Měsíc: Únor 2018

Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., ale i podle ČSN 73 4201:2010 musí být komíny a kouřovody navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod spalin do volného ovzduší. Druhu a typu spotřebiči paliv, jeho jmenovitému výkonu, používanému palivu a teplotě spalin musí odpovídat velikost spalinové cesty, tedy světlý rozměr a účinná výška.

Tuto problematiku nově řeší čl. 5.2. ČSN 734201 , který odpovídá na otázky

1.Jakým způsobem revizní technik spalinových cest posoudí parametry spalinové cesty k připojenému spotřebiči paliv aby byla splněna podmínka  bezpečného odvodu spalin do volného ovzduší (za všech provozních podmínek) bez výpočtu spalinové cesty?

2. Lze budovat předimenzované spalinové cesty, protože jedna z podmínek jejich funkce je, že rychlost při proudění spalin nesmí podkročit hodnotu 0,5 m/s?

Nedoložení výpočtu bude důvodem nevydání revizní zprávy spalinové cesty

Výpočet se musí dokládat i na vložkované komíny (v čem je rozdíl z hlediska velikosti spalinové cesty mezi nově postaveným komínem a vyvložkovaným komínem?)

Před spalováním jakéhokoliv paliva, především dřeva, musí odborník stanovit parametry vzduchospalinové cesty, tj. průtokové množství spalovacího vzduchu a spalin, následně i průřez otvoru pro přívod spalovacího vzduchu a průřez komínu pro odvod spalin. Od 1.7.2015 to již požaduje ČSN 734201.

Při výpočtech vzduchospalinové cesty je nutno si uvědomit, že:

1. na počátku spalování dřeva vzniká tepelný výkon vyšší než jmenovitý, takže je vyšší i průtok spalovacího vzduchu a spalin,
2. většina krbů nemá řízené spalování, takže spaliny mají značný přebytek vzduchu, proto vyšší průtok spalovacího vzduchu a spalin vyžaduje větší průřezy vzduchospalinové cesty,
3. žádném případě nesmí být vzduchově propojena místnost s krbem s jinou místností; místnost s krbem musí mít samostatný přívod spalovacího vzduchu,
4. zvláště nešťastným řešením je propojení dvou místností, kde v jedné je umístěn plynový kotel typu B a ve druhé krb; potom je možné vzájemné přetahování spalovacího vzduchu a v krajním případě i spalin do některé místnosti.

Proč přívod spalovacího vzduchu?

Pro hoření je potřeba do topeniště dodávat dostatek kyslíku, který tam přichází se vzduchem. Kyslík ze vzduchu se zúčastní hoření, přemění se na spaliny (kouř) a vyletí komínem. Množstvím dodávaného vzduchu regulujeme intenzitu/rychlost spalování paliva. Krby/kamna tedy neustále spotřebovávají vzduch. Pokud by byl vzduchu nedostatek, může v topeništi dojít ke špatnému spalovaní, tedy že spaliny nedohoří úplně, dehtují, špiní sklo, časem jakoby přestávají hořet – neodevzdají tedy všechnu energii a plýtváme palivem. Pokud by bylo vzduchu ještě méně, tak může dojít k tomu, že v topeništi se nashromáždí velké množství nedohořených spalin a ty mohou takzvaně „bouchnout“, případně může dojít k úniku spalin do místnosti. V krajním případě může dokonce dojít k explozi celých kamen, roztříštění skla, rozmetání uhlíků po místnosti a ke vzniku požáru.

Udává se, že pro spálení 1 kg dřeva kamna či krbová vložka spotřebují asi 8 až 15 m3 vzduchu. Takže pokud například za hodinu spálíme 5 kg dřeva, tak kamna spotřebují 40 až 75 m3 vzduchu, což už je velký objem. A toto množství potřebujeme každou hodinu do místnosti přivést.

Dříve k takovým stavům nedocházelo, protože domy měly netěsná okna, kdy se různými štěrbinami do domu neustále dostával nový vzduch, který kamna spotřebovala. Dnes je ovšem situace naprosto jiná. Moderní okna jsou téměř hermeticky těsná, do domu nikudy „netáhne“ a kamna tedy mají jen málo vzduchu k hoření. Kdybychom v novostavbě nebo v domě s vyměněnými okny neměli přívod spalovacího vzduchu, tak zpočátku (řekněme hodinu) by kamna hořela normálně. Jak by v čase ubýval vzduch z domu, tak by v domě nepatrně klesal tlak. Komín by tím přicházel o tah a kamna by pomalu začínala kouřit do místnosti místo do komína. To probíhá pomalu a nenápadně a může tedy zejména v noci dojít k tomu, že dojde k otravě osob oxidy uhlíku.

