65-Závada a norma popisující závadu KOMÍN 1 nedostatečná vzdálenost spalných konstrukcí od povrchu (líce) komínového tělesa Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody 6.5 Komínový plášť 6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku,kterým prochází,podle tabulky 12,položka 10 Výše uvedené však není dodrženo při instalacích jednovrstvých plastových komínových vložek bez pláště vedených vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy. Tyto vložky nejsou odolné vůči UV záření . Vložka se může rozpadat i osluněním(např. přes světlíky na půdě). Doporučujeme proto jednovrstvé plastové vložky opatřit od prostupu stropem pláštěm s EI 30, včetně půdního prostoru, s odvětráním nad střechu. 6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví dle ČSN 73 3150, minimální vzdálenost je 50 mm. Toto platí pro větranou vzduchovou mezeru 6.5.6 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem, podle příslušných výrobkových norem. Platí nová norma ČSN 1443.Nová norma EN 1443 přináší vedle dalších změn především pravidla pro bezpečné zabudování komínu do stavby, která tady dlouhodobě chyběla. Nová pravidla spočívají v doplnění označení komínu, ze kterého vyplývá způsob možného zabudování do stavby. Pokud výrobce v montážním návodu žádné možnosti zabudování do stavby neuvede, a zároveň nemá v prohlášení o vlastnostech označení, které by zabudování komínu bez provětrávané mezery umožňovalo, tak je takový komín v moderním domě z pohledu legislativy prakticky nepoužitelný. Na stavbě je velmi často komínový systém zabudovaný bez provětrávané mezery. Díky platným předpisům, ale absenci odpovídajícího označení komínových systémů, jsou revizní technici při revizi takového komínu, postaveni před tři možnosti: • vystaví revizi s tím, že zabudování komínu nevyhovuje platným normám a prohlášení o vlastnostech výrobku. • přebere odpovědnost na základě svých znalostí, zkušeností, nebo výpočtů, a označí komín jako vyhovující, i přes zabudování v rozporu s prohlášením o vlastnostech výrobku. • použije při revizi výrobcem zpracovaný podrobný montážní návod na zabudování komínu do stavby, což je v souladu s platnými normami, a revizní technik spalinových cest se na něj jako na součást platné průvodní dokumentace výrobce odkáže. V rámci revize provede jako obvykle kontrolu souladu platné dokumentace výrobce a skutečného provedení stavby. Třetí varianta je z pohledu revizního technika i zákazníka nejbezpečnější a jediná správná. Pouze výrobce má maximum informací o svém výrobku a jeho chování v provozu. Systémový komín, který prochází hořlavou stěnou nebo stropem, musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným krytem, udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu, nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou vyplní (třídy reakce na oheň A1 nebo A2). Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. Vzdálenost k hořlavým materiálům může být snížená, když je rozloha hořlavého materiálu malá, například podlahové lišty. Z vyhlášky 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty § 2 Způsob kontroly spalinové cesty Kontrola spalinové cesty se provádí po jejím vyčištění posouzením d) spalinové cesty z hlediska dodržení bezpečných vzdáleností od hořlavých předmětů a stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F, § 3 Způsob revize spalinové cesty Revize spalinové cesty se provádí e) prohlídkou spalinové cesty, při které se kontroluje zejména: 16. zda jsou dodrženy bezpečné vzdálenosti spalinové cesty od hořlavých předmětů a hořlavých stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F; KOMÍN 2 nekontrolovatelný a nečistitelný Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody 5.12 Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. K příslušným otvorům pro kontrolu a čištění na spalinové cestě a k ústí komína musí být bezpečný a trvalý přístup. POZNÁMKA Spalinová cesta, která není kontrolovatelná a čistitelná nemůže být schválena a uvedena do provozu (s odkazem na §24 vyhlášky 268/2009 Sb.). Se sbírky zákonů č.268/2009 §24 odstavec 6: Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací nebo čistící otvor pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami. KOMÍN 3 malá výška nadstřešní části nad šikmou střechou Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.7.1.1 Komíny se vyústují tak vysoko,aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší. Při provozu komínů má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. 6.7.1.2 Za šikmou střechu je považována střecha,která má sklon od vodorovné roviny větší než 20 stupnů. U šikmé střechy musí mít komín s přirozeným takhem ústí nejméně 650 mm nad hřebenem,popř větrným úhlem podle zásad uvedených podle obr.4 Obrázek 4 Výška komína nad rovinou valbové nebo stanové střechy se stanoví podle obr. 12K Obrázek 12K 6.7.1.4 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů,s přetlakovým odvodem spalin,může být výška vyústění snížena až na 500 mm podle obr 6,pokud je přetlak v ústí komína větší než 25 Pa. Stejná výšková podmínka platí i pro podtlakový komín,kde je podtlak v komíně vytvořen ventilátorem na montovaným na ústí komína. Obrázek 6 KOMÍN 4 malá výška nadstřešní části nad plochou střechou Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.7.1.5 za plochou střechu je považována střecha,jejíž sklon od vodorovné roviny je menší nebo roven 20 stupnů. Nad plochou střechu budovy nebo nad atikou ploché střechy musí být ústí komína ve výšce nejméně 1000 mm obr 7 z normy Obr 7 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů může být tato výška snížena na 500 mm,ale i zde platí,že do výpočtu tlakových ztrát se musí připočítat ztráta účinkem větru. KOMÍN 5 malá výška nadstřešní části u valbové střechy Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Výška komína nad rovinou valbové nebo stanové střechy se stanoví podle obr. 12K Ve zvoleném měřítku se nakreslí půdorys střechy s umístěním komínového tělesa. Nad půdorysem se nakrslí nárys(čelní pohled) nebo se přenese nahoru bokorys(pohled boční). Následně se vychází s podmínek uvedených v článku 6.7.1.7. v půdorysu se vynese na osu hřebene střechy úhel 2 x 15 stupnů(deklarovaný vodorovný úhel 30 stupnů) a body,kde se tyto strany úhlu protnou v půdorysu s nárožím střechy,se vynesou do čelního phledu(nebo do bočního pohledu) Tím je vymezena výšková úroveň,kde už nedochází k zaústění komína.Následně,ve smyslu požadované výšky komína nad hřebenem střechy se takto odvozená výška komína navýší o 650 mm. Obrázek 12K KOMÍN 6 malá výška nadstřešní části oproti okolí Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Pokud se komínové těleso nad plochou střechou vyskytuje v místě,které je ovlivnováno překážkami podle 6.7.1.7 musí být ústí komína s přirozeným tahem podle obr.8 nejméně 1000 mm nad větrným úhlem překážky obrázek 8 obrázek 13 K U přetlakových a vysokopřetlakových komínů postačuje navýšení o 500 mm 6.7.1.7 Vliv sousední budovy,nástavby na ploché střeše případně jiné překážky (skála apod) na ústí komína se posuzuje podle obr 9,pokud: -vodorovná vzdálenost L mei ústím komína a budovou(překážkou) je menší než 15 m -při pohledu od ústí komína na vodorovnou šířku budovy(překážky) se vytvoří úhel lambda větší než 30 stupnů - při pohledu od ústí komína je převýšení budovy(překážky nad vodorovnou rovinou pod úhlem beta vyšším než 10 stupnů Pokud jsou splněna uvedená kriteria,musí se ve výpočtu spalinové cesty připočítat ztráta účinkem větru 25 Pa nebo navýšit komín o 1 m nad větrný úhel podle obr 8 obrázek 9 obrázek 8 KOMÍN 7 účinná výška nedostatečná Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Spotřebiče na pevná paliva Samostatné komíny 9.2.1.2 Nejmenší dovolená účinná výška komínového průduchu tlakové třídy N1 N2 je 5 m. Spotřebiče na plynná paliva Samostatné komíny 9.4.1.2 Pro lokální spotřebiče,připojované do komínů tlakové třídy N1 a N2 platí,že nejmenší dovolená účinná výška komínového průduchu je 4 m. V jednotlivých případech je možno připojit tyto spotřebiče i do komínového průduchu s menší účinnou než 4 m,pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty,že tato výška je pro připojovaný spotřebič dostačující. 9.4.3.4.3 Spalinová cesta v přetlakovém provedení se provádí podle technické dokumentace výrobce spotřebičů. KOMÍN 8 neúčinná výška nedostatečná Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.4.8 Neúčinná výška komínového průduchu pro spotřebiče na pevná paliva má být alespon 1/10 jeho účinné výšky. U spotřebičů na dřevo a kapalná paliva může být neúčinná výška 1/20účinné výšky. Neúčinná výška nesmí být menší než 500 mm. Nelze-li tuto podmínku dodržet u komínového průduchu: a) úzkého,musí být objem komínového průduchu v neúčinné výšce roven 1/10 objemu komínového průduchu v účinné výšce,pro spotřebiče na dřevo a kapalná paliva může být neúčinná výška 1/20 objemu komínového průduchu v účinné výšce b) středního a průlezného,musí být objem komínového průduchu vneúčinné výšce roven nejméně 1/20 objemu komínového průduchu v účinné výšce 6.4.9 Neúčinná výška pro spotřebiče na plynná paliva musí být nejméně u komínového průduchu úzkého 150 mm+ ½ průměru sopouchu,u komínového průduchu středního a průlezného 250 mm+1/2 průměru sopouchu 6.4.10 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů pro spotřebiče na plynná paliva,kde je kouřovod napojen do komínového průduchu patním kolenem,se neúčinná výška komínového průduchu nevyžaduje,za předpokladu,že je kontrolní otvor na přístupném místě v kouřovodu,co nejblíže komínovému průduchu,nebo nad patním kolenem KOMÍN 9 zadehtovaný Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: V normě není řešeno. Jde o provozní závadu.Nesprávná údržba vlastní konstrukce komínu, zanedbání kominické péče či chybně fungující kamna nebo kotel mohou vést k ztížení, nebo přímo zastavení správné funkce komína. Topení nedostatečně vyschlým dřevem, špatně vybraný či nastavený kotel, případně špatný tah mohou vést k zanesení komína vrstvou černého dehtu, který je ještě hořlavější než saze. Je třeba ho odstranit, což může udělat jen kominík. Jinak by se přes zdi mohl dostat až do interiérů a nevratně stěny poškodit. KOMÍN 10 zkorodovaná spalinová cesta Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.3.6 Tlouštky a druhy kovových materiálů používaných pro výrobu systémových komínů,komínových vložek a tvarovek a kouřovodů musí být voleny s ohledem na provozní podmínky(suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. Toto řeší norma ČSN/EN 1443 : Odolnost proti působení kondenzátů spalin D značí suchý provoz, pro vyšší teplotou spalin W značí mokrý provoz, při nižších teplotách spalin s trvalým kondenzátem Doporučení: – pro pevná paliva D nebo W – pro plyn s atmosférickým hořákem D nebo W – pro plyn s přetlakovým hořákem (TURBO) W Třída odolnosti proti korozi obsahuje čísla 1, 2, 3 nebo u oceli Vm, V1, V2 nebo V3 a označení oceli. 1 spotřebiče na plynná paliva a kerosin 2 spotřebiče na plynná a kapalná paliva, dřevo pro otevřené topeniště 3 může odvádět spaliny od spotřebičů na plynná, kapalná i tuhá paliva Vm necertifikováno (vychází se pouze z tloušťky materiálu) V1, V2 a V3 certifikováno dle příslušné zkoušky (čísla nedopovídají výše uvedenému dělení) – nejobecnější je V2 označení L50040 popisuje typ a tloušťku materiálu (je třeba se jím zabývat jen v kombinaci s Vm) Doporučení: – pro pevná paliva 3 – u oceli V2 nebo V3 – pro plyn 1 nebo 2 – u oceli V1 nebo V2 – pokud zvolíte ocelový komín s označením Vm, poraďte se s odborníkem a požadujte po dodavateli vždy písemné prohlášení o vhodnosti tohoto komínu pro Váš spotřebič KOMÍN 11 komínová konstrukce není stabilní – rozpadá se Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Toto norma neřeší ,jde o provozní závadu.Zdivo je popraskané, špička komína se rozpadá Když popraská zdivo na stěnách, lidé se bojí, že dům spadne, a obvykle to hned řeší. U komínů to však často pominou. Nebezpečí je přitom možná větší. Prasklinami mohou pronikat spaliny do interiéru a dům může vyhořet. Problém začíná při stavbě. Cihly musí být mrazuvzdorné a dobře vyspárované kvalitní maltou. Když se malta drolí, hned ji opravte. Komín se rozpadá zevnitř, na dně se hromadí drť Našli jste na dně komína při vybírání sazí vydrolenou maltu a cihly? Problém. Jedovaté spaliny mohou pronikat do interiéru, hrozí otrava a požár. Přestaňte komín používat a pozvěte kominíka. Obvykle stačí komín vyfrézovat a vyvložkovat. Frézovat se může až třetina tloušťky zdiva. Zdivo narušují usazeniny a kondenzace při vytápění na nízkou teplotu. Někdy se drolí omítka, protože byla nekvalitní. Komín může popraskat i po vyhoření sazí nebo když je přetížený kvůli špatnému projektu. KOMÍN 12 prostup stropem není izolován Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.6 Systémový komín,který prochází hořlavou stěnou nebo stropem,musí být izolován opatřen průchodkou a /nebo ochranným krytem,udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou výplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. Nejmenší vzdálenost hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem,podle příslušných norem výrobků-prohlášení o vlastnostech výroků 6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů pro dodatečně vložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287 U jednovrstvého zděného komína vyvložkovaného komínovou vložkou může být zachována stávající vzdálenost k hořlavému materiálu 6.5.8 Individuální komín,který prochází hořlavou stěnou nebo stropem,musí být izolován opatřen průchodkou a /nebo ochranným krytem,udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou výplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. Nejmenší vzdálenost hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem,podle příslušných norem výrobků-prohlášení o vlastnostech výroků 4.5-třídění stavebních výrobků podle reakce na oheň a) nehořlavé materiály-které z požárního hlediska bezpečně vyhoví třídě reakce na oheň A1 nebo A2 podle ČSN EN 13501-1 b) hořlavé materiály-reakce třídy na oheň B,C,D,E