Odtah spalin kaskádové kotelny

Miloslav

zdroj: webové stránky Thermona

Základním vodítkem pro výpočet společného komína je norma ČSN EN 13384-2. Výpočet spalinové cesty, který se provádí dle této normy výslovně předpokládá, že výpočet bude u každé kotelny proveden pomocí počítačového programu.

Problematika odvodů spalin je při rekonstrukcích často podceňována přesto, že ČSN naprosto jasně určuje, že spalinová cesta musí být vždy určena výpočtem. Při výpočtu komínů však projektant „přesně počítá s nepřesnými čísly“, kdy vstupní hodnoty jsou často určeny empirickými předpoklady, které ne vždy odpovídají skutečným provozním stavům projektovaného zařízení. Pro návrh celé spalinové cesty existuje mnoho podkladů přesto se však, především při rekonstrukcích kotelen s nutností napojení odvodu spalin na stávající (s příslušnými úpravami) komíny, dostává projektant často do potíží. Proto uvádíme základní výpočtové vztahy, které je možno použít při předběžném „ručním“ výpočtu. Základní požadavek je napojit každý kotel na samostatnou spalinovou cestu.

Návrh odvodu spalin by měl vycházet z těchto praktických poznatků:
1. navrhovat pokud možno kruhový tvar kouřovodu a komínu,
2. kouřovod vést ve spádu 1 : 10 ke spotřebiči.

kaskadove_kotelny_odtah-spalin.jpg

Příklad odtahu spalin plynové kotelny

   

Požadavky dle bodů 1 a 2 lze v nejnutnějších případech porušit, vždy je však nutný přesný výpočet spalinové cesty, a to za všech provozních stavů. Při jakékoli pochybnosti doporučujeme konzultovat problém s místním kominickým podnikem, který bude spotřebiče na komín připojovat! Při rekonstrukcích stávajících kotelen na tuhá paliva, kde má komínový průduch dostatečný rozměr (což je téměř vždy), lze umístit do jednoho průduchu více komínových vložek v nouzi s průřezem i čtverhranného profilu, který je však méně vhodný.

Toto řešení umožní optimalizovat spalinovou cestu dle výše uvedených doporučení. Samozřejmě musí být každá komínová vložka samostatně tepelně izolována. Pokud projektant dodrží výše uvedená doporučení, bude spalinová cesta vyhovovat jak provozně, tak i požadavkům všech předpisů a výpočet spalinové cesty bude přesný.

Výpočet spalinové cesty

Rychlost proudění spalin pro první orientační návrh průřezu komínu doporučujeme volit v rozmezí 0,5 – 2 m/s. Průměr kouřovodu od kotle po sopouch se zpravidla navrhuje stejný jako kouřové hrdlo kotle. Účinný tah komína pz je dán rozdílnou hmotností spalin a okolního vzduchu vlivem rozdílné teploty obou složek. Teplota spalin je uvažována jako střední v celé délce spalinové cesty (komínu), protože spaliny vlivem tepelných ztrát v komínu chladnou. Účinný tah je proto závislý na účinné výšce komína, hydraulickém průměru průduchu komína dh , střední drsnosti vnitřního povrchu komína r, na teplotě spalin v sopouchu a na součinitelích místních ztrát x.

Pokud je komín proveden dle požadavků ČSN a uvedených výpočtů nepřiblíží se tato teplota kritické hodnotě.

Množství spalin z plynných paliv se vypočte ze vzorce:

m = (0,5 až 0,65) • Q • 10-3     [kg/s]

Tahové poměry komínu se vypočítají ze vzorce:

pZ = pH – pE     [Pa]

Správná funkce komínu je zajištěna pokud pZ je kladné tzn. že komín má vyšší tah, než je tlaková ztráta celé spalinové cesty.

