Rok: 2018

Významný stavební detail, který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby je i prostup komína nebo spalinové cesty spalnými konstrukcemi – stropy nebo střešní konstrukcí nebo stěnou.

Významný stavební detail, který zásadně ovlivňuje požární bezpečnost každé stavby je i prostup komína nebo spalinové cesty spalnými konstrukcemi – stropy nebo střešní konstrukcí nebo stěnou.

 

Zejména v případě moderních objektů se značným podílem hořlavých materiálů, kde se navíc s ohledem na nízkoenergetický či pasivní standard vyžaduje parotěsnost celé konstrukce, není radno prostup komína, ať už střechou nebo stropem, podcenit.

Zabudování komína do stavby s hořlavou konstrukcí, musí navíc pamatovat i na možnost parotěsného řešení. Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu.

Firma Schiedel např. deklaruje pro vícevrstvé nerezové komíny tyto pravidla při průchodu komínu hořlavými konstrukcemi :

Při průchodu komínu konstrukcemi (např. stropy či střechami) by odstup od hořlavých částí měl být v případě provětrávaného prostupu minimálně 50 mm. V případě,že prostup není provětráván,ale je izolován izolačním materiálem, musí být odstup od hořlavých částí dodržen minimálně 200 mm.

Bezpečnost komínového tělesa se tedy v praxi odvíjí nejen od kvality a provedení vlastního komínového systému, ale také od správného způsobu realizace stavebních detailů. Při správném výběru komínového systému je potom možno docílit vhodného způsobu realizace jednoduchým použitím uceleného systému prostupů:

• prostupy kouřovodu (využívaných nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou)
• parotěsné prostupy (určené pro všechny typy střešních i stropních konstrukcí)
• napojení parozábrany na komín (využitelné u cihelných i nerezových komínových systémů)
• přerušení tepelných mostů (pod komínovým tělesem i pod jeho nadstřešní částí)

Část výrobců komínový systémů se zabývá touto problematikou a ke svým komínovým systémům dodává tzv. těsnicí sety, s jejichž pomocí lze poměrně snadným způsobem provést dotěsnění prostupů (Schiedel, CIKO).

Všechny tyto požadavky řeší jejich prefabrikované prostupy. Prostupy jsou vyrobeny pro příčky, stropy i střešní pláště. Použitím těchto přechodů, ušetříte čas při řešení detailů, a získáte profesionální řešení odpovídající normám a požárním předpisům.

V praxi se vyskytují víceméně 2 případy v závislosti na konstrukci komínu:

a)    řešení prostupu vícevrstvého komína s pláštěm z komínových tvárnic

b)    řešení prostupů u vícevrsrtvých nerezových komínů

Skladba střechy bývá většinou v této skladbě : šikmá střecha, SDK konstrukce, parotěsná folie, minerální izolace, paropropustná pojistná hydroizolace, skládaná střešní krytina.

Komplikace v této skladbě střešní konstrukce představuje napojení komína tak, aby spoj byl těsný a také odpovídal podmínkám požární bezpečnosti.

Řešení prostupu vícevrstvého komínu s pláštěm z komínových tvárnic

Firma CIKO např. vyvinula produktovou řadu CIKO STOPER. Uvádíme zde několik řešení.

Prostup kouřovodu hořlavou konstrukcí (GKK)

 

V praxi tento prostup využijete nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou. Konstrukce prostupu je  natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 250 mm.

Hloubku prostupu je možné přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr. Prostup je použitelný pro všechny běžné druhy a průměry kouřovodů a lze jej povrchově upravit omítnutím nebo nátěrem.

Prostup kouřovodu je možno vyrobit i jako rozměrový atyp dle Vašeho požadavku (pro kouřovod do 200 mm a pro stěnu do tl. 400mm).

• bezpečné použití pro všechny typy konstrukcí
• pro běžné průměry kouřovodů 120 – 200 mm (GKK)
• dvě rozměrové řady pro tloušťku stěny 24 – 150 mm nebo 150 – 250 mm
• čelní desky prostupu je možno povrchově upravit (omítnutí, nátěr)
• atypické rozměry na objednávku

Parotěsný prostup hořlavou konstrukcí (GPH, GPK a GPKB)

 

Parotěsný prostup je určen pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a umožňuje kromě bezpečného oddělení komínu od hořlavých materiálů také bezpečné napojení parozábrany.

 

Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy ve třech variantách:

 

GPH – Parotěsný prostup pro cihelné komíny. Délka prostupu je volitelná v modulu od 10 cm od 30 do 70 cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu. Je vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

GPK – Parotěsný prostup pro nerezové komíny (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160 – 400 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm od 30 do 70 cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu. Je vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

GPKB – Parotěsný prostup pro nerezové komíny (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160 – 300 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm od 30 do 70cm. Prostup není možno seřezávat podle šikmé střešní konstrukce. Prostup lze vyrobit i v atypických rozměrech dle Vašeho požadavku.