a F podle ČSN EN 13501-1 6.5.6 KOMÍN 13 prostup střechou není izolován Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Tato problematika není v normě ani ve vyhláškách přímo popsána.Prostup komína a kouřovodu stropem, střechou nebo zdí není možné brát s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu na lehkou váhu. Jedná se o řešení důležitých stavebních detailů určené především pro nízkoenergetické a pasivní domy. na lehkou váhu. Upozorňujeme na požadavek normy ČSN EN 1443: Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při běžném provozu stanoví, že teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komína smí při teplotě prostředí 20 °C dosáhnout teploty nejvýše 85 °C; a dále v čl. 6.3.3.3 Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při vyhoření sazí, že teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komína smí při zkušební teplotě 1000 °C, která je udržována po dobu 30 minut a při teplotě prostředí 20 °C, dosáhnout nejvýše 100 °C. Pro oba případy platí, že vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být prokázána zkouškou podle EN 13216-1 nebo zkouškou podle odpovídající zkušební normy výrobků. Technické řešení musí nejméně zaručit, že při požární odolnosti podle ČSN EN 1443, čl. 6.3.3.3 (vyhoření sazí) nepřesáhne teplota na povrchu průchodky ve styku s hořlavou stavební konstrukcí 100 °C, respektive 85 °C při teplotě spalin 400 °C Prostup komína stropem nebo střechou a také prostup kouřovodu stěnou domu je s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu nutno řešit se vší vážností. A to především, pokud se jedná o moderní konstrukci obsahující hořlavé materiály a zároveň je s ohledem na nízkoenergetický nebo pasivní standard budovy vyžadována parotěsnost celé konstrukce. V praxi se řeší nejčastěji: • Prostupy hořlavou konstrukcí • Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí • Napojení parozábrany na komín • Přerušení tepelných mostů Jde tedy o významný stavební detail který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby.Zejména v případě moderních objektů se značným podílem hořlavých materiálů, kde se navíc s ohledem na nízkoenergetický či pasivní standard vyžaduje parotěsnost celé konstrukce, není radno prostup komína, ať už střechou nebo stropem, podcenit. Zabudování komína do stavby s hořlavou konstrukcí, musí navíc pamatovat i na možnost parotěsného řešení. Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu. Při průchodu komínu konstrukcemi (např. stropy či střechami) by odstup od hořlavých částí měl být v případě provětrávaného prostupu minimálně 50 mm. V případě,že prostup není provětráván,ale je izolován izolačním materiálem, musí být odstup od hořlavých částí dodržen minimálně 200 mm. Bezpečnost komínového tělesa se tedy v praxi odvíjí nejen od kvality a provedení vlastního komínového systému, ale také od správného způsobu realizace stavebních detailů. Při správném výběru komínového systému je potom možno docílit vhodného způsobu realizace jednoduchým použitím uceleného systému prostupů: • prostupy kouřovodu (využívaných nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou) • parotěsné prostupy (určené pro všechny typy střešních i stropních konstrukcí) • napojení parozábrany na komín (využitelné u cihelných i nerezových komínových systémů) • přerušení tepelných mostů (pod komínovým tělesem i pod jeho nadstřešní částí) Část výrobců komínový systémů se zabývá touto problematikou a ke svým komínovým systémům dodává tzv. těsnicí sety, s jejichž pomocí lze poměrně snadným způsobem provést dotěsnění prostupů (Schiedel, CIKO). Všechny tyto požadavky řeší jejich prefabrikované prostupy. Prostupy jsou vyrobeny pro příčky, stropy i střešní pláště. Použitím těchto přechodů, ušetříte čas při řešení detailů, a získáte profesionální řešení odpovídající normám a požárním předpisům. V praxi se vyskytují víceméně 2 případy v závislosti na konstrukci komínu: 1. a) řešení prostupu vícevrstvého komína s pláštěm z komínových tvárnic 2. b) řešení prostupů u vícevrsrtvých nerezových komínů Skladba střechy bývá většinou v této skladbě : šikmá střecha, SDK konstrukce, parotěsná folie, minerální izolace, paropropustná pojistná hydroizolace, skládaná střešní krytina. Komplikace v této skladbě střešní konstrukce představuje napojení komína tak, aby spoj byl těsný a také odpovídal podmínkám požární bezpečnosti.Na trhu existuje v této oblasti několik technických možností od výrobců komínů ve vazbě na různé typy komínů a kouřovodů (CIKO,Schiedel,Messy apod). Univerzální řešení neexistuje a při projektování spalinových cest je nutné zapojit technické myšlení a konkrétní detaily projektově dopracovat KOMÍN 14 prostup stěnou není izolován Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.6 Systémový komín,který prochází hořlavou stěnou nebo stropem,musí být izolován opatřen průchodkou a /nebo ochranným krytem,udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou výplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. Nejmenší vzdálenost hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem,podle příslušných norem výrobků-prohlášení o vlastnostech výroků 6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů pro dodatečně vložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287 U jednovrstvého zděného komína vyvložkovaného komínovou vložkou může být zachována stávající vzdálenost k hořlavému materiálu 6.5.8 Individuální komín,který prochází hořlavou stěnou nebo stropem,musí být izolován opatřen průchodkou a /nebo ochranným krytem,udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou výplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. Nejmenší vzdálenost hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem,podle příslušných norem výrobků-prohlášení o vlastnostech výroků 4.5-třídění stavebních výrobků podle reakce na oheň a) nehořlavé materiály-které z požárního hlediska bezpečně vyhoví třídě reakce na oheň A1 nebo A2 podle ČSN EN 13501-1 b) hořlavé materiály-reakce třídy na oheň B,C,D,E a F podle ČSN EN 13501-1 Prostup komína a kouřovodu stropem, střechou nebo zdí není možné brát s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu na lehkou váhu. Jedná se o řešení důležitých stavebních detailů určené především pro nízkoenergetické a pasivní domy. na lehkou váhu. Upozorňujeme na požadavek normy ČSN EN 1443: Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při běžném provozu stanoví, že teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komína smí při teplotě prostředí 20 °C dosáhnout teploty nejvýše 85 °C; a dále v čl. 6.3.3.3 Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při vyhoření sazí, že teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komína smí při zkušební teplotě 1000 °C, která je udržována po dobu 30 minut a při teplotě prostředí 20 °C, dosáhnout nejvýše 100 °C. Pro oba případy platí, že vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být prokázána zkouškou podle EN 13216-1 nebo zkouškou podle odpovídající zkušební normy výrobků. Technické řešení musí nejméně zaručit, že při požární odolnosti podle ČSN EN 1443, čl. 6.3.3.3 (vyhoření sazí) nepřesáhne teplota na povrchu průchodky ve styku s hořlavou stavební konstrukcí 100 °C, respektive 85 °C při teplotě spalin 400 °C Prostup komína stropem nebo střechou a také prostup kouřovodu stěnou domu je s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu nutno řešit se vší vážností. A to především, pokud se jedná o moderní konstrukci obsahující hořlavé materiály a zároveň je s ohledem na nízkoenergetický nebo pasivní standard budovy vyžadována parotěsnost celé konstrukce. V praxi se řeší nejčastěji: • Prostupy hořlavou konstrukcí • Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí • Napojení parozábrany na komín • Přerušení tepelných mostů Jde tedy o významný stavební detail který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby. Bezpečnost komínového tělesa se tedy v praxi odvíjí nejen od kvality a provedení vlastního komínového systému, ale také od správného způsobu realizace stavebních detailů. Při správném výběru komínového systému je potom možno docílit vhodného způsobu realizace jednoduchým použitím uceleného systému prostupů: • prostupy kouřovodu (využívaných nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou) • parotěsné prostupy (určené pro všechny typy střešních i stropních konstrukcí) • napojení parozábrany na komín (využitelné u cihelných i nerezových komínových systémů) • přerušení tepelných mostů (pod komínovým tělesem i pod jeho nadstřešní částí) Část výrobců komínový systémů se zabývá touto problematikou a ke svým komínovým systémům dodává tzv. těsnicí sety, s jejichž pomocí lze poměrně snadným způsobem provést dotěsnění prostupů (Schiedel, CIKO). Všechny tyto požadavky řeší jejich prefabrikované prostupy. Prostupy jsou vyrobeny pro příčky, stropy i střešní pláště. Použitím těchto přechodů, ušetříte čas při řešení detailů, a získáte profesionální řešení odpovídající normám a požárním předpisům. V praxi se vyskytují víceméně 2 případy v závislosti na konstrukci komínu: 1. a) řešení prostupu vícevrstvého komína s pláštěm z komínových tvárnic 2. b) řešení prostupů u vícevrsrtvých nerezových komínů Skladba střechy bývá většinou v této skladbě : šikmá střecha, SDK konstrukce, parotěsná folie, minerální izolace, paropropustná pojistná hydroizolace, skládaná střešní krytina. Komplikace v této skladbě střešní konstrukce představuje napojení komína tak, aby spoj byl těsný a také odpovídal podmínkám požární bezpečnosti Na trhu existuje v této oblasti několik technických možností od výrobců komínů ve vazbě na různé typy komínů a kouřovodů (CIKO,Schiedel,Messy apod). Univerzální řešení neexistuje a při projektování spalinových cest je nutné zapojit technické myšlení a konkrétní detaily projektově dopracovat KOMÍN 15 individuální komín nesplňuje předepsané hodnoty Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 4.1.1 Individuální komín Individuální komín se obvykle skládá z dílů od různých výrobců. Tyto komíny bývají prodávány v „cenově výhodných setech“. Složení setu obvykle definuje prodejce, který ovšem nemusí být odborníkem na stavbu komínů, takže až při samotné stavbě můžete zjistit, že vám chybí spojovací materiál, ne vše sedí, jak by mělo apod. Tyto komíny nemusí mít český návod a ani komínový štítek. Za případné škody způsobené vadou individuálního komínu nenese záruku prodejce, ale jeho stavitel. Pokud vám ho staví firma a na komín máte doklad, pak to nemusí být na překážku. Pokud si ho však stavíte svépomocí a kvůli špatné montáži vzniknou škody, pak nemáte na kom náhradu vymáhat. Individuální komíny bývají také obvykle hlavní překážkou při kolaudacích, protože může být problém na ně získat revizi, která je ke kolaudaci nezbytná. V tomto případě si vyžádejte podrobný montážní návod a certifikace k jednotlivým komponentům,případně návod k zabudování komína do stavby. Při kontrole nebo revizi spalinové cesty postupujte podle těchto dokumentů a posuzujte správnost provedení. Zatřídění komínů musí provést dodavatel podle ČSN EN 1443,ČSN EN 15287-1,ČSN EN 15287-2 Z vyhlášky 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty § 2 Způsob kontroly spalinové cesty Kontrola spalinové cesty se provádí po jejím vyčištění posouzením f) jejího stavebně technického stavu § 3 Způsob revize spalinové cesty Revize spalinové cesty se provádí e) prohlídkou spalinové cesty, při které se kontroluje zejména: 4. zda nedošlo při přepravě, nakládání nebo montáži s jednotlivými díly spalinové cesty k jejich poškození (trhlinky v keramických vložkách, poškozený komínový plášť, poškozená izolace, poškozené těsnící kroužky apod.); 17. zda jsou prostupy viditelných a přístupných míst spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby v souladu s normovými hodnotami; KOMÍN 16 jednovrstvý zděný neodpovídá normě Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 3.2.2 Komín ,jehož konstrukci tvoří komínová vložka(stěna). 6.1.1 Jednovrstvé komíny se navrhují a provádějí převážně jako komíny s přirozeným tahem pro suchý provoz,pro spotřebiče s trvalým provozem a vyšší teplotou spalin,zejména pro spotřebiče na pevná paliva 6.2.1.1 Jednovrstvý zděný komín se navrhuje jen pro občasně využívané stavby.Komín má stěnu komínového průduchu vytvořenou z cihel.komín se obvykle vyzdívá z jednotlivých prvků nebo montuje z bloků,z materiálů nehořlavých.s nasákavostí nejvýše 20% měrné hmotnosti,odolných proti mrazu,odolných proti účinkům spalinovou 6.2.1.1 Jednovrstvý zděný komín nesmí být vyzděn z dutinových ani z děrovaných cihel. Tlouštka stěny komínového průduchu musí mít nejméně 140 mm,pokud komín není proveden ze speciálních komínových tvarovek. Tlouštka zděné komínové přepážky musí být nejméně 140 mm. Na vyzdívání se nesmí použít menší části cihly než půlka..U komínů s ochranným pouzdrem může být tlouštka zděné komínové přepážky snížena na 65 mm. 6.2.1.3 Jednovrstvý zděný komín musí mít všechny ložné i styčné spáry vyplněné maltou tak, aby nemohlo dojít k pronikání spalin nebo k nasávání vzduchu do komínového průduchu. Povrch komínového průduchu jednovrstvého zděného komína musí mít zatřené spáry nebo musí být omítnut. 6.2.1.4 Pro odklon komínového průduchu od svislice platí 6.4.3. V místě odklonu se používají pouze plné cihly nebo komínové tvarovky. V odklonu komína nesmí dojít ke změně velikosti nebo tvaru průřezu komínového průduchu. 6.2.1.5 V komínovém zdivu nemají být žádné rýhy ani kapsy; v nezbytných případech (např. pro kovové vodovodní instalační potrubí), musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdívání tak, aby mezi rýhou a komínovým průduchem mělo zdivo tloušťku nejméně 100 mm a bylo těsné proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Rýha musí být po uložení instalace zazděna a vyplněna maltou. Instalační vedení musí být od komínového zdiva dilatačně odděleno. Do komínového zdiva nesmí být zapuštěno svislé instalační vedení. 