Statický tah komínu se vypočte ze vzorce:

pH = H • (rL – rM) • g • 0,7     [Pa]

Pro teplotní kontrolu komínu se používají vztahy:

TE = TL + (TW – TL) • e-K    [°C]

TM = TL + [(TE – TL) / K] • (1 – e-K)     [°C]

K = (H • k • U) / (m • c)     [-]

TO = TL + (TE – TL) • e-K     [°C]

TOi = (TO • k) / (αi • (TO – TL)     [°C]

Součinitel přestupu tepla v ústí komínového průduchu:

αi + 2 – 10 • √Vm

Tlaková ztráta prouděním spalin v komínu PE se vypočítá dle vzorce:

PE = SE • [λ • (H/dh) + Σξ] • (rm/2) • Vm     [Pa]

Součinitel tlakových ztrát třením při proudění spalin na vnitřním povrchu komínu se vypočte ze vztahu:

λ = r 0,25 / dh0,4     [-]

Hydraulický průměr dh komínu (pro kruhový profil dh = průměru komínu) je vypočten ze vztahu:

dh = (4 • A) / U     [m]

Vm – střední rychlost proudění spalin v komínu se vypočte ze vztahu:

Vm = m / (rM • A)     [m/s]

Celková tlaková ztráta před ústím sopouchu je dána vzorcem:

PZE = PL + PW + PA     [Pa]

PA = SE • [λA • ( L/dh) + Σξ] • ( rM/2 ) • V2m     [Pa]

 
 

Doporučené řešení odkouření kotlů v kaskádě

Přesné rozměry kolektoru odvodu spalin i rozměry veškerého potrubí ode všech kotlů je nezbytné spočítat! Ve všech režimech topení i ohřevu TV, v rozsahu všech pracovních teplot, při maximální letní i minimální zimní teplotě je nezbytné zajistit tah v komíně 3 – 5 Pa. Správný tah v komíně závisí také na správně vypočteném větrání kotelny.

 

Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší

Miloslav

Kvůli stálým problémům s prováděním odvodů spalin venkovní stěnou do volného ovzduší zde uvádíme výtah z ČSN 734201, která je platná i pro topenáře a instalatery:

Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze navrhnout a provést jen v technicky odůvodněných případech u plynových spotřebičů třídy NOx5. Mohou to být pouze spotřebiče v provedení C a spotřebiče v provedení B33,u kterých je zabezpečeno,že spaliny nemohou při provozu spotřebiče proniknout do místa jeho instalace,do jmenovitého výkonu 24 kW.

 

Podmínky spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW:

          a) Musí být dodržena vzájemná vzdálenost mezi vyústěními nejméně 2,0 m ve vodorovném směru a 2,5 m ve svislém směru

         b) Spodní hrana vyústění nad úrovní okolního terénu musí být ve výši nejméně 0,3 m

        c) Do podzemních podlaží lze instalovat spotřebič za předpokladu,že přívod vzduchu a odvod spalin je zaústěn do svislé šachty o rozměrech nejméně 0,5 m x 1,0 m,která ústí do volného prostoru. Je-li šachta zakryta

            mříží,musí její volný průřez mít velikost nejméně 70% průřezu šachty. Spodní hrana vyústění musí být být nejméně 0,3 m nad dnem šachty a nesmí být hlouběji než 4 m od horního okraje šachty. Do šachty nesmí být

            zaústěno otevíratelné okno nebo jiný větrací otvor.

    Podmínky spotřebičů do jmenovitého výkonu od 7 kW do 24 kW:

     a) Spodní hrana vyústění u samostatně stojících budov s jedním uživatelem(rodinný dům) musí být ve výši nejméně 2 m nad okolním terénem

    b)  Za samostatně stojící budovu s jedním uživatelem se považuje budova,která má minimální vodorovnou vzdálenost od sousedních objektů :

   c) Spodní hrana vyústění u objektů v hromadné zástavbě musí být nejméně 4 m nad okolním terénem

  d) Vývod spalin musí být vždy za venkovní stěnou(vnější plochou obvodové stěny). Prodlužování vývodu může být provedeno pouze se souhlasem výrobce spotřebiče. Vyústění nesmí být pod balkonem nebo pod přesahující

       střechou v menší vzálenosti než 1 m

 e) Od vyústění nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál do vzdálenosti 0,5 m ve vodorovném směru a pod vyústěním, 1 m od protilehlých ploch z hořlavých hmot a nad vyústěním ve svislém směru 1,5 m podle ČSN 061008

 f) Při odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší musí být dodrženy imisní limity NO2 a CO u oken obytných a pobytových místností,v blízkosti vývodu spalin nebo na přilehlé a protilehlé fasádě. Nejmenší vzdálenosti

     viz obrázek

 g) Nejmenší vzdálenost od sousedních budov se neposuzuje v případech,kdy je vyústění situováno výše,než jsou horní hrany otvoů oken,dveří,větracích mřížekapod,včetně střešních oken a vikýřů apod protilehlé nebo přilehlé

     budovy, viz obrázek

h) Přípustné vzdálenosti od otvorů a způsob vytváření ochranných pásem se stanoví podle  obrázku

Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW

Výška (m)Vodorovná vzdálenost (x)
00,31
10,53
1,50,64
2,00,75
2,50,86
3,00,97

Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů o jmenovité m výkonu nad 18 kW

Výška (m)Vodorovná vzdálenost x (m)
00,41
10,63
1,50,74
2,00,85
2,50,96
3,01,07
3,51,19
4,01,3
4,51,41
5,01,52
5,51,63
6,01,74

Podmínky spotřebičů do jmenovitého výkonu od 7 kW do 100 kW u průmyslových staveb(např staveb určených pro výrobu,skladování a zemědělství):

a) Vyústění vývodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší musí být nejméně 3 mnad okolním terénem

b) Nad yústěním nesmí být situovány žádné otvory do objektu(okna,dveře,větrací otvory apod)

c) U průmyslových staveb musí být vzdálenost sousedních budov nebo protilehlé budovy s otvor,které se nacházejí výše než vyústění,v nejmenší vzdálenosti podle diagramu

d) Vzdálenosti platí pouze za předpokladu,že nebudou překročeny emisní limity podle platných předpisů

Problematika oceňování realizace spalinových cest

Miloslav

K napsání článku mne donutil stávající neutěšený stav v naceňování realizace spalinových cest a vlastní zkušenosti.

V dnešní době internetu,facebooku apod všichni rozumí všemu,všechno mi dodá pan Google…. Že i k návrhu a realizaci spalinové cesty je potřeba technických znalosti a řemeslný um nikoho moc nezajímá. Jako příklad mohu uvést výměnu 17 ks kotlů v jednom nejmenovaném bytovém domě v jedné nejmenované lokalitě.

1. Nacenění spalinové cesty vedené prostupy stropy a střechou provede topenářská a instalaterská firma.

2. Po prohlídce staveniště se zjistí,že v předmětném prostoru jsou již realizovány vzduchotechnické montáže a odpadní instalace. Takže realizace spalinových cest se tím velmi zkomplikuje.

3. Po dotazu kdo provedl nacenění spalinové cesty se dozvíte,že to je pracovník firmy zabývající se dodávkami kotlů-nejlépe obchodní zástupce,případně to bývá řadový pracovník logistické firmy zabývající se mimo jiné i topenařinou..

4. Výsledek? Tristní. Pro výběrové řízení předložená cena 240 000 Kč,reálná cena zahrnující zohledňující reálně použitý materiál a technické podmínky na stavbě včetně příslušných technických norem a požárních požadavků je 340 000 Kč. Za 14 dní má dojít k realizaci. Co teď s tím? Dlouhá jednání s investorem,generálním dodavatelem a projektanty. Cena je již vysoutěžena. Kdo ustoupí? A za jakou cenu. Dovolí si kominická firma obejít normové požadavky a pracovat za cenu ztráty? Pokud používá selský rozum tak určitě ne. Zejména revizní technik spalinových cest na tyto realizace nevydá revizní zprávu.

5. Příčiny? Viz bod 3. K nacenění není potřeba komínické praxe a použití příslušných norem včetně požárnických. Naplácáme tam desítky metrů koaxiálních spalinových trubek,nějaké to koleno,prostupy střechou… A máme vyřešeno… Reálná pracnost na stavbě neřešena….

6. Podobnost kolegové kominíci čistě náhodná….? Máte to také tak?

Označování komínů – pomůcka

Miloslav

autor: komíny-komín-Messy

Označení komínu má následující skladbu např.:


ČSN EN 1443 T600 N1 D 3 G 100 – pro keramické a šamotové komíny
ČSN EN 1856-1 T450 N1 W V2 L50040 G 75 – pro ocelové nerezové komíny

Rozklíčování je velice jednoduché:

1.  Označení normy (ČSN EN …)

2.  Teplotní třída (Txxx)

označuje pro jakou maximální provozní teplotu je komín určen.