Proto je nutné ke kamnům/krbu přivést dostatek spalovacího vzduchu.

Špatně nebo neúplně formulované znění požárně technického řešení stavby vás může při kolaudačním řízení pěkně potrápit.

Příklad popisu :

Požadavky na provedení krbu dle ČSN 734230 :

Jedná se o vnitřní krb s krbovou vložkou opatřenou dvířky – krb s uzavřeným ohništěm. Vložka bude certifikovaná o výkonu 8-10kW. Krb stojí na pevném podloží – podlaha 1.NP na terénu. Provedení podlahy 80cm před a 40 cm po bocích ohniště musí být nehořlavé. Stěna za krbem je nehořlavá, nesmí v ní být rozvody NN, plynu a vody. Strop nad krbem je pevný nehořlavý. V místnosti s krbem nesmí být zařízení na odvod vzduchu (digestoř, ventilátor apod.). Krbová vložka bude mít odvod spalin zaústěný přímo do komína (Schiedel DN180). Prostor teplovzdušné komory musí být nehořlavý, stěny teplovzdušné komory budou odizolovány tak, aby povrchová teplota nebyla větší než 52°C. Teplovzdušná komora musí být odvětrána min.1 otvorem opatřeným mřížkou. Do prostoru komory musí být zajištěn přístup pro čistění kouřovodu, příp. teplovzdušných rozvodů. Provedení kouřovodů a komínů odpovídá ČSN734201. Před uvedení krbu do provozu musí být provedeno odzkoušení spalinové cesty a celková revize zařízení zakončená revizní zprávou.

Co z toho vyplývá :

1. Pokud v místnosti budou zařízení na odvod vzduchu (digestoř,ventilátor atd.), mohou po Vás hasiči požadovat ověření dostatečného přívodu vzduchu pro spalování např 4Pa testem dle čl. 5.6. normy ČSN 734230 a to při přívodu spalovacího vzduchu z interiéru – viz čl. 7.2.1. normy.
2. Je tedy potřeba si pohlídat jaké technické řešení je při stavbě zvoleno a požárně technické řešení tomu adekvátně formulovat.
3. Hasiči mohou striktně požadovat i přesnější formulace v Revizní zprávě spalinových cest

Významný stavební detail, který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby je i prostup komína nebo spalinové cesty spalnými konstrukcemi – stropy nebo střešní konstrukcí nebo stěnou.

Významný stavební detail, který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby je i prostup komína nebo spalinové cesty spalnými konstrukcemi – stropy nebo střešní konstrukcí nebo stěnou.

 

Zejména v případě moderních objektů se značným podílem hořlavých materiálů, kde se navíc s ohledem na nízkoenergetický či pasivní standard vyžaduje parotěsnost celé konstrukce, není radno prostup komína, ať už střechou nebo stropem, podcenit.

Zabudování komína do stavby s hořlavou konstrukcí, musí navíc pamatovat i na možnost parotěsného řešení. Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu.

Firma Schiedel např. deklaruje pro vícevrstvé nerezové komíny tyto pravidla při průchodu komínu hořlavými konstrukcemi :

Při průchodu komínu konstrukcemi (např. stropy či střechami) by odstup od hořlavých částí měl být v případě provětrávaného prostupu minimálně 50 mm. V případě,že prostup není provětráván,ale je izolován izolačním materiálem, musí být odstup od hořlavých částí dodržen minimálně 200 mm.

Bezpečnost komínového tělesa se tedy v praxi odvíjí nejen od kvality a provedení vlastního komínového systému, ale také od správného způsobu realizace stavebních detailů. Při správném výběru komínového systému je potom možno docílit vhodného způsobu realizace jednoduchým použitím uceleného systému prostupů:

• prostupy kouřovodu (využívaných nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou)
• parotěsné prostupy (určené pro všechny typy střešních i stropních konstrukcí)
• napojení parozábrany na komín (využitelné u cihelných i nerezových komínových systémů)
• přerušení tepelných mostů (pod komínovým tělesem i pod jeho nadstřešní částí)

Část výrobců komínový systémů se zabývá touto problematikou a ke svým komínovým systémům dodává tzv. těsnicí sety, s jejichž pomocí lze poměrně snadným způsobem provést dotěsnění prostupů (Schiedel, CIKO).