6.2.1.6 Vnější povrch jednovrstvého zděného komína má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot (4.5a), zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (ve stropních konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny); v místech, kde kolem komínového tělesa jsou konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot (4.5b). 6.2.1.7 Je-li jednovrstvý zděný komín součástí zděné stěny, která je bez povrchové úpravy (omítky, spárování nebo obkladu z nehořlavých hmot – 4.5b), provede se na zdivu komína povrchová úprava podle 6.2.1.6, která musí přesahovat nejméně o 300 mm krajní komínové průduchy (např. ve štítové zdi apod.). 6.2.1.8 Při montáži jednovrstvého komína z bloků nebo keramických tvárnic musí být spáry mezi jednotlivými komínovými dílci utěsněny proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Komínové bloky nebo tvárnice musí na sebe přesně navazovat a musí být pevně spojeny. Montáž má být zvolena tak, aby ložná spára mezi dílci byla mimo konstrukci stropu (pro usnadnění kontroly těsnosti spár) KOMÍN 17 montážní chyby Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Montážní chyby norma neřeší. Rozhodující pro posouzení je montážní návod výrobce spalinové cesty nebo návod k zabudování spalinové cesty do stavby popř prohlášení o vlastnostech výrobku,kde je řešena statika a kotvení komína. Výroci spalinových cest(komínů) musí u systémových komínů respektovat příslušné normy a vyhlášky.U individuálních komínů a zhotovených svépomocí se není o co opřít a posouzení ex post je velmi problematické neb v těchto případech zhotovitel většinou žádné normy nerespektuje. KOMÍN 18 ve světlíku není vícevrstvý Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.1 Komínový plášť musí být z konstrukce druhu DP1 podle ČSN 73 0810:2005. Komín procházející vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy musí být navržen tak, aby při běžném provozu připojeného spotřebiče nebyl dotčen komfort místnosti. Doporučená teplota vnějšího povrchu jednovrstvého, zděného komínového pláště by neměla být vyšší než 52°C. U přistavěných komínů platí tato podmínka do výšky 2 500 mm nad terénem nebo jinou přístupnou plochou (např. nad terasou). Nejvyšší přípustnou teplotu vnějšího povrchu, kde je možný náhodný lidský kontakt u komínů uvádí ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6. 6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy, musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73 0802:2002. (V tomto případě je komínový plášť považován za šachtu). KOMÍN 19 odvod spalin venkovní stěnou neodpovídá Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 10.1.1 Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze navrhnout a provést jen v technicky odůvodněných případech při dodržení emisních limitů1. Mohou to být pouze spotřebiče na plynná paliva v provedení C a spotřebiče v provedení B, u kterých je konstrukcí zabezpečeno, že spaliny nemohou při provozu spotřebiče proniknout do místa jeho instalace. POZNÁMKA Jen v technicky odůvodněných případech lze provést vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší, a to při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb při dodržení normových hodnot a emisních limitů.2) 10.1.2 Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší podle 10.1.1 může být navržen a proveden v případech, kdy jsou splněny následující základní podmínky: a) vyústění spalin od spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW splňuje požadavky článku 10.2; b) vyústění spalin od spotřebičů se jmenovitým výkonem od 7 kW do výkonu 30 kW splňuje požadavky článku 10.3; c) vyústění spalin spotřebičů u průmyslových staveb se jmenovitým výkonem od 7 kW do 100 kW splňuje požadavky článku 10.4. 10.1.3 Každá nová instalace spotřebiče musí být doložena projektovou dokumentací, kde bude uvedeno schéma vyústění s vyznačením ochranného pásma. Z tohoto schématu musí být patrný vztah k ostatním vyústěním, k oknům, dveřím, otvorům apod. V dokumentaci musí být také popsány, vyznačeny nebo zdokumentovány sousední a protilehlé budovy.10.2 Spotřebiče do jmenovitého výkonu 7 kW 10.2.1 Při odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší musí být dodržena vzájemná vzdálenost mezi vyústěními nejméně: 2,0 m ve vodorovném směru; 2,5 m ve svislém směru. 10.2.2 Spodní hrana vyústění nad úrovní okolního terénu musí být ve výši nejméně 0,3 m. 10.2.3 Vyústění je možné provést pod spodním okrajem (parapetem) otevíratelné části okna v nejmenší svislé vzdálenosti 0,3 m. 10.2.4 Do podzemních podlaží lze instalovat spotřebič za předpokladu, že přívod vzduchu a odvod spalin je zaústěn do svislé šachty o rozměrech nejméně 0,5 m x 1,0 m, která ústí do volného prostoru. Je-li šachta zakryta mříží, musí její volný průřez mít velikost nejméně 70 % průřezu šachty. Spodní hrana vyústění musí být nejméně 0,3 m nad dnem šachty a nesmí být hlouběji než 4 m od horního okraje šachty. Do šachty nesmí být zaústěno otevíratelné okno nebo jiný větrací otvor. 10.2.1 až 10.2.4 Tato ustanovení se týkají prakticky pouze podokenních spotřebičů paliv do jmenovitého výkonu 7 kW -např WAV,u kterých je odvod spalin nedílnou součástí spotřebiče paliv. V zákoně 30/2015 Sb je uvedenov par. 43,že se pro účely tohoto zákona nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem na fasádu,což v souvislosti s vyhláškou 34/2016 Sb., znamená,že u těchto spalinových cest se neprovádí čištění,kontrola a revize 10.3 Spotřebiče se jmenovitým výkonem od 7 kW do 30 kW 10.3.1 Spodní hrana vyústění u samostatně stojících budov s jedním uživatelem (rodinný dům) musí být ve výši nejméně 2 m nad okolním terénem. POZNÁMKA Za samostatně stojící budovu s jedním uživatelem se považuje budova, která má minimální vodorovnou vzdálenost od sousedních objektů podle obrázku B.3 v příloze B.10.3.2 Spodní hrana vyústění u objektů v hromadné zástavbě musí být nejméně 4 m nad okolním terénem. 10.3.3 Vývod spalin musí být vždy za venkovní stěnou (vnější plochou obvodové stěny). Prodlužování vývodu může být provedeno pouze se souhlasem výrobce spotřebiče. Vyústění nesmí být pod balkonem nebo pod přesahující střechou v menší vzdálenosti než 1 m. 10.3.4 Od vyústění nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál do vzdálenosti 0,5 m ve vodorovném směru a pod vyústěním, 1 m od protilehlých ploch z hořlavých hmot a nad vyústěním ve svislém směru 1,50 m podle ČSN 06 1008. 10.3.5 Při odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší musí být dodrženy imisní limity NO2 a CO u oken obytných a pobytových místností, v blízkosti vývodu spalin nebo na přilehlé a protilehlé fasádě1). Nejmenší vzdálenosti protilehlých nebo přilehlých bytových a rodinných domků od vývodu spalin jsou uvedeny na obrázku 17 obrázek 17 10.3.6 Nejmenší vzdálenost od sousedních budov se neposuzuje v případech, kdy je vyústění situováno výše, než jsou horní hrany otvorů oken, dveří, větracích mřížek apod., včetně střešních oken a vikýřů apod. protilehlé nebo přilehlé budovy – jsou uvedeny na obrázku 18 obrázek 18. Nejmenší vzdálenosti od protilehlých nebo přilehlých bytových a rodinných domů od vývodů spalin jsou uvedeny na obrázku 17. blíže je toto ustanovení vysvětleno na obrázku 34 K Nejmenší vzdálenost od sousedních budov se neposuzuje v případech,kdy je vyústění situováno výše než jsou horní hrany otvorů oken nebo dveří(nadpraží otvorů),nebo větracích mřížek apod ,včetně střešních oken a vikýřů obr 18 obrázek 18 10.3.7 Přípustné vzdálenosti od otvorů a způsob vytvoření ochranných pásem se stanoví podle obrázku 16 obrázek 16.10.4 Spotřebiče se jmenovitým výkonem od 7 kW do 100 kW u průmyslových staveb (např. staveb určených pro výrobu, skladování a zemědělství) 10.4.1 Vyústění vývodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší musí být nejméně 3 m nad okolním terénem. 10.4.2 Nad vyústěním nesmí být situovány žádné otvory do objektu (okna, dveře, větrací otvory apod.). 10.4.3 U průmyslových staveb musí být vzdálenost sousedních budov nebo protilehlé budovy s otvory, které se nacházejí výše než vyústění, v nejmenší vzdálenosti podle diagramu na obrázku 19 10.4.4 Vzdálenosti podle 10.4.3 platí pouze za předpokladu, že nebudou překročeny emisní limity podle platných předpisů. KOMÍN 20 lávka nepochozí Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.7.5.1 Komínová lávka se zřizuje podle způsobu vymetání komína ve výši: a) 650 mm až 750 mm pod ústím komínového průduchu při vymetání ústím; b) 800 mm až 1 200 mm pod vymetacím otvorem při vymetání průduchu vymetacím otvorem. 6.7.5.2 Komínová lávka musí mít šířku pochůzné plochy nejméně 250 mm (v souladu s 5.2 ČSN EN 516:2006) s přístupy podle 6.7.5.3. Komínová lávka musí mít na straně odvrácené od plochy střechy ocelové zábradlí vysoké 1 000 mm. Ve výšce 500 mm od úrovně pochůzné plochy musí mít zábradlí vodorovnou tyčovou výplň. Průchozí šířka mezi zábradlím a komínem nebo jinou konstrukcí má být 600 mm, ale nesmí být menší než 400 mm (obrázek 11). Pochůzná plocha musí být na straně přivrácené ke střeše nejméně 100 mm nad odtokovou plochou střešní krytiny. Komínové lávky, které zároveň slouží jako přístupové komunikace mezi jednotlivými komínovými tělesy, musí být vždy opatřeny zábradlím. Způsob kotvení komínové lávky musí být posouzen statickým výpočtem. 6.7.5.3 Přístup ke komínové lávce musí být bezpečný. Světlá výška přístupové komunikace k výlezu ke komínové lávce nesmí být menší než 1700 mm. Přístup ke komínové lávce musí být osvětlen. Pro překonání výškových rozdílů větších než 600 mm, zejména u přístupů k výlezům na střechu, musí být k dispozici alespoň certifikované žebříky. KOMÍN 20 lávka nepochozí Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.7.5.1 Komínová lávka se zřizuje podle způsobu vymetání komína ve výši: a) 650 mm až 750 mm pod ústím komínového průduchu při vymetání ústím; b) 800 mm až 1 200 mm pod vymetacím otvorem při vymetání průduchu vymetacím otvorem. 6.7.5.2 Komínová lávka musí mít šířku pochůzné plochy nejméně 250 mm (v souladu s 5.2 ČSN EN 516:2006) s přístupy podle 6.7.5.3. Komínová lávka musí mít na straně odvrácené od plochy střechy ocelové zábradlí vysoké 1 000 mm. Ve výšce 500 mm od úrovně pochůzné plochy musí mít zábradlí vodorovnou tyčovou výplň. Průchozí šířka mezi zábradlím a komínem nebo jinou konstrukcí má být 600 mm, ale nesmí být menší než 400 mm (obrázek 11). Pochůzná plocha musí být na straně přivrácené ke střeše nejméně 100 mm nad odtokovou plochou střešní krytiny. Komínové lávky, které zároveň slouží jako přístupové komunikace mezi jednotlivými komínovými tělesy, musí být vždy opatřeny zábradlím. Způsob kotvení komínové lávky musí být posouzen statickým výpočtem. 6.7.5.3 Přístup ke komínové lávce musí být bezpečný. Světlá výška přístupové komunikace k výlezu ke komínové lávce nesmí být menší než 1700 mm. Přístup ke komínové lávce musí být osvětlen. Pro překonání výškových rozdílů větších než 600 mm, zejména u přístupů k výlezům na střechu, musí být k dispozici alespoň certifikované žebříky. KOMÍN 21 lávka ani nášlapy - není přístup na střechu Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Ve vyhlášce 268/2009 Sb. V par 24 je uvedeno v odst 6,že ke komínům,které se kontrolují a čistí ústím komínového průduchu,musí být zabezpečen trvalý přístup budovou ,otvorem na střeše,komínovou lávkou,popř vnější přístupovou cestou,střešními stupni. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami. Zcela absurdní je konstatování ,že čištění a kontrola komínového průduchu se bude provádět pomocí montážní plošiny. Tato varianta by neměla být nikdy obsahem Zprávy o revizí spalovací cesty. V normě ČSN EN 734201 jsou uvedeny zásady,které se týkají přístupu a pohybu osob po střešní konstrukci. KOMÍN 22 dvířka chybějící Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Z vyhlášky 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty: 6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů (4.5a), např. kovovými. Komínová dvířka musí být těsná a zabezpečená proti samovolnému otevření. 6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a vysokopřetlakových (H1, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jakou má komínový průduch. 6.6.2.3 Komínová dvířka k vybíracím, vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům se osazují do vnějšího povrchu komínového pláště. 6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou. KOMÍN 23 dvířka vybírací poškozená Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů (4.5a), např. kovovými. Komínová dvířka musí být těsná a zabezpečená proti samovolnému otevření. 6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a vysokopřetlakových (H1, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jakou má komínový průduch. 6.6.2.3 Komínová dvířka k vybíracím, vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům se osazují do vnějšího povrchu komínového pláště. 6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou. KOMÍN 24 dvířka vymetací poškozená Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.5 Vybírací otvory 8.2.5.1 Vybírací otvory se navrhují u komínů průběžných i podlažních pro spotřebiče na pevná a kapalná paliva, vždy v úrovni půdice komínového průduchu. 8.2.5.2 Vybírací otvor u komínového průduchu úzkého a středního nemá mít menší plochu než 0,028 m2. Šířka vybíracího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. U komínového průduchu průlezného je nejmenší velikost vybíracího otvoru 450 mm 600 mm. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost vybíracích otvorů odchýlit od 8.2.5.2, ale výrobce musí zajistit, že bude možné provést vybírání sazí ze spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení). 8.2.5.3 Vybírací otvor průběžného komína nebo komína se společným sběračem musí být umístěn v nejnižším podlaží na vhodném a přístupném místě (chodba, schodiště apod.) Nesmí být osazen v prostorách, kde je nebezpečí požáru nebo výbuchu. 