Doporučení:
– pro pevná paliva min. T450
– pro plyn min. T120

3.  Tlaková třída

(Nx/Px/Hx) označuje, jakým způsobem jsou odváděné spaliny od spotřebiče do volného ovzduší
N1, N2 jsou komíny, odvádějící spaliny přirozeným komínovým tahem
P1 a P2 jsou komíny přetlakové do přetlaku 200 Pa
H1 a H2 jsou komíny vysokopřetlakové do přetlaku 5000 Pa

Číslem je označeno umístění komínu v budově
1 jsou komíny interiérové
2 jsou komíny exteriérové (vedené po fasádě)

Doporučení:
– pro pevná paliva N1 (N2 pouze pro komíny vně domu)
– pro plyn s atmosférickým hořákem N1 (N2 pouze pro komíny vně domu)
– pro plyn s přetlakovým hořákem (TURBO) P1 (P2 pouze pro komíny vně domu)

4.  Odolnost proti působení kondenzátů spalin


D značí suchý provoz, pro vyšší teplotou spalin
W značí mokrý provoz, při nižších teplotách spalin s trvalým kondenzátem

Doporučení:
– pro pevná paliva D nebo W
– pro plyn s atmosférickým hořákem D nebo W
– pro plyn s přetlakovým hořákem (TURBO) W

5.  Třída odolnosti proti korozi

obsahuje čísla 1, 2, 3 nebo u oceli Vm, V1, V2 nebo V3 a označení oceli.
1 spotřebiče na plynná paliva a kerosin
2 spotřebiče na plynná a kapalná paliva, dřevo pro otevřené topeniště
3 může odvádět spaliny od spotřebičů na plynná, kapalná i tuhá paliva
Vm necertifikováno (vychází se pouze z tloušťky materiálu)
V1, V2 a V3 certifikováno dle příslušné zkoušky (čísla nedopovídají výše uvedenému dělení)
– nejobecnější je V2
označení L50040 popisuje typ a tloušťku materiálu (je třeba se jím zabývat jen v kombinaci s Vm)

Doporučení:
– pro pevná paliva 3 – u oceli V2 nebo V3
– pro plyn 1 nebo 2 – u oceli V1 nebo V2
– pokud zvolíte ocelový komín s označením Vm, poraďte se s odborníkem a požadujte po dodavateli vždy písemné prohlášení o vhodnosti tohoto komínu pro Váš spotřebič

6.  Odolnost při vyhoření sazí a minimální vzdálenost od hořlavých materiálů


O komíny, které nejsou odolné při vyhoření sazí
G komíny, které jsou odolné při vyhoření sazí
číslo znamená minimální vzdálenost od hořlavých materiálů v milimetrech

Doporučení:
– pro pevná paliva G 50 až 100
– pro plyn O 0 až 20

Doručování na doručovací adresu ve správním řízení

Miloslav

Zdroj: Verlag Dashöfer

Doručování účastníkům řízení je zcela zásadním aspektem správního řízení, neboť jsou tak zprostředkovány veškeré akty a písemné úkony správního orgánu jejich adresátům. Od 1. 11. 2009 mají všechny správní i soudní orgány zřízenu datovou schránku. Způsob doručování účastníkům řízení je upraven především v ust. § 19 odst. 1 správního řádu, podle kterého musí správní orgán písemnost doručit primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Teprve pokud takto doručovat nelze (typicky např. protože se jedná o fyzickou osobu, která datovou schránku nemá zřízenu), může správní orgán doručit písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. Doručování na tzv. doručovací adresu je však možné z povahy věci pouze v případě doručování na adresu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nikoliv do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě.