Všechny tyto požadavky řeší jejich prefabrikované prostupy. Prostupy jsou vyrobeny pro příčky, stropy i střešní pláště. Použitím těchto přechodů, ušetříte čas při řešení detailů, a získáte profesionální řešení odpovídající normám a požárním předpisům.

V praxi se vyskytují víceméně 2 případy v závislosti na konstrukci komínu:

a)    řešení prostupu vícevrstvého komína s pláštěm z komínových tvárnic

b)    řešení prostupů u vícevrsrtvých nerezových komínů

Skladba střechy bývá většinou v této skladbě : šikmá střecha, SDK konstrukce, parotěsná folie, minerální izolace, paropropustná pojistná hydroizolace, skládaná střešní krytina.

Komplikace v této skladbě střešní konstrukce představuje napojení komína tak, aby spoj byl těsný a také odpovídal podmínkám požární bezpečnosti.

Řešení prostupu vícevrstvého komínu s pláštěm z komínových tvárnic

Firma CIKO např. vyvinula produktovou řadu CIKO STOPER. Uvádíme zde několik řešení.

Prostup kouřovodu hořlavou konstrukcí (GKK)

 

V praxi tento prostup využijete nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou. Konstrukce prostupu je  natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 250 mm.

Hloubku prostupu je možné přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr. Prostup je použitelný pro všechny běžné druhy a průměry kouřovodů a lze jej povrchově upravit omítnutím nebo nátěrem.

Prostup kouřovodu je možno vyrobit i jako rozměrový atyp dle Vašeho požadavku (pro kouřovod do 200 mm a pro stěnu do tl. 400mm).

• bezpečné použití pro všechny typy konstrukcí
• pro běžné průměry kouřovodů 120 – 200 mm (GKK)
• dvě rozměrové řady pro tloušťku stěny 24 – 150 mm nebo 150 – 250 mm
• čelní desky prostupu je možno povrchově upravit (omítnutí, nátěr)
• atypické rozměry na objednávku

Parotěsný prostup hořlavou konstrukcí (GPH, GPK a GPKB)

 

Parotěsný prostup je určen pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a umožňuje kromě bezpečného oddělení komínu od hořlavých materiálů také bezpečné napojení parozábrany.

 

Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy ve třech variantách:

 

GPH – Parotěsný prostup pro cihelné komíny. Délka prostupu je volitelná v modulu od 10 cm od 30 do 70 cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu. Je vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

GPK – Parotěsný prostup pro nerezové komíny (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160 – 400 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm od 30 do 70 cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu. Je vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

GPKB – Parotěsný prostup pro nerezové komíny (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160 – 300 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm od 30 do 70cm. Prostup není možno seřezávat podle šikmé střešní konstrukce. Prostup lze vyrobit i v atypických rozměrech dle Vašeho požadavku.

• pro cihelné (GPH) i nerezové komíny (GPK, GPKB)
• řešení i pro víceprůduchové komíny
• výška prostupu od 30 do 70cm
• na hotový prostup je možno napojit parozábranu
• pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí
• lze jednoduše seříznout pod libovolným úhlem (GPH a GPK)

Napojení parozábrany na komín (GNH a GNK)

 

Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu.

Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci. Problematika je vyřešena jak pro cihelné komínové systémy, tak pro třívrstvé nerezové systémy v kompletním rozsahu dodávaných průměrů.

• pro bezpečné napojení parozábrany na komín
• řešení pro cihelné jednoprůduchové i víceprůduchové komíny (GNH)
• pro nerezové komíny (GNK) v rozsahu průměru vnějšího pláště 160 – 500 mm

Přerušení tepelných mostů (GMH a GMZ)

 

Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů – shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu.

V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa. Použitím speciálních prvků je možno tyto nepříznivé vlivy eliminovat a zajistit tepelné oddělení ochlazované části komínového tělesa od ohřívané interiérové části. Prvky GMZ a GMH mají omezenou statickou únosnost a jejich použití je třeba konzultovat s technickým oddělením CIKO.