8.2.5.4 Nelze-li umístit vybírací otvor podlažního komína na chodbě, schodišti nebo jiném vhodném místě společných prostorů objektu, lze jej umístit do místností příslušenství (do předsíní, komor, koupelen, záchodů) toho bytu, ke kterému náleží. Vybírací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech. 8.2.5.5 Vybírací otvory nesmí být umístěny ve shromažďovacích prostorách podle ČSN 73 0831 a ani v prostorách, kde se nacházejí hořlavé plyny a kapaliny či potraviny. Nemají se umisťovat v prostorech, kde jsou chována hospodářská zvířata. V kotelně nebo v garáži rodinného domku vybírací otvory být mohou. 8.2.5.6 Půdice vybíracího otvoru má být nejméně 150 mm a nejvíce 1 000 mm nad podlahou, kromě vybíracích otvorů podlažního komína, kde se povoluje zmenšit vzdálenost půdice vybíracího otvoru od podlahy na 100 mm, nelze-li získat dostatečnou neúčinnou výšku tohoto průduchu jinak. 8.2.5.7 Jestliže je vzdálenost mezi komínovými dvířky vybíracího otvoru a komínovým průduchem větší než 300 mm (u komínového průduchu úzkého a středního podle 4.2.1), velikost vybíracího otvoru se zvětší tak, aby bylo možné vyčistit půdici komínového průduchu bezpečně. 8.2.5.8 Spojovat dva nebo několik komínových průduchů společným vybíracím otvorem je zakázáno. Lze to připustit s funkčními výsuvnými uzávěry pouze u stávajících komínů se společným sběračem. 8.2.5.9 Vybírací otvor musí být uzavřen komínovými dvířky podle 6.6.2. 8.2.5.10 Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá (4.5a) nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komína a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany. Požární bezpečnost při vybírání sazí může být zajištěna i jiným způsobem. KOMÍN 25 sopouch poškozený Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 3.7.1 Sopouch je konstrukční díl komína,do kterého je připojen kouřovod. Zpravidla je vytvořen tvarovkou ve formě T-kusu. U spalinových cest spotřebičů na plynná paliva v tlakové třídě P a H to může být patní koleno. KOMÍN 26 poškozené ochranné pouzdro Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.2.2 Komín s ochranným pouzdrem 6.2.2.1 Pokud celá stěna komínového průduchu (3.3.4) jednovrstvého zděného komína nevyhovuje 6.3.1, vytvoří se komínový průduch (3.3.1) z ochranného pouzdra (3.3.10), které musí být z materiálů podle citovaných článků. Ochranné pouzdro musí být provedeno takto: a) u komína podlažního po celé výšce; b) u komína průběžného po celé účinné výšce a ještě nejméně 500 mm pod půdicí sopouchu nejníže připojeného spotřebiče. Pokud nevyhovuje 6.3.1 pouze část stěny komínového průduchu jednovrstvého zděného komína, musí být osazeno ochranné pouzdro tak, aby tuto nevyhovující část stěny přesahovalo nejméně o 150 mm na obě strany. KOMÍN 27 popraskané komínové vložky Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.2.3 Vícevrstvý komín (systémový, individuální, dodatečně vložkovaný) 6.2.3.1 Vícevrstvý komín musí být proveden z materiálů podle 6.3.2 až 6.3.13 tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště. Pro vložkování komína smí být použita pouze taková komínová vložka, která zaručuje za všech provozních podmínek neměnnost velikosti komínového průduchu podle 6.4.7. Při vložkování komína nesmí být porušena těsnost komínové vložky (zkoušené podle 11.2.3.) Zatřídění komínové vložky musí odpovídat typu připojovaného spotřebiče a druhu paliva. 6.2.3.2 U komína montovaného z komínových dílců se mají sestavovat všechny vrstvy tak, aby vodorovné spáry komínového pláště a komínové vložky byly vzájemně výškově posunuty, pokud výrobce nestanoví v technické dokumentaci jinak. 6.2.3.3 Vkládání komínové vložky do stávajícího komínového průduchu nebo dodatečné izolování vložky lze provádět jen při dodržení požadavků na výsledné vlastnosti všech vrstev vícevrstvého komína podle 6.2.3.1 a 6.2.3.2. 6.2.3.4 Veškeré otvory do komínové vložky (pro připojení spotřebiče, čištění, kontrolu apod.) musí mít příslušné tvarovky, které musí být použity tak, aby byla zaručena těsnost otvoru v komínové vložce. Mezi tvarovkou komínové vložky a komínovým pláštěm musí být zajištěna dilatace. 6.2.3.5 Sdružený komín (4.1.6 b) může mít společný komínový plášť pro větší počet komínových vložek, které musí být navzájem a od komínového pláště tepelně a dilatačně odděleny. 6.3.1 Jednovrstvé zděné komíny se navrhují z materiálů: a) nehořlavých (4.5a); b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti; c) odolných proti mrazu – část konstrukce přímo vystavená atmosférickým vlivům a v půdním prostoru; d) odolných proti účinkům spalin. 6.3.2 Pro vícevrstvé systémové, individuální a dodatečně vložkované komíny platí: a) Materiály pro systémové komíny musí být podle ČSN EN 1856-1; ČSN EN 13063-1, ČSN EN 13063-2, ČSN EN 1806 a ČSN EN 14471. b) Pro dodatečně vložkované komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN 1856-2 a ČSN EN 1857 nebo ohebné komínové vložky a jejich tvarovky podle požadavků ČSN EN 1856-2. Komínové vložky a tvarovky pro tlakové třídy P1, P2 a H1, H2 včetně těsnění/tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN 1856-1, ČSN EN 1858 a ČSN EN 14471. c) Pro individuální komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN 1856-2 a ČSN EN 1857. Komínové vložky a tvarovky tlakové třídy P1, P2 a H1,H2 včetně těsnění/tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN 1856-1, ČSN EN 1857 a ČSN EN 14471. 6.3.3 Pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů lze použít materiály s nasákavostí vyšší než 20 % měrné hmotnosti, pokud budou proti vniknutí vlhkosti (např. od srážkové vody, z kondenzátů spalin apod.) trvale chráněny jiným vhodným materiálem. Nejmenší objemová hmotnost materiálu pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být menší než 95 ± 5 kg.m-3. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné při vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Důležitým požadavkem na tepelně izolační materiál je jeho homogenita v hotových komínových výrobcích a dlouhodobá stálost všech jeho uvedených materiálových charakteristik. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C; nikdy nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6). POZNÁMKA 1 Tepelně izolační materiály jsou stanoveným výrobkem a shoda jejich vlastnosti s příslušnou materiálovou normou/dokumentem musí být výrobcem ověřena v návaznosti na Směrnici EU o stavebních výrobcích. POZNÁMKA 2 Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu; bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. při použití materiálu s lepšími či horšími tepelně izolačními vlastnostmi nebo s ohledem na nižší či vyšší deklarovanou teplotní třídu výrobku apod. POZNÁMKA 3 Hodnoty tepelného odporu nebo tepelné vodivosti izolačních materiálů jsou uvedeny např. v příloze A v tabulkách A. 3 až A.5 ČSN EN 15287-1:2009. POZNÁMKA 4 Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sedají (tím vznikají nežádoucí teplotní můstky s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují. Při používání sypké izolace nelze vždy zajistit, aby nedošlo k částečnému nebo úplnému ucpání komínového průduchu nebo kouřovodu nebo k omezení volného pohybu komínových vložek a tvarovek v komínu. 6.3.4 Tepelně izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou tvoří také vzduchová mezera (bez další výplně) a velikost tepelného odporu takové vrstvy lze stanovit výpočtem. POZNÁMKA 1 Pro výpočet tepelného odporu uzavřené vzduchové mezery lze použít např. tabulku A.3 ČSN EN 15287-1:2009. POZNÁMKA 2 Pro výpočet tepelného odporu otevřené vzduchové mezery musí být zohledněn součinitel přestupu tepla 8 W.m-2.K-1 – viz ČSN EN 13384-1. 6.3.5 Odolností proti účinkům spalin je zejména odolnost při namáhání teplem, odolnost proti degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti vysokým teplotám při vznícení a vyhoření sazí apod. U spotřebičů na pevná paliva je nutné přihlédnout i k možným abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách. POZNÁMKA Negativní vliv účinků spalin výrazně ovlivňují chemické látky, které se při provozu (např. otevřeného spotřebiče paliv 3.12.3) dostávají do spalin, nebo které jsou přítomné v komínovém plášti v blízkosti komínových vložek. Příkladem jsou halogenové sloučeniny, které se dostávají do spalin v kadeřnictví z používaných odbarvovačů a barev, nebo dehty či vápenná malta ve starém komínovém zdivu apod. 6.3.6 Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu systémových komínů, komínových vložek a tvarovek a kouřovodů musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. Odolnost komínových vložek proti korozi musí být deklarována buď na základě: a) typu a tloušťky materiálu (odpovídajícího podle druhu výrobku tabulce A.1, A.2, A.3 nebo A.4); Výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušťky se označí Vm. nebo na základě: b) kladného výsledku zkoušky nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A normy ČSN EN 1856-1:2010. Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.1 se označí V1; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.2 se označí V2; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.3 se označí V3. 6.3.7 Hliníkové komínové výrobky lze použít pouze pro třídu D1 ve shodě s tabulkami A.1 a A.2, a to jen do jmenovité světlosti 150 mm pro spotřebiče podle 3.12.3 se suchým provozem (ČSN EN 1443:2004 článek 3.23) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku (viz poznámka k článku 6.3.5). 6.3.8 Použití dvou nebo více druhů kovových materiálů v jednom komínovém systému, při montáži individuálních komínů nebo kombinace materiálů při výrobě jednotlivých konstrukčních prvků se nedoporučuje. 6.3.9 Konstrukční řešení a provádění jednotlivých konstrukčních prvků nesmí urychlovat rozvoj korozního napadení materiálu. 6.3.10 Doplňkové materiály komínů musí splňovat podmínky pro daný účel, tj. odolnost proti korozi, tepelnou odolnost, požadovanou pevnost v tahu a v tlaku. Takovými doplňky jsou např. šrouby, upevňovací prvky, přídavné podpěry apod. 6.3.11 Pro těsnění spojů nebo spojování prvků ve spárách nebo spojích mohou být použity pouze ty materiály, které jsou pro tento účel specifikovány výrobcem komínových výrobků. U individuálních komínů se musí použít materiály, které splňují požadavky platných norem a předpisů 5). 6.3.12 Tloušťky a druhy keramických nebo betonových materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek a spojovací materiály musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. 6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. KOMÍN 28 šamotová vložka bez dilatace Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.3.1 Jednovrstvé zděné komíny se navrhují z materiálů: a) nehořlavých (4.5a); b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti; c) odolných proti mrazu – část konstrukce přímo vystavená atmosférickým vlivům a v půdním prostoru; d) odolných proti účinkům spalin. 6.3.2 Pro vícevrstvé systémové, individuální a dodatečně vložkované komíny platí: a) Materiály pro systémové komíny musí být podle ČSN EN 1856-1; ČSN EN 13063-1, ČSN EN 13063-2, ČSN EN 1806 a ČSN EN 14471. b) Pro dodatečně vložkované komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN 1856-2 a ČSN EN 1857 nebo ohebné komínové vložky a jejich tvarovky podle požadavků ČSN EN 1856-2. Komínové vložky a tvarovky pro tlakové třídy P1, P2 a H1, H2 včetně těsnění/tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN 1856-1, ČSN EN 1858 a ČSN EN 14471. c) Pro individuální komíny musí být použity pevné komínové vložky a tvarovky podle požadavků ČSN EN 1457, ČSN EN 1856-2 a ČSN EN 1857. Komínové vložky a tvarovky tlakové třídy P1, P2 a H1, H2 včetně těsnění/tmelů a s určením pro mokrý provoz musí být schválené pro deklarovanou kombinaci tlakové třídy a třídy odolnosti proti kondenzátu. Jako komínové vložky mohou být také používány komínové výrobky odpovídající požadavkům ČSN EN 1806, ČSN EN 1856-1, ČSN EN 1857 a ČSN EN 14471. 6.3.3 Pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů lze použít materiály s nasákavostí vyšší než 20 % měrné hmotnosti, pokud budou proti vniknutí vlhkosti (např. od srážkové vody, z kondenzátů spalin apod.) trvale chráněny jiným vhodným materiálem. Nejmenší objemová hmotnost materiálu pro tepelně izolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být menší než 95 ± 5 kg.m-3. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné při vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Důležitým požadavkem na tepelně izolační materiál je jeho homogenita v hotových komínových výrobcích a dlouhodobá stálost všech jeho uvedených materiálových charakteristik. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C; nikdy nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6). POZNÁMKA 1 Tepelně izolační materiály jsou stanoveným výrobkem a shoda jejich vlastnosti s příslušnou materiálovou normou/dokumentem musí být výrobcem ověřena v návaznosti na Směrnici EU o stavebních výrobcích. POZNÁMKA 2 Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu; bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. při použití materiálu s lepšími či horšími tepelně izolačními vlastnostmi nebo s ohledem na nižší či vyšší deklarovanou teplotní třídu výrobku apod. POZNÁMKA 3 Hodnoty tepelného odporu nebo tepelné vodivosti izolačních materiálů jsou uvedeny např. v příloze A v tabulkách A. 3 až A.5 ČSN EN 15287-1:2009. POZNÁMKA 4 Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sedají (tím vznikají nežádoucí teplotní můstky s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují. Při používání sypké izolace nelze vždy zajistit, aby nedošlo k částečnému nebo úplnému ucpání komínového průduchu nebo kouřovodu nebo k omezení volného pohybu komínových vložek a tvarovek v komínu. 6.3.4 Tepelně izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou tvoří také vzduchová mezera (bez další výplně) a velikost tepelného odporu takové vrstvy lze stanovit výpočtem. POZNÁMKA 1 Pro výpočet tepelného odporu uzavřené vzduchové mezery lze použít např. tabulku A.3 ČSN EN 15287-1:2009.POZNÁMKA 2 Pro výpočet tepelného odporu otevřené vzduchové mezery musí být zohledněn součinitel přestupu tepla 8 W.m-2.K-1 – viz ČSN EN 13384-1. 