zdroj: cech kamnářů,estav.cz
Sníte o pořádných kamnech, u nichž byste si vychutnávali teplo domova? Můžete začít se stavbou, ale ztrácíte se v pojmech? Naše abeceda vám udělá jasno, a ještě se leccos zajímavého dozvíte!
Atypická kamna – Postavit se dá leccos. Alternativní cesty kamnáře vždy přitahovaly a při dostatečně alternativní pořizovací ceně lze pro takové topidlo najít i investora. I v Čechách proto stojí kamna typu „Kuzněcov“, ve kterých je klasický tahový systém nahrazen komorami zvanými kalpaky. Velmi nízkými pořizovacími náklady lákají našince i principiálně geniální a jednoduchá „raketová kamna“. Legislativa však platí i pro tyto případy a alternativní záměr nemůže být sám o sobě důvodem pro nedodržování platných předpisů, norem a zákonů.
Bezroštové topeniště – Kromě kamen s popelníkem existují i ta bezroštová. Jejich dno je hlubší, není třeba z nich vynášet popel tak často a prohoří v nich i ten nejmenší uhlík, který by jinak propadl roštem, takže se množství popela snižuje.
Čištění – Kamna čistěte zásadně za studena. S prachem si poradí vysavač popela. Nečistoty pak ze zásobníku jednoduše vysypete do popelnice nebo ještě lépe na kompost – zelenina po něm poroste jako divá! Začouzené sklo dvířek někdo doporučuje čistit studeným popelem, ale pozor, může sklo poškrábat a udělat do něj rýhy, proto je lepší si pořídit speciální gel. Menší usazeniny odstraníte i obyčejnými novinami.
Dimenzování – Pokud chcete kamna používat jako hlavní zdroj tepla, je důležité, aby kamnář spočítal jejich výkon a správně je navrhl. Při tom bere v úvahu nejenom velikost a počet místností, ale také tepelnou ztrátu domu či chalupy, nadmořskou výšku a konkrétní umístění kamen. Správné tepelně technické dimenzování je spousta matematiky a fyziky a měla by ho provádět odborná kamnářská firma.
Emise – Každý, kdo topí v kamnech, by měl dbát na provoz šetrný k životnímu prostředí. Pokud vás zas až tak moc netrápí, co dýcháte, možná pro vás bude dostatečným argumentem to, že si spalováním nevhodného materiálu poničíte vlastní kamna. Dehet zanáší i komín a znehodnocuje sklo dvířek.
Firma – Výběr firmy, která vám kamna navrhne, postaví a bude se o ně správně starat, je zásadní. Podobně jako u ostatních řemesel platí: poptejte se mezi známými, dejte na doporučení, zajímejte se o reference. Firmy, specializované na stavbu kamen se sdružují v Cechu kamnářů – mapu s kontakty naleznete na str. 64.
Glazura – Nanáší se na pohledovou stranu kachle. Jde o směs křemičitanů, barvících oxidů a dalších složek, které společně ovlivňují barvu, lesk a tavnost. Na hliněný přežahnutý střep se nanáší v tekutém stavu a po roztavení v peci napevno sline s jeho povrchem. Glazura může být průhledná, poloprůhledná až neprůhledná, bezbarvá či barevná. Glazovaný povrch je hladký, tvrdý, snadno omyvatelný a méně zranitelný.
Hypokaust – Hypokaust je uzavřený teplovzdušný systém. Vzduch se zde používá jako médium pro přenos tepla na vzdálenou teplosměnnou plochu. Tento vzduch nepřichází do kontaktu se vzduchem v místnosti. Nedýcháme jej. Tedy jednodušeji: pomocí hypokaustu lze kachlová kamna rozšířit třeba do místnosti přes zeď či přes strop, aniž bychom tam museli stavět tahový systém.
Interval přikládání – Kamna mohou být stavěna buď „na těžko“, což v praxi znamená, že se do nich přikládá například jen ráno a večer, nebo „na lehko.“ Lehká kamna se sice rychle ohřejí, ale teplo drží kratší dobu. Těžká kamna se naopak nahřívají několik hodin a teplo potom drží velmi dlouho. Obecně lze říci, že pokud chcete kamna na chalupu, kam jezdíte jen na víkend, jsou vhodnější ta lehká, která ohřejí prostor téměř okamžitě. Do domu, kde topíte celou zimu, pak kamna těžká.
Kamnová vložka – Je to spotřebič určený k zabudování do akumulačních kamen. Umožňuje zpravidla spalovat velkou dávku paliva na jedno přiložení, asi 8–15 kg dřeva. Výstupní teplota spalin je až 900 °C a za vložku musí být osazen tahový systém.