou tedy případy, kdy stavební úřad uloží povinnost zpracovat podrobnou dokumentaci k provádění stavby, spíše ojedinělé. Pokud tak učiní, musí dokumentaci zpracovat autorizovaná osoba dle ust. § 158 odst. 2 písm. g) stavebního zákona.

I když však stavební úřad povinnost zpracování prováděcí dokumentace stavby nestanoví, neboť pro vydání příslušných rozhodnutí a následné postupy shledá předložené dokumentace dostačující, je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.

Na základě toho pak je zhotovitel stavby schopen zpracovat dodavatelskou, realizační a podobné podrobné dokumentace, které bývají naopak smluvně vyžadovány po něm. V případě, že povinnost zpracovat dokumentaci neuloží stavební úřad, nelze trvat na tom, aby ji zpracovala autorizovaná osoba ve smyslu ust. § 158 stavebního zákona

V povolovacích a dalších procesech vedoucích k realizaci určitého stavebního záměru dochází běžně ke zpracování několika druhů dokumentací, a to v různých stupních podrobnosti a s různými obsahovými náležitostmi.

Hovoříme-li o dle stavebního zákona povinně zpracovávaných dokumentacích, lze za základní dokumentace označit dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení, která je o poznání podrobnější. Náležitosti těchto dokumentací stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Ke kolaudaci předloží stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby pouze v případě, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Povinnost zpracovat podrobnější dokumentaci pro provádění stavby stavební zákon v obecné rovině nestanoví, neboť ve většině případů taková dokumentace nepředstavuje nezbytný podklad pro ověření zákonných požadavků v jednotlivých fázích povolovacích procesů. Povinnost zpracovat tuto dokumentaci stavební úřad může uložit pouze v rámci územního rozhodnutí, a to v případě, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu. Požadavek na zpracování prováděcí dokumentace může vyplynout také ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

Vzhledem k tomu, že v rámci územního rozhodování se neřeší provádění stavby, plán kontrolních prohlídek apod., ale pouze její umístění, je tato možnost uložení povinnosti zpracovat dokumentaci provádění stavby ve fázi územního rozhodování poněkud nelogická, naproti tomu v rámci stavebního povolení stavební úřad takovou možnost nemá. V praxi jsou tedy případy, kdy stavební úřad uloží povinnost zpracovat podrobnou dokumentaci k provádění stavby, spíše ojedinělé. Pokud tak učiní, musí dokumentaci zpracovat autorizovaná osoba dle ust. § 158 odst. 2 písm. g) stavebního zákona.

I když však stavební úřad povinnost zpracování prováděcí dokumentace stavby nestanoví, neboť pro vydání příslušných rozhodnutí a následné postupy shledá předložené dokumentace dostačující, je ve většině případů na místě, aby byla pro provádění stavby tato dokumentace zpracována a v zájmu bezproblémové realizace stavby předána investorem jejímu zhotoviteli. Realizace mnohých záměrů není bez prováděcí dokumentace prakticky ani možná, proto je v takových případech vhodné ošetřit povinnost takovou dokumentaci zpracovat a předat zhotoviteli smluvně.

Na základě toho pak je zhotovitel stavby schopen zpracovat dodavatelskou, realizační a podobné podrobné dokumentace, které bývají naopak smluvně vyžadovány po něm. V případě, že povinnost zpracovat dokumentaci neuloží stavební úřad, nelze trvat na tom, aby ji zpracovala autorizovaná osoba ve smyslu ust. § 158 stavebního zákona

Tichý zabiják : otrav oxidem uhelnatým v kraji přibývá

Nebylo ještě ani poledne, když v jednom z bytů v brněnském Starém Lískovci našli hasiči a záchranáři přiotrávené dítě a dva dospělé. Rodina se v neděli nadýchala nebezpečného oxidu uhelnatého z poškozené karmy. Podobných případů je podle krajských záchranářů v těchto dnech rekordní množství.

Jen za minulý týden jihomoravská záchranka vyjela k osmi přiotráveným pacientům. „Dva z nich byli ve vážném stavu, vrtulník je transportoval na specializované pracoviště v Ostravě,“ upřesnila mluvčí jihomoravské záchranné služby Hedvika Kropáčková.

Oxid uhelnatý je bezbarvý a bez zápachu. Právě proto je nebezpečný. „Zdravotníci mu říkají tichý zabiják. Nedostatek kyslíku se nejvíc projeví v mozku, člověk rychle ztratí vědomí. V České republice lékaři každý rok s otravou hospitalizují stovky pacientů, v kraji jich za letošek bylo přes šedesát,“ uvedla Kropáčková.

Nadýchání se nebezpečného plynu může mít trvalé následky, nezřídka vede až ke smrti. Otrávit se může i celá rodina. Právě tak se před dvěma dny oxidem uhelnatým v Brně přiotrávili lidé ze Starého Lískovce. „Nebezpečný plyn zřejmě unikal z poškozené karmy v koupelně. Dva dospělé a dítě záchranka převezla do nemocnice,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Jan Dvořák.

Nejrizikovější bývají v těchto případech neudržované plynové ohřívače vody. „Problém jsou také plastová okna. Byt je kvůli nim zcela uzavřený. Je potřeba často větrat a dostávat vzduch do místnosti, kde spotřebič je,“ upozornil mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Počet otrav a také požárů podle odborníků souvisí s tím, jak intenzivně lidé topí. Důležitá je proto pravidelná údržba komína. „Oxid uhelnatý vzniká při nekvalitním spalování uvnitř spotřebiče paliv. Pokud spalinová cesta funguje, jak má, plyn bezpečně odchází do ovzduší. V opačném případě se spaliny vracejí zpět do místnosti a hodnota oxidu uhelnatého dramaticky stoupá. Otrávit se se tak lidé mohou už za několik minut,“ vysvětlil mluvčí Společenstva kominíků České republiky Petr Dušek.

Připomněl také, že lidé musí podle zákona spalinové cesty zkontrolovat alespoň jednou do roka.

Odhalit šíření plynu pomohou i čidla na detekci oxidu uhelnatého. „Dokáží zachránit život. Stojí přitom jen necelých pět set korun, dají se pořídit i na internetu,“ zmínila Kropáčková.

Otravy oxidem uhelnatým

• V České republice se každý rok přiotráví stovky pacientů. Na jižní Moravě jich letos bylo přes šedesát.
• Při lehké otravě se dostaví otupělost, únava nebo bolest hlavy. V těžké fázi přichází zmatenost, pocit na zvracení, poruchy dechu, hluboký spánek či bezvědomí.
• Odborníci jako prevenci doporučují pravidelně větrat, kontrolovat komín a mít čidlo na detekci oxidu uhelnatého.

Převzato z Brněnského deníku

GDPR

Ochrana osobních údajů se týká i vás! Od malého živnostníka přes obec až po velkou korporaci. Ti všichni musí splňovat… co vlastně kdo musí? Od 25. května 2018 začnou platit nová pravidla ochrany osobních údajů. Konkrétně vstoupí v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), kterým se zrušuje směrnice 95/46/ES (dále „GDPR“).

GDPR bude mít dopady na všechny právnické a fyzické osoby, které zpracovávají jakékoliv osobní údaje (např. zaměstnanců, členů, partnerů atd.). GDRP právně závazný a vynutitelný ve všech členských státech EU. Evropská unie tak reaguje na rychlý rozvoj digitálního světa a posílit v této oblasti práva fyzických osob.

Osobními údaji se dle GDPR rozumí: „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě; identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby“.