6.3.5 Odolností proti účinkům spalin je zejména odolnost při namáhání teplem, odolnost proti degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti vysokým teplotám při vznícení a vyhoření sazí apod. U spotřebičů na pevná paliva je nutné přihlédnout i k možným abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách. POZNÁMKA Negativní vliv účinků spalin výrazně ovlivňují chemické látky, které se při provozu (např. otevřeného spotřebiče paliv 3.12.3) dostávají do spalin, nebo které jsou přítomné v komínovém plášti v blízkosti komínových vložek. Příkladem jsou halogenové sloučeniny, které se dostávají do spalin v kadeřnictví z používaných odbarvovačů a barev, nebo dehty či vápenná malta ve starém komínovém zdivu apod. 6.3.6 Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu systémových komínů, komínových vložek a tvarovek a kouřovodů musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. Odolnost komínových vložek proti korozi musí být deklarována buď na základě: a) typu a tloušťky materiálu (odpovídajícího podle druhu výrobku tabulce A.1, A.2, A.3 nebo A.4); Výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušťky se označí Vm. nebo na základě: b) kladného výsledku zkoušky nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A normy ČSN EN 1856-1:2010. Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.1 se označí V1; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.2 se označí V2; Výrobky, které byly podrobeny zkoušce podle přílohy A.3 se označí V3. 6.3.7 Hliníkové komínové výrobky lze použít pouze pro třídu D1 ve shodě s tabulkami A.1 a A.2, a to jen do jmenovité světlosti 150 mm pro spotřebiče podle 3.12.3 se suchým provozem (ČSN EN 1443:2004 článek 3.23) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku (viz poznámka k článku 6.3.5). 6.3.8 Použití dvou nebo více druhů kovových materiálů v jednom komínovém systému, při montáži individuálních komínů nebo kombinace materiálů při výrobě jednotlivých konstrukčních prvků se nedoporučuje. 6.3.9 Konstrukční řešení a provádění jednotlivých konstrukčních prvků nesmí urychlovat rozvoj korozního napadení materiálu. 6.3.10 Doplňkové materiály komínů musí splňovat podmínky pro daný účel, tj. odolnost proti korozi, tepelnou odolnost, požadovanou pevnost v tahu a v tlaku. Takovými doplňky jsou např. šrouby, upevňovací prvky, přídavné podpěry apod. 6.3.11 Pro těsnění spojů nebo spojování prvků ve spárách nebo spojích mohou být použity pouze ty materiály, které jsou pro tento účel specifikovány výrobcem komínových výrobků. U individuálních komínů se musí použít materiály, které splňují požadavky platných norem a předpisů 5). 6.3.12 Tloušťky a druhy keramických nebo betonových materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek a spojovací materiály musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. 6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. KOMÍN 29 průduch netěsný, neprůchodný, zůžený Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.4.1 Komínové průduchy musí mít po celé účinné výšce neměnný průřez. V odůvodněných případech může mít komínový nástavec jiný průřez při dodržení podmínky 6.7.3.2. 6.7.3.2 Komínový nástavec má mít stejný hydraulický průřez jako komínový průduch. Není-li to z technických důvodů možné, musí mít alespoň stejnou plochu průřezu. Osazuje-li se komínový nástavec s jiným tvarem průřezu než-li má komínový průduch, musí být přechod mezi různými tvary průřezu proveden pozvolna, v délce rovnající se nejméně dvojnásobku největšího rozměru světlého průřezu komínového nástavce. Osa komínového nástavce musí být totožná s prodlouženou osou komínového průduchu (obrázek F.1 v příloze F) KOMÍN 30 na ústí UV nestabilní zakončení Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevných komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. KOMÍN 31 ventilátor nebo digestoř ovlivňují tah Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 9.1.3 Do prostoru, ve kterém je umístěn uzavíratelný nebo otevřený spotřebič, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu 9), který nesmí být ovlivněn podtlakovým ventilátorem větracího zařízení nebo jiným způsobem (krby, digestoře, spotřebiče s tahovými ventilátory apod.), aby nebyla narušena funkce odvodu spalin od spotřebiče do volného ovzduší. POZNÁMKA Není-li zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování ve spotřebiči paliv, přestává být spalinová cesta funkční a spaliny se vrací do prostoru se spotřebičem paliv. KOMÍN 32 překročeny emisní limity Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 5.1 Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komína nad střechu budovy, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády a jejich rozptyl do volného ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin vztažené k předmětnému zdroji znečištění i okolní zástavbě. Nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, a musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází. KOMÍN 33 nezajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 5.1 Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komína nad střechu budovy, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády a jejich rozptyl do volného ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin vztažené k předmětnému zdroji znečištění i okolní zástavbě. Nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, a musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází. Příčinou zpravidla bývá neodborně navržená a neodborně zhotovená spalinová cesta,zejména vyústění komínů a vzdálenost od sousedních objektů. Jde o obtěžování spalinami ve vazbě na občanský zákoník par 127 odst 1. Podle toho je také nutno posuzovat spalinovou cestu KOMÍN 34 neomítnutý po celé délce Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.2.1.6 Vnější povrch jednovrstvého zděného komína má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot (4.5a), zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (ve stropních konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny); v místech, kde kolem komínového tělesa jsou konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot (4.5b). 6.2.1.7 Je-li jednovrstvý zděný komín součástí zděné stěny, která je bez povrchové úpravy (omítky, spárování nebo obkladu z nehořlavých hmot – 4.5b), provede se na zdivu komína povrchová úprava podle 6.2.1.6, která musí přesahovat nejméně o 300 mm krajní komínové průduchy (např. ve štítové zdi apod.). KOMÍN 35 nedostatečně ukotvený Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Jde o montážní chybu. Výrobce komína má zpracovaný montážní návod ,kde je stanoven postup stavby komína resp spalinové cesty. KOMÍN 36 nepředložena revizní zpráva Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 11.2 Revize spalinové cesty 11.2.1 Revize spalinové cesty se provádí: a) před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína; b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv; c) před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv; POZNÁMKA Za výměnu spotřebiče se nepovažuje výměna spotřebiče stejného výrobce a stejného typového označení. d) po komínovém požáru; e) při vzniku trhlin ve spalinové cestě způsobené v důsledku sedání podloží, porušení únosnosti stavebních konstrukcí, otřesů nebo jiných příčin, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.11.2.2 Při revizi spalinových cest se zjišťují nejméně následující skutečnosti: 1) montáž konstrukce byla provedena podle návrhu (projektové dokumentace); 2) byly dodrženy montážní pokyny výrobce; 3) vnitřní světlost komínového průduchu odpovídá projektu nebo výpočtu; 4) je správně vyplněný identifikační štítek spalinové cesty; 5) označení komína odpovídá připojenému spotřebiči; 6) konstrukční díly komína nebyly během jeho montáže poškozené; 7) kouřovod a přídavná zařízení na spalinové cestě (8.4) jsou správně upevněné; 8) je dodržena předepsaná vzdálenost komínového pláště od hořlavých materiálů; 9) je dodržena vzdálenost kouřovodu od hořlavého materiálu podle 7.1.10 a 7.1.11; 10) jsou přístupné všechny otvory pro kontrolu, čištění, údržbu a měření; 11) poloha ústí komínu odpovídá 6.7.1; 12) přístup k ústí komínu odpovídá 6.7.5; 13) jsou správně namontována všechna přídavná zařízení; 14) jsou bezpečně namontovány všechny konstrukční díly, kouřovody, spojení, kotevní pásky apod.; 15) jsou správně namontovány konstrukční díly pro ochranu před povětrnostními vlivy; 16) je po celé délce spalinová cesta průchodná a je zachována vnitřní světlost spalinové cesty; POZNÁMKY Toho může být dosaženo jedině podle následujícího určeného postupu: 1 protažením spalinové cesty šablonou; 2 prověřením spalinové cesty komínovou kamerou nebo zrcátkem. 17) materiál spár byl vyčištěn a komínový průduch nebo zadní větrání nejsou zčásti nebo zcela ucpány; 18) je správně namontována ochrana před bleskem u kovových částí komína;19) v prostoru s instalovaným spotřebičem jsou splněny požadavky nemající nepříznivý vliv na spalinovou cestu 20) jsou dodržena ustanovení odpovídajících souvisících právních předpisů 1) u dodatečně vložkovaných komínů by měla být ještě provedena kontrola, zda: 1) byly uzavřeny všechny otvory stávající spalinové cesty; 2) mezera mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm stávajícího komínu je bez cizích předmětů; 3) zadní větrání odpovídá 6.4.11 a 6.4.12.11.2.3 Po dokončení výše uvedených fyzických kontrol je třeba ověřit provozuschopnost spalinové cesty. POZNÁMKY To může být dosaženo následujícím postupem: 1 zkouškou komínového tahu pomocí kouřem (viz příloha O.3.2 ČSN EN 15287-1:2009 nebo N.3.1 ČSN EN 15287-2:2009); 2 zkouškou těsnosti komína kouřem (viz příloha O.3.3 ČSN EN 15287-1:2009 nebo N.3.2 ČSN EN 15287-2:2009); 3 zkouškou plynotěsnosti (tlakovou zkouškou – viz příloha O.3.4 ČSN EN 15287-1:2009, nebo N.3.3 ČSN EN 12587-2:2009). O výsledku revize spalinové cesty sepíše odborně způsobilá osoba1) revizní zprávu spalinové cesty podle přílohy C, jejíž nedílnou přílohou je technická zpráva podle přílohy D. Doporučuje se technickou zprávu doplnit výpočtem, pokud nebyl výpočet součástí projektové dokumentace. Revizní zpráva se předá stavebníkovi nebo jím pověřené osobě. KOMÍN 37 chybí identifikační štítek Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 11.1.1 Dokončená spalinová cesta musí být opatřena identifikačním štítkem. POZNÁMKA Identifikační štítek musí být instalován (upevněn) na spalinové cestě provedené ze systémových i individuálních komínů, po rekonstrukci komínů komínovou vložkou i po výměně komínové vložky nebo její povrchové úpravě např. vypouzdření plastem. Identifikační štítek, může být zpracovaný výrobcem komínových systémů nebo jejich dílců, výrobcem komínových vložek nebo montážní firmou. Identifikační štítek musí být označen trvale a nesmazatelně, např. v podobě vyryté kovové destičky, vylisované nebo potištěné plastové destičky, a musí být umístěn na viditelném místě a musí obsahovat varovnou informaci o tom, že nesmí být zakryt nebo odstraněn. POZNÁMKA Možná místa pro upevnění jsou u otvorů pro kontrolu a čištění, na plášti komína u spotřebiče paliv, u sopouchu komína apod. Příklady identifikačních štítků jsou v ČSN EN 15287-1:2009 příloha I nebo ČSN EN 15287-2:2009 příloha G. Identifikační štítek musí obsahovat nejméně tyto informace: • identifikaci výrobce systémového komína nebo komínových vložek; • označení výrobku podle ČSN EN 1443 (nebo podle příslušných norem výrobků); • identifikace montážní firmy (jméno, adresa, telefon); • datum instalace komínu. Identifikační štítky komínů pro uzavřené spotřebiče paliv se označují podle 4.4 ČSN EN 15287-2:2009. 11.1.2 U sdružených komínů vícepodlažních budov se označuje u komínových průduchů trvanlivým způsobem na krycí desce komína: • podlaží, ve kterém je na příslušný komínový průduch připojen spotřebič; • druh paliva, jehož spaliny jsou komínovým průduchem odváděny. Označení komínů může být nahrazeno orientačním náčrtkem komínových těles s vyznačením komínových průduchů a s přílohou, kde je popsán způsob a druh připojení jednotlivých spotřebičů k jednotlivým komínovým průduchům (pasport komínů), podle přílohy E. 11.1.3 Při označování komínových průduchů na místě se doporučuje vyznačit písmenem a číslicí napojené spotřebiče v jednotlivých podlažích a druh připojeného spotřebiče např. schematickou značkou podle přílohy E. KOMÍN 38 nepředložená projektová dokumentace stavby Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 5.13 Stavba nebo montáž spalinové cesty může být zahájena po zpracování nezbytné projektové dokumentace 3).při pouhé výměně spotřebiče paliv může být postačujícím podkladem technická zpráva případně technická dokumentace výrobce spotřebiče a výrobce spalinové cesty. Při zpracování projektové dokumentace spalinové cesty by měly být použity nejméně tyto podklady: technická dokumentace výrobce spotřebiče paliv(druh a typ spotřebiče,druh paliva,teplota spalin,hmotnostní nebo objemový tok spalin,obsah CO2,min požadovaný tah nebo dispoziční tlak na spalinovém hrdle,DN spalinového hrdla apod.) -technická dokumentace výrobce komínových výrobků(identifikace a označení systémového komína nebo dílů pro individuální komíny příp. Dílů pro vložkování,návrhová zatížení nebo max.přípustná výška komína nad poslední podporou,hmotnost konstrukčních dílů,montážní předpisy výrobce a další informace pro stanovení rozměru komína) -informace o stavebních konstrukcích-konstrukční nebo světlou výšku od podlahy ke stropu,výšku mezilehlého podlaží ke stropu,výšku hřebene střechy,sklon střechy,rozměry a osové vzdálenosti stropních a střešních konstrukcí atd KOMÍN 39 ústí komína u střešních oken a vikýřů Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.7.1.3 Jestliže jsou ve střešní rovině šikmé střechy umístěna okna vikýřů obytných místností, musí být výška ústí komína nad nejvyšším bodem okna nejméně 1 000 mm, u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než 1 500 mm. U střešních oken je oblast, kde nesmí být umístěn komín vymezená plochou 1 000 mm do stran, 2 000 mm pod oknem a 1 000 mm nad oknem (obrázek 5). Výška komínů musí být nejméně 1 000 mm nad rovinou střechy. Výška komínů ale nesmí být menší než stanoví 6.7.1.2. KOMÍN 40 neodpovídá požární bezpečnosti Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.1 Požární odolnost spalinové cesty Instalovaná spalinová cesta musí dosáhnout odolnosti proti ohni (z vnějšku ven) požadovanou pro konkrétní části budovy, přes které prochází. Požadovaná požární odolnost proti ohni musí být klasifikována třídou ve smyslu EI podle 7.5.10.4 ČSN EN 13501-2:2004. Toho může být dosaženo následovně: • spalinová cesta má sama požadovanou požární odolnost; • spalinová cesta je vestavěna do šachty, jejíž stěny mají požadovanou požární odolnost (například nehořlavé opláštění – výrobek třídy reakce na oheň A1 nebo A2); • spalinová cesta společně s opláštěním jako celek mají požadovanou požární odolnost.4. 