Pokud tedy nemá účastník řízení ze zákona (právnické osoby) anebo dobrovolně (fyzické osoby) zřízenu datovou schránku, může si v rámci správního řízení zvolit jinou adresu pro doručování, než je adresa trvalého pobytu příp. jiná adresa dle ust. § 20 a násl. správního řádu. Standardním postupem je podání písemné žádosti, které správní orgán vyhoví za předpokladu, že to nevylučuje zákon nebo povaha věci, zejména však v případech, kdy to přispěje k urychlení řízení. Nejvyšší správní soud konstatoval, že doručovací adresu lze zvolit také implicitně, např. bezvýhradným podepsáním protokolu, ve kterém je příslušná doručovací adresa uvedena (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 4 As 40/2016, ze dne 30. 3. 2016). Pokud hodláme využít institutu zvolené doručovací adresy, ať už elektronické či běžné, je třeba si uvědomit, že správní orgán nemá ze zákona povinnost naší žádosti vyhovět. Tento výklad potvrzuje nejen komentář příslušného ustanovení správního řádu (např. JUDr. Josef Vedral, Ph.D., Správní řád, komentář, II. vydání, nakladatelství C. H. Beck, 2012), ale také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2016, č. j. 10 As 5/2016-36, jehož právní věta zní: Pokud správní orgán zjistí, že doručování na elektronickou adresu k urychlení řízení nepřispěje, a neshledá ani žádné jiné důvody opodstatňující takovéto doručování, je oprávněn účastníkovi na požadovanou elektronickou adresu písemnosti nezasílat. Písemnosti tedy doručuje, jako by účastník o doručování na elektronickou adresu vůbec nepožádal. Správní orgán je však v takovém případě povinen účastníkovi řízení sdělit, že mu na jím požadovanou elektronickou adresu doručovat nebude včetně důvodů tohoto postupu. Pokud správní orgán nevyužije shora uvedenou možnost a bude účastníkovi na jím uvedenou elektronickou adresu doručovat, ovšem účastník převzetí této písemnosti nepotvrdí, je správní orgán oprávněn všechny následující písemnosti zasílat bez dalšího tak, jako by adresát o doručování na elektronickou adresu vůbec nepožádal.

V praxi může nastat situace, kdy účastník řízení požádá o doručování na elektronickou, příp. jinou, doručovací adresu, a správní orgán mu z důvodů dle ust. § 19 odst. 4 nevyhoví a písemnosti doručuje standardním způsobem dle ust. § 20 správního řádu, tedy nejčastěji na adresu trvalého pobytu. Povinnost sdělit účastníkovi důvody odmítnutí žádosti o doručování na jinou adresu nevyplývá z citovaných ustanovení správního řádu, tedy § 19 odst. 4 (dříve odst. 3), ale je soudy dovozována ze zásady součinnosti správního orgánu s dotčenými osobami (§ 4 odst. 3 a 4 správního řádu). V souladu s uvedenou zásadou je správní orgán v takovém případě povinen účastníkovi řízení sdělit (což může učinit i ústně), že mu na jím požadovanou (elektronickou) adresu doručovat nebude včetně důvodů tohoto postupu. Soudní ani odborná praxe se zatím nevyjádřila k tomu, zda lze řádně doručovat na jinou adresu dle ust. § 20 odst. 1 správního řádu, pokud správní orgán o tomto postupu dle výše uvedeného účastníka neinformuje. Lze však předpokládat, že pokud zákonodárce povinnost sdělit nevyhovění žádosti o doručování na jinou adresu explicitně neupravil, tzn., že je pouze nepřímo dovozována ze zásad dobré správy, nelze s jejím nesplněním spojovat takové následky, jako je právě neúčinnost jinak řádného doručení v souladu s právní úpravou, případně nemožnost doručit tzv. fikcí. Jednalo by se tedy o procesní vadu, u které je až po řádném využití řádných či mimořádných opravných prostředků potřeba posoudit, zda mohla či nemohla mít vliv na zákonnost výsledného rozhodnutí.

Závěrem lze tedy shrnout, že i v případě, že účastník řízení požádá správní orgán o doručování na elektronickou nebo jinou adresu, nemá správní orgán povinnost této žádosti vyhovět, a nelze tedy ani bez dalšího spoléhat na to, že na požadovanou adresu doručováno bude, příp. že o nevyhovění žádosti bude účastník předem vyrozuměn. Jinými slovy lze uvedené zobecnit tak, že možnost zvolit si jinou doručovací adresu má sloužit ke zjednodušení vedení řízení a příp. jeho urychlení, a její neúspěšné využití nemůže způsobit neúčinnost řádného doručení způsobem, jakým zákon předpokládá primárně.