• přerušení tepelného mostu mezi ochlazovanou komínovou hlavou a komínovým tělesem v interiéru (GMH)
• tepelné odstínění komínového tělesa od neizolovaného nosného základu, určené pro cihelné komínové systémy (GMZ)
  

Nehořlavý parotěsný prostup z pěnoskla v pasivním domě

Nehořlavý parotěsný prostup z pěnoskla v dřevostavbě

Detail nehořlavého prostupu z pěnoskla v nízkoenergetickém domě

CIKO prostupy GPH

CIKO prostupy GKK

Tento typ prostup v praxi využijete nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou. Konstrukce prostupu je natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 240mm, popř. lze vyrobit jakýkoliv atypický rozměr. Hloubku prostupu je možno přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr. Prostup je použitelný pro všechny běžné druhy a průměry kouřovodů a lze jej povrchově upravit omítnutím nebo nátěrem.

CIKO prostupy GPK

Parotěsný prostup je určen pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a zajišťuje bezpečné oddělení komínu od hořlavých materiálů. Zároveň umožňuje bezpečné napojení parozábrany na komínové těleso. Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160-400mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10cm, přičemž základní délka je 30cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu, je tedy vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

CIKO prostupy GPK pro střešní konstrukci

CIKO prostupy GNH

Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu. Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci. Problematika je vyřešena jak pro cihelné komínové systémy, tak pro třívrstvé nerezové systémy v kompletním rozsahu dodávaných průměrů.

CIKO prostupy GMH

Přerušení tepelných mostů

Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů – shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu. V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa. Použitím speciálních prvků je možno tyto nepříznivé vlivy eliminovat a zajistit tepelné oddělení ochlazované části komínového tělesa od ohřívané interiérové části.

Řešení prostupu u vícevrstvého nerezového komínu

Časté technické řešení bývá takové,že nad SDK konstrukcí je parotěsná folie. Tyto folie jsou vyráběny z plastu a neměly by být napojeny přímo na plášť komínu. Zde je možné možné použít speciální díl pro napojení parozábrany (výrobce Schiedel).

Tento dvoudílný úhlově stavitelný prvek se upevní na komín v rovině parotěsné folie. Přímý dotyk s komínovým pláštěm se dotěsní pružným tmelem např. Rotempo a folie se k tomuto dílu přilepí pomocí lepicí pásky.

Napojení na komíně

Prostupy nosnými konstrukcemi střech

Nosná konstrukce střech je většinou tvořena dřevěnými konstrukčními prvky a dřevěnými trámy. Jejich vzdálenost je dána technickými normami a vychází ze zatřídění komínového systému.

V praxi se ovšem často zapomíná, že takto deklarovaná vzdálenost je vzdálenost provětrávané mezery.

Pokud tuto provětrávanou mezeru (vzdálenost 50 mm) nemůžeme vytvořit, měla by být vzdálenost hořlavé konstrukce od komína minimálně 200 mm.

Průchod střešní krytinou

Dosud se používá lemování kolem komínů nerezových s olověnou základnou. Vzhledem k rostoucí ceně olova se přechází na lemování s nerezovou základnou. Toto lemování je vyráběno podle požadavků ČSN 73 36 10.

Prostup hořlavou stěnou Ignis – Schiedel

 

Promatube – EKO komíny

Prefabrikovaný potrubní dílec pro bezpečný prostup kouřovodu v dřevěných stěnách (vnitřní a vnější stěny), dřevěných trámových stropech; střechách i v masivních stavebních dílech.

• napojení kouřovodu do komínu pod úhlem 45° a 90°
• vnější průměr kouřovodu do 200 mm a tloušťky stěny do 300 mm
• pro kouřovody a komíny s teplotou spalin do 400 °C.

Zdroje obrázků – veřejný prostor – internet :

Firma CIKO, Firma Schiedel, Stavebniny CB, EKO komíny

Trendem ve stavebnictví je úsporné bydlení a čím dál víc spotřebičů na tuhá paliva má uzavřenou konstrukci s hrdlem pro přívod vzduchu. V praxi se tedy budeme s požadavkem na externí přívod vzduchu potkávat čím dál častěji.

Technický pohled na problematiku naleznete zde :

Přívod spalovacího vzduchu komínem