5 Třídění stavebních výrobků a konstrukcí podle reakce na oheň a) nehořlavé materiály – které z požárního hlediska bezpečně vyhoví třídě reakce na oheň A1 nebo A2 podle ČSN EN 13501-1; b) hořlavé materiály – reakce třídy na oheň B, C, D, E a F podle ČSN EN 13501-1. 6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví podle ČSN 73 3150, minimální vzdálenost je 50 mm. 6.5.6 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem, podle příslušných výrobkových norem. 6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro dodatečně vyvložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287-1:2009. 6.5.8 Individuální komín, který prochází hořlavou (4.5b) stěnou, musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným krytem udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu (4.5b) nebo v případě stěny s dutinami konstrukčním prvkem s nehořlavou (4.5a) vyplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti. POZNÁMKA 1 Vzdálenost k hořlavým materiálům (4.5b) může být snížena, když je rozloha hořlavého materiálu malá, například podlahové lišty. POZNÁMKA 2 U jednovrstvého zděného komína vyvložkovaného komínovou vložkou, může být zachována stávající vzdálenost k hořlavému materiálu KOUŘOVOD 1 nekontrolovatelný a nečistitelný Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.6 Kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišťovaly požadovanou těsnost, stabilitu a pevnost. Kouřovody musí být kontrolovatelné a čistitelné. Nerozebíratelné kouřovody musí být opatřeny odpovídajícím počtem čisticích nebo kontrolních otvorů, rozmístěných po celé délce kouřovodu. Otvory mají být v místech směrových změn kouřovodů a ve vzdálenostech nejvýše 6 m délky (měřeno vodorovně). POZNÁMKY 1 Pro kouřovody na pevná a kapalná paliva se zřizují čisticí otvory. Jejich provedení musí odpovídat podmínkám 8.2.6. 2 Pro kouřovody na plynná paliva se zřizují kontrolní otvory. Jejich provedení musí odpovídat podmínkám podle 8.2.3. 3 Čisticí a kontrolní otvory na kouřovodech se uzavírají podle 6.6.2. KOUŘOVOD 2 průřez kouřovodu větší než průřez sopouchu Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.4 Kouřovod má být navržen tak, aby proudění spalin v průduchu kouřovodu bylo plynulé. Kouřovod nesmí mít náhlé změny velikosti a tvaru průřezu ani kouty, ve kterých by se mohly hromadit spaliny. Změny směru kouřovodu mají být provedeny v tupém, nejvýše v pravém úhlu, na vnější straně zaobleny poloměrem rovnajícím se alespoň vnitřnímu průměru nebo šířce kouřovodu. Kouřovod v sopouchu nesmí zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez. 7.2.3 Průřez průduchu kouřovodu nesmí být větší než průřez komínového průduchu a nesmí se směrem ke komínu zužovat. Prokáže-li se výpočtem, že průřez průduchu kouřovodu a komína může být menší než průřez spalinového hrdla spotřebiče, zmenší se průřez kouřovodu bezprostředně za spalinovým hrdlem spotřebiče krátkým náběhem (obrázek F6 v příloze F) KOUŘOVOD 3 nezaizolovaný Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.5 Rozvinutá délka kouřovodu připojovaného do komína s přirozeným tahem by neměla být delší než jedna čtvrtina účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3 m. Samostatný kouřovod delší než 2 m se tepelně izoluje, ale doporučuje se izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy. KOUŘOVOD 4 zasahuje do průduchu komína Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.4 Kouřovod má být navržen tak, aby proudění spalin v průduchu kouřovodu bylo plynulé. Kouřovod nesmí mít náhlé změny velikosti a tvaru průřezu ani kouty, ve kterých by se mohly hromadit spaliny. Změny směru kouřovodu mají být provedeny v tupém, nejvýše v pravém úhlu, na vnější straně zaobleny poloměrem rovnajícím se alespoň vnitřnímu průměru nebo šířce kouřovodu. Kouřovod v sopouchu nesmí zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez. KOUŘOVOD 5 malá výška nad přerušovačem tahu Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.2.2 Svislá část kouřovodu spotřebiče na plynná paliva podle 3.12.3, musí mít nad přerušovačem tahu délku nejméně 400 mm – obrázek 3. Odchylku od tohoto ustanovení může stanovit pouze výrobce spotřebiče paliv ve své technické dokumentaci KOUŘOVOD 6 nedodržená bezpečná vzdálenost hořlavých materiálů od kouřovodu Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.9 Kde jsou používány kovové kouřovody podle ČSN EN 1856-2, musí být dodržena nejmenší vzdálenost od hořlavých materiálů deklarovaná výrobcem. 7.1.10 Nejmenší vzdálenost ostatních kovových kouřovodů v teplotních třídách T100 až T160 od hořlavých materiálů (4.5b) je 50 mm, za předpokladu, že je tato mezera přirozeně větraná. Menší vzdálenost musí být doložena výpočtem podle přílohy A.1 a A.2 ČSN EN 15287-1:2009. POZNÁMKA Kouřovody v teplotní třídě T080 nevyžadují nejmenší vzdálenost, ale přímý kontakt s hořlavým materiálem se nedoporučuje. 7.1.11 Kovové kouřovody přirozeně větrané v teplotní třídě rovné nebo vyšší než T200 musí být nainstalovány ve vzdálenosti nejméně trojnásobku jejich jmenovitého průměru od hořlavého materiálu (4.5b). Tato vzdálenost nesmí být menší než 375 mm. Nejmenší vzdálenost může být snížena na 1,5 násobek jmenovitého průměru (ale nesmí být menší než 200 mm), pokud se namontuje mezi kouřovod a sousední hořlavý materiál plášť proti sálání se vzduchovou mezerou, vyrobený z nehořlavého materiálu (4.5a). KOUŘOVOD 7 netěsnost mezi kouřovodem a sopouchem Normy a vyhlášky: Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.6 Kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišťovaly požadovanou těsnost, stabilitu a pevnost. Kouřovody musí být kontrolovatelné a čistitelné. Nerozebíratelné kouřovody musí být opatřeny odpovídajícím počtem čisticích nebo kontrolních otvorů, rozmístěných po celé délce kouřovodu. Otvory mají být v místech směrových změn kouřovodů a ve vzdálenostech nejvýše 6 m délky (měřeno vodorovně). 7.2.1 Samostatné kouřovody odvádějí spaliny od jednoho spotřebiče. Obvykle se navrhují a provádějí z plechových trub kruhového průřezu. Způsob ukotvení kouřovodů, délku zasunutí a zajištění spoje určuje výrobce.Spojují se zasunutím do sebe vw směru toku spalin bez ohledu na druh použitého paliva. Pokud je je provozován komín v suchém provozu,zasunuje se kouřovod do průduchu sopouchu -(obr 24 Ka). U komínů s mokrým provozem se kouřovod usazuje na vnější povrhpřipojovací tvarovky sopouchu(obrázek 24 Kb). Jestliže je zajištěno dokonalé utěsnění kouřovodu v v průduchu sopouchu u komína s mokrým provozem,může být i v tomto případě zasunut kouřovod dovnitř průduchu sopouchu. U varianty b) musí být vždy před patním kolenem nebo nad patním kolenem kontrolní otvor pro kontrolu a čištění spalinové cesty. Samostatný kouřovod může být také proveden z pružné kovové hadice z materiálu podle tabulky A.4. V tomto případě nesmí mít rozvinutou délku větší než 1 500 mm a musí být zajištěn proti samovolnému vysunutí ze sopouchu a spalinového hrdla spotřebiče. KOUŘOVOD 8 vykazuje známky materiálové degradace Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.7 Pro materiály kouřovodů platí stejné podmínky jako pro komíny v článku 6.3. Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu kouřovodů musí být voleny s ohledem na druh paliva připojeného spotřebiče, podle tabulky A.3 a A.4. 7.1.8 Pro materiály kouřovodů z jiných než kovových materiálů (keramických nebo z plastů) platí 6.3.12 a 6.3.13. 6.3.12 Tloušťky a druhy keramických nebo betonových materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek a spojovací materiály musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného spotřebiče. 6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojíchých komínových vložek a tvarovek je 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm. Pokud není komínová vložka odolná proti UV záření, musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz. Doporučená minimální tloušťka stěny u pevnýchkoínovek a vložek a tvarovek je 1,5 mm,u ohebných komínových vložek 0,5 mm.Pokud není komínová vložka odolná vůči UV zážení,musí být při použití ve vnějším prostoru opatřena komínovým pláštěm. KOUŘOVOD 9 opačný sklon kouřovodu vykazuje Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.2 Kouřovod připojovaný na komín s přirozeným komínovým tahem (3.2.4) má být krátký, se stoupáním ve směru proudění spalin, které by mělo být nejméně 5 % (3°). POZNÁMKA Připojení kouřovodu do připojovací tvarovky má být šikmé, ve směru toku spalin. KOUŘOVOD 10 netěsní Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.1.6 Kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišťovaly požadovanou těsnost, stabilitu a pevnost. Kouřovody musí být kontrolovatelné a čistitelné. Nerozebíratelné kouřovody musí být opatřeny odpovídajícím počtem čisticích nebo kontrolních otvorů, rozmístěných po celé délce kouřovodu. Otvory mají být v místech směrových změn kouřovodů a ve vzdálenostech nejvýše 6 m délky (měřeno vodorovně). 7.2.1 Samostatné kouřovody odvádějí spaliny od jednoho spotřebiče. Obvykle se navrhují a provádějí z plechových trub kruhového průřezu. Způsob ukotvení kouřovodů, délku zasunutí a zajištění spoje určuje výrobce.Spojují se zasunutím do sebe vw směru toku spalin bez ohledu na druh použitého paliva. Pokud je je provozován komín v suchém provozu,zasunuje se kouřovod do průduchu sopouchu -(obr 24 Ka). U komínů s mokrým provozem se kouřovod usazuje na vnější povrhpřipojovací tvarovky sopouchu(obrázek 24 Kb). Jestliže je zajištěno dokonalé utěsnění kouřovodu v v průduchu sopouchu u komína s mokrým provozem,může být i v tomto případě zasunut kouřovod dovnitř průduchu sopouchu. U varianty b) musí být vždy před patním kolenem nebo nad patním kolenem kontrolní otvor pro kontrolu a čištění spalinové cesty. Samostatný kouřovod může být také proveden z pružné kovové hadice z materiálu podle tabulky A.4. V tomto případě nesmí mít rozvinutou délku větší než 1 500 mm a musí být zajištěn proti samovolnému vysunutí ze sopouchu a spalinového hrdla spotřebiče. SPOTŘEBIČ 1 není zajištěn externí přívod vzduchu Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 9.1.3 Do prostoru, ve kterém je umístěn uzavíratelný nebo otevřený spotřebič, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu 9), který nesmí být ovlivněn podtlakovým ventilátorem větracího zařízení nebo jiným způsobem (krby, digestoře, spotřebiče s tahovými ventilátory apod.), aby nebyla narušena funkce odvodu spalin od spotřebiče do volného ovzduší. POZNÁMKA Není-li zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování ve spotřebiči paliv, přestává být spalinová cesta funkční a spaliny se vrací do prostoru se spotřebičem paliv. SPOTŘEBIČ 2 krb bez obestavby Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 9.2.1.4 Krby s otevřeným ohništěm musí být připojeny samostatným kouřovodem do samostatného komína. Stejná podmínka platí také pro krby nebo krbová kamna či krbové vložky s uzavíratelným ohništěm, které mohou být v technicky odůvodněných případech připojeny i do svislého kouřovodu s funkcí komína podle 7.4.4. Revizní technik spalinových cest nemůže provádět svoji činnost bez znalosti dalších ČSN a předpisů navazujících na základní normu ke spalinovým cestám-ČS 734201-Navrhování,provádění a připojování spotřebičů paliv. Pro krby a krbové vložky je to ČSN 734230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm. Orientačně : Článek 7.3.7. ČSN 734230 – Do teplovzdušné komory musí být zajištěn dostatečný přístup pro její kontrolu a čištění,ale i pro kontrolu a čištění povrchu kouřovodu a krbové vložky a pro provádění čištění kouřovodu Článek 5.3. ČSN 734230 – Podlaha pod krbem a ve vzdálenosti nejméně 800 mm ve směru kolmém na otevřenou stranu ohniště a 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou musí být z nehořlavého materiálu. Vzdálenost se měří od bližší hrany otvoru ohniště. Článek 7.3.9. ČSN 734201 – Rozvod teplého vzduchu musí být těsný a zhotovený z materiálu odolávajícího provozním teplotám. Vyjma části vedené teplovzdušnou komorou musí být rozvod po celé délce tepelně izolován tak,aby povrchová teplota přilehlých konstrukcí nepřekročila 85° C Článek 7.3.1. ČSN 734201-Plášt teplovzdušné komory,která je určena k předávání tepla, a izolace přiléhajících konstrukcí musí být zhotoveny výhradně z materiálů,které jsou výrobcem k tomuto účelu přímo určené. Je zakázáno používat nevhodné materiály jako porobeton,porocement,sádrokarton apod. Vláknité materiály s mohou používat pouze s tuhým pojivem vytvrzené teplotou a tlakem,a povrch těchto materiálů u otevřených teplovzdušných systémů musí být čistitelný a upravený proti otěru(abrazi) proudícím vzduchem Článek 7.3.2. ČSN 734201 – Plášť teplovzdušné komory,která není určena k předávání tepla,musí být provedený z nehořlavého materiálu. Nejčastější závadou u krbů s uzavíratelným ohništěm je absence odvětrané izolační komory nad teplovzdušnou komorou. Vrstva vzduchu o vysoké teplotě v uzavřené části teplovzdušné komory může způsobit samovznícení hořlavé konstrukce stropu. Za požární bezpečnost krbů a krbových komor zodpovídá jejich dodavatel. Avšak činnost kominíků musí vycházet ze zákona o požární ochraně-zda je z hlediska požární bezpečnosti v pořádku i spotřebič a jeho okolí. Na závady by měl být upozorněn objednatel revize