Příprava domu pro stavbu individuálně navržených kamen nebo sálavého krbu vyžaduje dodržení několika důležitých zásad, proto je nezbytné se stavbou topidla počítat již v projektové dokumentaci objektu. Jinak se může stát, že se stavba vytouženého topidla zbytečně zkomplikuje.
Individuálně navržená kamna nebo akumulační sálavé krby jsou schopny vytopit v podstatě celý dům běžné koncepce. Je však třeba dobře promyslet rozvržení místností, polohu komína i provedení případných prostupů zdmi a stropní deskou. Je-li možné komín umístit co nejblíže středu domu a příčky v podlažích nám umožní udělat prostupy pro tělesa hypokaustu, mohou kamna či akumulační sálavý krb plnit velmi dobře úlohu hlavního zdroje tepla. V případě kamen či krbu s teplovodním výměníkem lze toto tvrdit téměř s jistotou. V obou případech ovšem platí pravidlo, že topidlo musí být schopno svým výkonem, nebo výkonem teplovodního výměníku, krýt tepelnou ztrátu místností.
Místnost, kde budou kamna stát, by měla svoji tepelnou ztrátou odpovídat přibližně polovině výkonu kamen v případě, že chceme hypokaustními tělesy předat výkon ještě do dalších obytných prostor. Je to ale vždy na individuálním posouzení konkrétního případu.
Co je hypokaust?
Hypokaust je uzavřený prostor tvořený pláštěm kachlových kamen, ve kterém cirkuluje horký vzduch a zahřívá plášť kamen zevnitř. Hypokaust nemá větrací mřížky. Vzduch v hypokaustu se nahřívá od jádra kamen, tj. od topeniště a tahového systému.
Statika a použité materiály
Základními faktory, které je nutné brát v úvahu, jsou použité materiály a také statika. Podlaha pod kamny musí mít potřebnou nosnost. Ze skladby podlahy musí být v půdorysu kamen vypuštěna tepelná izolace. Případně musí být tepelná izolace provedena tak, aby nesnížila pevnost nosné desky. Nosná deska z armovaného betonu musí být schopna snášet dlouhodobě zatížení s bezpečnostním násobkem 1,5. Zvláště v případě podlahového topení je nutné tuto desku oddělit od okolní podlahy dilatační spárou. Občas se setkáme v dřevostavbách s tím, že v projektu domu je v prostoru za kamny plánována stěna z hořlavých materiálů. To značně komplikuje a finančně prodražuje stavbu kamen. Za kamny totiž musí být protipožární přepážka s odvětrávanou mezerou, proto je rozumné za kamny vždy projektovat zeď z pálených cihel. To samé platí o všech příčkách, kterými mají prostupovat tělesa hypokaustu.
Protipožární prvky
Vede-li hypokaustu do 2. nadzemního podlaží, je třeba řešit například polohu horkovzdušných kanálů, jejichž rozměr včetně potřebných izolací není malý. Jedná se o kanál vzestupného, horkého vzduchu a kanál sestupného ochlazeného vzduchu. Kanály vytváří tubus, který musí bezpečně projít stropem s ohledem na dodržení požární bezpečnosti a jejich pevnost a těsnost nesmí narušovat otřesy a pohyby dřevostavby. Rovněž nosnost podlahy v 2.NP v místech, kde budou stát hypokaustní tělesa, musí vyhovovat z hlediska nosnosti i požární bezpečnosti. Z uvedeného vyplývá, že v cihlových stavbách s betonovými stropy bude situace mnohem jednodušší.
Poloha a provedení komínu
Prozíraví budoucí majitelé kamen řeší tyto záležitosti v součinnosti s projekcí i kamnářem již v době projekční přípravy domu. To je obzvlášť důležité v případě komínu. Ten musí mít optimální polohu nejenom z hlediska samotných kamen pro napojení tahového systému, ale také s ohledem na nosné prvky a krov. Důležitá je i poloha vybíracích komínových dvířek.
Odborníci z cechu kamnářů ČR upozorňují:
Poloha a provedení komínového sopouchu, průměr i účinná výška komínu vychází již z projektu kamen.
Externí přívod spalovacího vzduchu
V dobře „utěsněných“ moderních domech je pro bezpečný provoz kamen a krbů nutný externí přívod spalovacího vzduchu (EPV). Ten je výhodné přivádět například z větraného sklepa. Často se však nevyhneme provedení přívodu přímo z vnějšího prostředí, kdy je jímací mřížka přímo na fasádě nebo podezdívce domu. Vedeme-li EPV z vnějšího prostředí, kde v zimních dnech klesá teplota pod nulu, je třeba přívodní trubku v podlaze zaizolovat, abychom snížili tvoření kondenzátu.
Důležité je také myslet na možnost uzavření přívodu vzduchu klapkou v případě, že kamna nejsou vybavena automatickou regulací hoření, která mimo jiné uzavře přívodu EPV po skončení spalovacího cyklu. Pokud chceme kamna vybavit automatickou regulací hoření, je třeba počítat s vedením chrániček pro příslušné kabely a s přívodem 230V do místa ovládání regulace.
Odborníci z cechu kamnářů ČR radí:
Vždy je nutné dbát na to, aby vstupní mřížka EPV nebyla například v zimě ohrožena zavátím sněhem. Případná neprůchodnost EPV je z hlediska bezpečného provozu kamen nebezpečnou skutečností.
Nedávné výzkumy ověřily, že EPV lze i v případě těžkých kachlových kamen s velkou dávkou dřeva provést tzv. pološachtou, jež je součástí konstrukce komínu. Ve všech případech však musí být kamnářem určen správný průřez přívodní trubky s ohledem na délku vedení, počet ohybu, ale také zejména s ohledem na množství spalovaného dřeva, tedy na výkon topeniště.
Ze stručně popsaných skutečností vyplývá, že individuálně navržená kamna a krby jsou poměrně náročným technickým zařízením a že zdaleka nejde pouze o estetický doplněk bytu. Jedná se o plnohodnotné technické zařízení, které si žádá své. Jejich navrhování a stavba se řídí technologickými pravidly a státními normami. Vyplatí se tedy včas zahájit výběr „vašeho“ kamnáře a nad kamny přemýšlet společně.