spalinové cesty nebo kontroly. U vážných případů by mělo dojít k oznámení příslušnému orgánu státního požárního dozoru. SPOTŘEBIČ 3 konstrukční závada na obestavby Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 9.2.1.4 Krby s otevřeným ohništěm musí být připojeny samostatným kouřovodem do samostatného komína. Stejná podmínka platí také pro krby nebo krbová kamna či krbové vložky s uzavíratelným ohništěm, které mohou být v technicky odůvodněných případech připojeny i do svislého kouřovodu s funkcí komína podle 7.4.4. Revizní technik spalinových cest nemůže provádět svoji činnost bez znalosti dalších ČSN a předpisů navazujících na základní normu ke spalinovým cestám-ČS 734201-Navrhování,provádění a připojování spotřebičů paliv. Pro krby a krbové vložky je to ČSN 734230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm. Orientačně : Článek 7.3.7. ČSN 734230 – Do teplovzdušné komory musí být zajištěn dostatečný přístup pro její kontrolu a čištění,ale i pro kontrolu a čištění povrchu kouřovodu a krbové vložky a pro provádění čištění kouřovodu Článek 5.3. ČSN 734230 – Podlaha pod krbem a ve vzdálenosti nejméně 800 mm ve směru kolmém na otevřenou stranu ohniště a 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou musí být z nehořlavého materiálu. Vzdálenost se měří od bližší hrany otvoru ohniště. Článek 7.3.9. ČSN 734201 – Rozvod teplého vzduchu musí být těsný a zhotovený z materiálu odolávajícího provozním teplotám. Vyjma části vedené teplovzdušnou komorou musí být rozvod po celé délce tepelně izolován tak,aby povrchová teplota přilehlých konstrukcí nepřekročila 85° C Článek 7.3.1. ČSN 734201-Plášt teplovzdušné komory,která je určena k předávání tepla, a izolace přiléhajících konstrukcí musí být zhotoveny výhradně z materiálů,které jsou výrobcem k tomuto účelu přímo určené. Je zakázáno používat nevhodné materiály jako porobeton,porocement,sádrokarton apod. Vláknité materiály s mohou používat pouze s tuhým pojivem vytvrzené teplotou a tlakem,a povrch těchto materiálů u otevřených teplovzdušných systémů musí být čistitelný a upravený proti otěru(abrazi) proudícím vzduchem Článek 7.3.2. ČSN 734201 – Plášť teplovzdušné komory,která není určena k předávání tepla,musí být provedený z nehořlavého materiálu. Nejčastější závadou u krbů s uzavíratelným ohništěm je absence odvětrané izolační komory nad teplovzdušnou komorou. Vrstva vzduchu o vysoké teplotě v uzavřené části teplovzdušné komory může způsobit samovznícení hořlavé konstrukce stropu. Za požární bezpečnost krbů a krbových komor zodpovídá jejich dodavatel. Avšak činnost kominíků musí vycházet ze zákona o požární ochraně-zda je z hlediska požární bezpečnosti v pořádku i spotřebič a jeho okolí. Na závady by měl být upozorněn objednatel revize spalinové cesty nebo kontroly. U vážných případů by mělo dojít k oznámení příslušnému orgánu státního požárního dozoru. SPOTŘEBIČ 4 není nespalná podlaha Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: V normě není přímo stanoveno. Požární bezpečnost spotřebičů stanovuje výrobce v návodu k obsluze. Kominík nebo komínový technik kontroluje, zda stav a provedení spalinové cesty odpovídá technickým požadavkům, u novostaveb i stavebním projektům. Zajímá ho především, zda jsou spaliny bezpečně odváděny a je zajištěn přívod vzduchu. Rovněž zjišťuje, jak jsou přístupné cesty ke komínu, spalinové cestě, vybíracím dvířkům a dalším čistícím a kontrolním otvorům. Musí být zajištěna požární bezpečnost, to znamená, že spotřebič je v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, ty nesmějí být skladovány v blízkosti spotřebiče. Podlaha pod spotřebičem a jeho okolí musí být provedena jako nespalná, tzn. např. z keramické dlažby, krycího skla, či jiného nehořlavého materiálu. Např .Článek 5.3. ČSN 734230 – Podlaha pod krbem a ve vzdálenosti nejméně 800 mm ve směru kolmém na otevřenou stranu ohniště a 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou musí být z nehořlavého materiálu. Vzdálenost se měří od bližší hrany otvoru ohniště. SPOTŘEBIČ 5 nedodržená bezpečná vzdálenost spalných konstrukcí od spotřebiče Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: V normě není přímo stanoveno. Požární bezpečnost spotřebičů stanovuje výrobce v návodu k obsluze. Kominík nebo komínový technik kontroluje, zda stav a provedení spalinové cesty odpovídá technickým požadavkům, u novostaveb i stavebním projektům. Zajímá ho především, zda jsou spaliny bezpečně odváděny a je zajištěn přívod vzduchu. Rovněž zjišťuje, jak jsou přístupné cesty ke komínu, spalinové cestě, vybíracím dvířkům a dalším čistícím a kontrolním otvorům. Musí být zajištěna požární bezpečnost, to znamená, že spotřebič je v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, ty nesmějí být skladovány v blízkosti spotřebiče. Podlaha pod spotřebičem a jeho okolí musí být provedena jako nespalná, tzn. např. z keramické dlažby, krycího skla, či jiného nehořlavého materiálu. SPOTŘEBIČ 6 nedodržená nespalná plocha před spotřebičem Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: V normě není přímo stanoveno. Požární bezpečnost spotřebičů stanovuje výrobce v návodu k obsluze. Kominík nebo komínový technik kontroluje, zda stav a provedení spalinové cesty odpovídá technickým požadavkům, u novostaveb i stavebním projektům. Zajímá ho především, zda jsou spaliny bezpečně odváděny a je zajištěn přívod vzduchu. Rovněž zjišťuje, jak jsou přístupné cesty ke komínu, spalinové cestě, vybíracím dvířkům a dalším čistícím a kontrolním otvorům. Musí být zajištěna požární bezpečnost, to znamená, že spotřebič je v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, ty nesmějí být skladovány v blízkosti spotřebiče. Podlaha pod spotřebičem a jeho okolí musí být provedena jako nespalná, tzn. např. z keramické dlažby, krycího skla, či jiného nehořlavého materiálu. SPOTŘEBIČ 7 spotřebič je výkonově předimenzován Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Toto norma přímo neřeší. Pouze řeší zda komín nebo komínová vložka odpovídá parametrům nebo požadavkům připojovaného spotřebiče. 9.1.2 Před napojením spotřebiče se musí zjistit, zda klasifikace komína nebo komínové vložky podle ČSN EN 1443:2004 (4.1 až 4.9) odpovídá parametrům nebo požadavkům připojovaného spotřebiče. Do spalinové cesty, která nemá potřebné parametry pro připojovaný spotřebič, se nesmí spotřebič napojit a nesmí být uveden do provozu. Kominík může orientačně zjistit ,zda instalovaný spotřebič odpovídá tepelným ztrátám vytápěného prostoru nebo objektu. přibližná tepelná ztráta objektu [W] = vytápěná plocha nemovitosti [m2] x spec. potřeba tepla q [W/m2] - číselný údaj z pravé části tabulky výše Příklady pro nemovitost o vytápěné ploše 180m2 - rúzné druhy staveb: příklad 1- novostavba/ zatepleno: tepelná ztráta objektu je cca 9000W (9,0 kW) = 180 m2 x 50W/m2 příklad 2- starý objekt, nezatepleno: tepelná ztráta objektu je cca 16200W (16,2 kW) = 180 m2 x 90W/m2 SPOTŘEBIČ 8 spotřebič není vhodný pro obytné prostory Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: Toto norma přímo neřeší. Pouze řeší zda komín nebo komínová vložka odpovídá parametrům nebo požadavkům připojovaného spotřebiče. 9.1.2 Před napojením spotřebiče se musí zjistit, zda klasifikace komína nebo komínové vložky podle ČSN EN 1443:2004 (4.1 až 4.9) odpovídá parametrům nebo požadavkům připojovaného spotřebiče. Do spalinové cesty, která nemá potřebné parametry pro připojovaný spotřebič, se nesmí spotřebič napojit a nesmí být uveden do provozu. Myslím si,že toto by kominík řešit Komín-Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy nemají komínový plášt Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku,kterým prochází,podle tabulky 12,položka 10 Výše uvedené však není dodrženo při instalacích jednovrstvých plastových komínových vložek bez pláště vedených vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy. Tyto vložky nejsou odolné vůči UV záření . Vložka se může rozpadat i osluněním(např. přes světlíky na půdě). Doporučujeme proto jednovrstvé plastové vložky opatřit od prostupu stropem pláštěm s EI 30, včetně půdního prostoru, s odvětráním nad střechu. Komín -systémový komín, který prochází hořlavou stěnou nebo stropem, střechou není opatřen průchodkou a/nebo ochranným krytem Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.5 až 6.5.7 6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví podle ČSN 73 3150, minimální vzdálenost je 50 mm. 6.5.6 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem, podle příslušných výrobkových norem. 6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro dodatečně vyvložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287-1:2009. Komín -Přístup k ústí komínového průduchu nebo k vymetacímu otvoru není zajištěn odpovídajícím způsobem 6.7.5 až 6.7.5.5 Komín -nezajištěn přístup k ústí komínového průduchu 6.7.5.4 Komínové lávky se nemusí zřizovat, jestliže je přístup k ústí komínového průduchu nebo k vymetacímu otvoru zajištěn jiným způsobem, např. výlezem na střechu velikosti nejméně 550 mm 550 mm ve vzdálenosti do 600 mm od vnějšího povrchu komínového tělesa (obrázek F.4 v příloze F). Pro přístup k ústí komína a překonání výškových rozdílů platí 6.7.5.3. 6.7.5.5 Přístup ke komínové lávce může být také řešen certifikovanými a schválenými nášlapnými stupni (ČSN EN 516), které jsou součástí výrobního programu střešní krytiny. Komín-napojení více sopouchů do jednoho komínového průduchu neodpovídá normě Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.3. 8.2.3 Kontrolní otvory 8.2.3.1 Kontrolní otvory se navrhují pro komíny a kouřovody odvádějící spaliny od spotřebičů na plynná paliva. U komínů se navrhují tak, aby jimi bylo možné bezpečně kontrolovat a čistit komínové průduchy a prostor kondenzátní jímky podle 6.6.1.2 a) c). Nelze-li kontrolovat a čistit komínový průduch z jeho ústí, navrhují se kontrolní otvory nad střechu budovy nebo do půdního prostoru. Pro tyto případy platí 8.2.4.1 a pro přístupovou komunikaci 8.2.4.3. V odůvodněných případech může být svislý a přímý komínový průduch od spotřebičů na plynná paliva kontrolován a čištěn pouze kontrolním otvorem nad půdicí. Pro kontrolní otvory v kouřovodech platí 7.1.6. 8.2.3.2 U přetlakových komínů, kde je kouřovod připojen do komínového průduchu patním kolenem, se musí umístit kontrolní otvor na přístupném místě v kouřovodu, co nejblíže komínového průduchu, nebo nad patním kolenem. Doporučuje se zřídit kontrolní otvory i na vývodu spalin při odvodu spalin stěnou fasády do volného ovzduší. 8.2.3.3 Nejmenší velikost kontrolního otvoru se volí podle velikosti komínových průduchů min. takto: a) do průměru komínového průduchu 90 mm je velikost kontrolního otvoru 40 mm 70 mm; b) od průměru 90 mm do 150 mm je velikost kontrolního otvoru 90 mm 140 mm; c) u komínových průduchů větších než 150 mm nemá mít kontrolní otvor menší plochu než 0,028 m2, jeho šířka nemá být menší než 120 mm a jeho výška menší než 180 mm. Kontrolní otvor může být také kruhový, nebo oválný. Jeho nejmenší rozměr nesmí být u komínové vložky do světlosti 200 mm menší než je světlost vložky, u komínové vložky světlosti nad 200 mm, musí být nejmenší rozměr kontrolního otvoru alespoň 200 mm. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost kontrolních otvorů odchýlit od 8.2.3.3, ale výrobce musí zajistit, že bude možné provést kontrolu a čištění spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení). 8.2.3.4 Kontrolní otvor může být v odůvodněných případech nahrazen otvorem pro osazení regulátoru (omezovače) tahu, otvorem pro montáž spalinové klapky apod., je-li toto zařízení vyrobeno jako demontovatelné, po zpětné montáži se nezhorší funkce zařízení a velikost tohoto otvoru odpovídá požadavkům na kontrolní otvor podle 8.2.3.3. 8.2.3.5 Kontrolní otvor se uzavírá podle 6.6.2. Komín- sopouch,do kterého není připojen spotřebič není uzavřen ucpávkou a víkem z nehořlavého materiálu Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.2.5 8.2.2.5 Sopouch, do kterého není připojen spotřebič, musí být uzavřen ucpávkou a víkem nehořlavého materiálu (4.5a), u zděného komína může být sopouch uzavřen jeho zazděním. Komín-nad střechou není kontrolní otvor Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.3.1 Komín-v půdním prostoru není kontrolní otvor Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.3.1 8.2.3 Kontrolní otvory 8.2.3.1 Kontrolní otvory se navrhují pro komíny a kouřovody odvádějící spaliny od spotřebičů na plynná paliva. U komínů se navrhují tak, aby jimi bylo možné bezpečně kontrolovat a čistit komínové průduchy a prostor kondenzátní jímky podle 6.6.1.2 a) c). Nelze-li kontrolovat a čistit komínový průduch z jeho ústí, navrhují se kontrolní otvory nad střechu budovy nebo do půdního prostoru. Pro tyto případy platí 8.2.4.1 a pro přístupovou komunikaci 8.2.4.3. V odůvodněných případech může být svislý a přímý komínový průduch od spotřebičů na plynná paliva kontrolován a čištěn pouze kontrolním otvorem nad půdicí. Pro kontrolní otvory v kouřovodech platí 7.1.6. 8.2.3.2 U přetlakových komínů, kde je kouřovod připojen do komínového průduchu patním kolenem, se musí umístit kontrolní otvor na přístupném místě v kouřovodu, co nejblíže komínového průduchu, nebo nad patním kolenem. Doporučuje se zřídit kontrolní otvory i na vývodu spalin při odvodu spalin stěnou fasády do volného ovzduší. 8.2.3.3 Nejmenší velikost kontrolního otvoru se volí podle velikosti komínových průduchů min. takto: a) do průměru komínového průduchu 90 mm je velikost kontrolního otvoru 40 mm 70 mm; b) od průměru 90 mm do 150 mm je velikost kontrolního otvoru 90 mm 140 mm; c) u komínových průduchů větších než 150 mm nemá mít kontrolní otvor menší plochu než 0,028 m2, jeho šířka nemá být menší než 120 mm a jeho výška menší než 180 mm. Kontrolní otvor může být také kruhový, nebo oválný. Jeho nejmenší rozměr nesmí být u komínové vložky do světlosti 200 mm menší než je světlost vložky, u komínové vložky světlosti nad 200 mm, musí být nejmenší rozměr kontrolního otvoru alespoň 200 mm. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost kontrolních otvorů odchýlit od 8.2.3.3, ale výrobce musí zajistit, že bude možné provést kontrolu a čištění spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení). 8.2.3.4 Kontrolní otvor může být v odůvodněných případech nahrazen otvorem pro osazení regulátoru (omezovače) tahu, otvorem pro montáž spalinové klapky apod., je-li toto zařízení vyrobeno jako demontovatelné, po zpětné montáži se nezhorší funkce zařízení a velikost tohoto otvoru odpovídá požadavkům na kontrolní otvor podle 8.2.3.3. Komín-kontrolní otvor není těsný Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.3.1 až 8.2.3.4 8.2.3.5 Kontrolní otvor se uzavírá podle 6.6.2. 6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů (4.5a), např. kovovými. Komínová dvířka musí být těsná a zabezpečená proti samovolnému otevření. 6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a vysokopřetlakových (H1, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jakou má komínový průduch. 6.6.2.3 Komínová dvířka k vybíracím, vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům se osazují do vnějšího povrchu komínového pláště. 6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou. Komín-na vývodu spalin stěnou do fasády není kontrolní otvor Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.3.1 až 8.2.3.4 8.2.3.1 Kontrolní otvory se navrhují pro komíny a kouřovody odvádějící spaliny od spotřebičů na plynná paliva. U komínů se navrhují tak, aby jimi bylo možné bezpečně kontrolovat a čistit komínové průduchy a prostor kondenzátní jímky podle 6.6.1.2 a) c). Nelze-li kontrolovat a čistit komínový průduch z jeho ústí, navrhují se kontrolní otvory nad střechu budovy nebo do půdního prostoru. Pro tyto případy platí 8.2.4.1 a pro přístupovou komunikaci 8.2.4.3. V odůvodněných případech může být svislý a přímý komínový průduch od spotřebičů na plynná paliva kontrolován a čištěn pouze kontrolním otvorem nad půdicí. Pro kontrolní otvory v kouřovodech platí 7.1.6. 8.2.3.2 U přetlakových komínů, kde je kouřovod připojen do komínového průduchu patním kolenem, se musí umístit kontrolní otvor na přístupném místě v kouřovodu, co nejblíže komínového průduchu, nebo nad patním kolenem. Doporučuje se zřídit kontrolní otvory i na vývodu spalin při odvodu spalin stěnou fasády do volného ovzduší. 8.2.3.3 Nejmenší velikost kontrolního otvoru se volí podle velikosti komínových průduchů min. takto: a) do průměru komínového průduchu 90 mm je velikost kontrolního otvoru 40 mm 70 mm; b) od průměru 90 mm do 150 mm je velikost kontrolního otvoru 90 mm 140 mm; c) u komínových průduchů větších než 150 mm nemá mít kontrolní otvor menší plochu než 0,028 m2, jeho šířka nemá být menší než 120 mm a jeho výška menší než 180 mm Kontrolní otvor může být také kruhový, nebo oválný. Jeho nejmenší rozměr nesmí být u komínové vložky do světlosti 200 mm menší než je světlost vložky, u komínové vložky světlosti nad 200 mm, musí být nejmenší rozměr kontrolního otvoru alespoň 200 mm. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost kontrolních otvorů odchýlit od 8.2.3.3, ale výrobce musí zajistit, že bude možné provést kontrolu a čištění spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení). 8.2.3.4 Kontrolní otvor může být v odůvodněných případech nahrazen otvorem pro osazení regulátoru (omezovače) tahu, otvorem pro montáž spalinové klapky apod., je-li toto zařízení vyrobeno jako demontovatelné, po zpětné montáži se nezhorší funkce zařízení a velikost tohoto otvoru odpovídá požadavkům na kontrolní otvor podle 8.2.3.3. Komín-Podlaha kolem vybíracího otvoru není nehořlavá Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.4.1 až 8.2.4.5 8.2.4.1 Vymetací otvory se navrhují u komínových průduchů na kapalná a pevná paliva, které nelze vymetat přímo ústím komína. Vymetací otvory se umísťují nad střechu budovy nebo do půdního prostoru, ve kterém bude možné vymetání komínů provádět. Půdice vymetacího otvoru má být nejméně 600 mm a nejvíce 1200 mm nad podlahou. Vymetací otvor smí být ve vzdálenosti nejvýše 6 m od ústí komínového průduchu. Pro komínový nástavec platí 6.7.3. 8.2.4.2 Vymetací otvor nemá mít u žádného průduchu menší plochu než 0,028 m2. Šířka vymetacího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. Prostory v okolí vymetacího otvoru musí být upraveny podle 8.2.5.10. POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost vymetacích otvorů odchýlit od 8.2.4.2, ale výrobce musí zajistit, že bude možné provést vymetání spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení). 8.2.4.3 Světlá výška přístupové komunikace k vymetacímu otvoru a prostoru před ním nesmí být menší než 1 700 mm. Vnitřní prostor, ve kterém je vymetací otvor umístěn, musí být osvětlen. 8.2.4.4 Vymetací otvor musí být uzavřen komínovými dvířky podle 6.6.2. Je-li vymetací otvor umístěn nad šikmou střechou, musí být uzavřen plechovými komínovými dvířky, jejichž křídla jsou na závěsech. 8.2.4.5 Vymetací otvory v obytné půdní vestavbě mají být umístěny na chodbě, schodišti nebo v místnosti příslušenství (předsíň, komora, koupelna, WC). Vymetací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech. 8.2.5.10 Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá (4.5a) nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komína a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany. Požární bezpečnost při vybírání sazí může být zajištěna i jiným způsobem. Komín-vybírací otvor má nevhodné umístění Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.5.4 Nelze-li umístit vybírací otvor podlažního komína na chodbě, schodišti nebo jiném vhodném místě společných prostorů objektu, lze jej umístit do místností příslušenství (do předsíní, komor, koupelen, záchodů) toho bytu, ke kterému náleží. Vybírací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech. 8.2.5.5 Vybírací otvory nesmí být umístěny ve shromažďovacích prostorách podle ČSN 73 0831 a ani v prostorách, kde se nacházejí hořlavé plyny a kapaliny či potraviny. Nemají se umisťovat v prostorech, kde jsou chována hospodářská zvířata. V kotelně nebo v garáži rodinného domku vybírací otvory být mohou. Komín-komínová dvířka jsou v obytné místnosti Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 26.6.2 6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů (4.5a), např. kovovými. Komínová dvířka musí být těsná a zabezpečená proti samovolnému otevření. 6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a vysokopřetlakových (H1, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jakou má komínový průduch. 6.6.2.3 Komínová dvířka k vybíracím, vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům se osazují do vnějšího povrchu komínového pláště. 6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou. Komín-podlaha ,kde jsou vybírací otvory není nehořlavá Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2..5.10 8.2.5.10 Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá (4.5a) nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komína a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany. Požární bezpečnost při vybírání sazí může být zajištěna i jiným způsobem. Komín -komínový průduch je delší než 8 m a a k ústí komínu nelze zajistit přístup Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.5.11 Pokud nelze z technických důvodů zajistit vymetání komínového průduchu z ústí komína,může být pro jeho vymetání použit vybírací otvor,kteý nesmí být v obytné místnosti. Komínový průduch musí být přímý,jeho výška nesmí být větší než 8 m,jeho líc nesmí být ve větší vzdálenosti než 200 mm od povrchu komína. Komín-nejsou měřicí otvory pro analýzu spalin Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 8.2.7.1 až 8.2.7.2 8.2.7 Měřicí otvory 8.2.7.1 Pro odběr plynných vzorků spalin (měření spalin8)) musí být do spalinové cesty zabudován tlakově těsný zkušební konstrukční díl, kromě případů uvedených v poznámce tohoto článku. Tento díl se doporučuje zabudovat do kouřovodu ve vzdálenosti dvojnásobku vnitřního průměru kouřovodu od spalinového hrdla spotřebiče, a pokud je požadováno, opatřit jej objímkou pro upevnění termočlánku. POZNÁMKA Měřicí otvory mohou být také součástí spalinového hrdla spotřebiče paliv. V kouřovodu podtlakové spalinové cesty, pro spotřebiče do jmenovitého výkonu 200 kW (malé zdroje znečišťování8)) lze zajistit odběr plynných vzorků spalin vyvrtáním otvoru do kouřovodu o světlosti 9 mm až 12 mm pro měřící sondu analyzátoru spalin. Těsnění sondy v měřícím otvoru je zajištěno těsnící kuželkou, která je příslušenstvím analyzátoru spalin. Otvor pro odběr plynných vzorků se uzavírá kovovým uzávěrem nebo se přelepí samolepicí páskou z Al fólie, která vyhoví povrchové teplotě kouřovodu. 8.2.7.2 Pro střední, velké a zvláště velké zdroje znečišťování8) se do místa měření na kouřovodech montují odběrové příruby podle projektové dokumentace. Kouřovod s funkcí komína neodpovídá normě Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 7.4.1 až 7.4.4 7.4 Svislé kouřovody s funkcí komína 7.4.1 V technicky odůvodněných případech může být spalinová cesta podle 3.1 provedena jako svislý kouřovod s funkcí komína (3.9.4) podle 7.4.2 až 7.4.6. Svislý kouřovod s funkcí komína lze použít pouze u spotřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou (obrázek 12). POZNÁMKY 1 Technicky odůvodněným případem je např. spotřebič situovaný v nejvyšším podlaží, kde při odvodu spalin kouřovodem a komínem by byla účinná výška komína nedostatečná. 2 V ČSN EN 15287-1:2009 je v článku 4.3.7 uvedeno, že kouřovod nesmí procházet stropem. Toto neplatí pro svislé kouřovody s funkcí komína podle 7.4, při dodržení 6.5.1 a 6.5.2. Svislý kouřovod nemá být odkloněný od svislice. V technicky odůvodněných případech může mít svislý kouřovod jeden odklon podle 6.4.3. V tomto případě musí být ale zajištěna kontrola průduchu v místě odklonu např. vymetacím nebo kontrolním otvorem, při dodržení podmínek 8.2.3 a 8.2.4.7.4.2 Svislý kouřovod musí být proveden z materiálů podle 6.3 a musí splňovat ustanovení 6.5.1 a 6.5.2. Na jeho ústí se osazuje komínová hlavice (např. Meidingerova deska – viz obrázek F7 v příloze F), kromě svislých kouřovodů v provedení H1 a H2. 7.4.3 Svislý kouřovod určený pro odvod spalin přirozeným tahem od otevřených spotřebičů na plynná paliva musí být vícevrstvý. Musí odvádět spaliny v suchém provozu a nesmí být vyšší než 5 m. U uzavřených spotřebičů a spotřebičů, které vytváří přetlak na spalinovém hrdle (např. přetlakovým ventilátorem) je výška svislého kouřovodu limitována technickými parametry spotřebiče a teplotou spalin. Svislý kouřovod v provedení P1, P2, nebo H1, H2 musí splňovat podmínky 6.1.3.7.4.4 V technicky odůvodněných případech lze na svislý kouřovod připojit také krb, krbovou vložku nebo krbová kamna s uzavíratelným ohništěm na pevná paliva (ČSN 73 4230), které jsou konstrukčně přizpůsobeny pro výběr popela a sazí, např. popelníkem, nebo k tomu zvlášť určenými vybíracími dvířky. Svislý kouřovod nesmí být vyšší než 8,0 m, musí být vícevrstvý a musí být kontrolovatelný a čistitelný vymetacím otvorem podle 8.2.4, nebo ústím komína z komínové lávky. Vymetací otvor má být také nad spalinovým hrdlem krbu případně nad podlahou vyššího podlaží, aby se dalo bezpečně zkontrolovat napojení svislého kouřovodu na spalinové hrdlo krbu a provést čištění a kontrolu komínového průduchu. POZNÁMKA Technicky odůvodněným případem může být např. uzavíratelný krb dodatečně montovaný do stavby, kde není komín. Neměla by to být novostavba, kde je možné odvod spalin vyřešit v projektové dokumentaci komínem a kouřovodem. 7.4.5 Pro výšku vyústění svislých kouřovodů nad střechou budovy a vzdálenost od sousedních budov platí 6.7.1.1 až 6.7.1.8. 7.4.6 Pro opláštění svislého kouřovodu s funkcí komína platí 6.5. Kouřovod s fukcí komína není ve storpní konstrukci dostatečně izolován Z normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody: 6.5.1. až 6.5.7 6.5 Komínový plášť 6.5.1 Komínový plášť musí být z konstrukce druhu DP1 podle ČSN 73 0810:2005. Komín procházející vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy musí být navržen tak, aby při běžném provozu připojeného spotřebiče nebyl dotčen komfort místnosti. Doporučená teplota vnějšího povrchu jednovrstvého, zděného komínového pláště by neměla být vyšší než 52°C. U přistavěných komínů platí tato podmínka do výšky 2 500 mm nad terénem nebo jinou přístupnou plochou (např. nad terasou). Nejvyšší přípustnou teplotu vnějšího povrchu, kde je možný náhodný lidský kontakt u komínů uvádí ČSN EN 15287-1:2009 příloha A, tabulka A.6. 6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy, musí být opatřeny po celé délce komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73 0802:2002. (V tomto případě je komínový plášť považován za šachtu). 6.5.3 Na komíny a jejich příslušenství (komínové lávky, žebříky, stupadla) není dovoleno připevňovat jakákoliv přídavná zařízení, která nepatří k příslušenství komína nebo která ovlivňují konstrukční stabilitu, funkčnost spalinové cesty nebo možnost bezpečného vyčištění komínového průduchu, kromě jímacího zařízení hromosvodu. POZNÁMKA Je-li v technicky odůvodněných případech nutné na komínové těleso upevnit např. TV nebo radiovou anténu, je nutné prokázat statickým výpočtem, že nedojde k narušení komína a musí být zajištěna bezpečnost při přístupu ke komínu a pro čištění komínového průduchu. 6.5.4 Pro kovový komínový plášť a pro přesahující komínové vložky z hlediska ochrany před bleskem a pro uzemnění platí ustanovení 4.3.21 a 4.3.22 ČSN EN 15287-1:2009 a 4.3.20 a 4.3.21 ČSN EN 15287-2:2009. 6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví podle ČSN 73 3150, minimální vzdálenost je 50 mm. 6.5.6 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro systémové komíny musí být deklarována výrobcem, podle příslušných výrobkových norem. 6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů (4.5b) pro dodatečně vyvložkované komíny a individuální komíny musí být deklarována výpočtem podle přílohy A.8 ČSN EN 15287-1:2009. Závada na spalinové cestě nezjištěna