• pro cihelné (GPH) i nerezové komíny (GPK, GPKB)
• řešení i pro víceprůduchové komíny
• výška prostupu od 30 do 70cm
• na hotový prostup je možno napojit parozábranu
• pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí
• lze jednoduše seříznout pod libovolným úhlem (GPH a GPK)

Napojení parozábrany na komín (GNH a GNK)

 

Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu.

Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci. Problematika je vyřešena jak pro cihelné komínové systémy, tak pro třívrstvé nerezové systémy v kompletním rozsahu dodávaných průměrů.

• pro bezpečné napojení parozábrany na komín
• řešení pro cihelné jednoprůduchové i víceprůduchové komíny (GNH)
• pro nerezové komíny (GNK) v rozsahu průměru vnějšího pláště 160 – 500 mm

Přerušení tepelných mostů (GMH a GMZ)

 

Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů – shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu.

V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa. Použitím speciálních prvků je možno tyto nepříznivé vlivy eliminovat a zajistit tepelné oddělení ochlazované části komínového tělesa od ohřívané interiérové části. Prvky GMZ a GMH mají omezenou statickou únosnost a jejich použití je třeba konzultovat s technickým oddělením CIKO.

• přerušení tepelného mostu mezi ochlazovanou komínovou hlavou a komínovým tělesem v interiéru (GMH)
• tepelné odstínění komínového tělesa od neizolovaného nosného základu, určené pro cihelné komínové systémy (GMZ)
  

Nehořlavý parotěsný prostup z pěnoskla v pasivním domě

Nehořlavý parotěsný prostup z pěnoskla v dřevostavbě

Detail nehořlavého prostupu z pěnoskla v nízkoenergetickém domě

CIKO prostupy GPH

CIKO prostupy GKK

Tento typ prostup v praxi využijete nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou. Konstrukce prostupu je natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 240mm, popř. lze vyrobit jakýkoliv atypický rozměr. Hloubku prostupu je možno přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr. Prostup je použitelný pro všechny běžné druhy a průměry kouřovodů a lze jej povrchově upravit omítnutím nebo nátěrem.

CIKO prostupy GPK

Parotěsný prostup je určen pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a zajišťuje bezpečné oddělení komínu od hořlavých materiálů. Zároveň umožňuje bezpečné napojení parozábrany na komínové těleso. Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160-400mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10cm, přičemž základní délka je 30cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu, je tedy vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.

CIKO prostupy GPK pro střešní konstrukci

CIKO prostupy GNH

Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu. Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci. Problematika je vyřešena jak pro cihelné komínové systémy, tak pro třívrstvé nerezové systémy v kompletním rozsahu dodávaných průměrů.

CIKO prostupy GMH

Přerušení tepelných mostů

Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů – shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu. V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa. Použitím speciálních prvků je možno tyto nepříznivé vlivy eliminovat a zajistit tepelné oddělení ochlazované části komínového tělesa od ohřívané interiérové části.

Řešení prostupu u vícevrstvého nerezového komínu

Časté technické řešení bývá takové,že nad SDK konstrukcí je parotěsná folie. Tyto folie jsou vyráběny z plastu a neměly by být napojeny přímo na plášť komínu. Zde je možné možné použít speciální díl pro napojení parozábrany (výrobce Schiedel).

Tento dvoudílný úhlově stavitelný prvek se upevní na komín v rovině parotěsné folie. Přímý dotyk s komínovým pláštěm se dotěsní pružným tmelem např. Rotempo a folie se k tomuto dílu přilepí pomocí lepicí pásky.

Napojení na komíně

Prostupy nosnými konstrukcemi střech

Nosná konstrukce střech je většinou tvořena dřevěnými konstrukčními prvky a dřevěnými trámy. Jejich vzdálenost je dána technickými normami a vychází ze zatřídění komínového systému.

V praxi se ovšem často zapomíná, že takto deklarovaná vzdálenost je vzdálenost provětrávané mezery.

Pokud tuto provětrávanou mezeru (vzdálenost 50 mm) nemůžeme vytvořit, měla by být vzdálenost hořlavé konstrukce od komína minimálně 200 mm.

Průchod střešní krytinou

Dosud se používá lemování kolem komínů nerezových s olověnou základnou. Vzhledem k rostoucí ceně olova se přechází na lemování s nerezovou základnou. Toto lemování je vyráběno podle požadavků ČSN 73 36 10.

Prostup hořlavou stěnou Ignis – Schiedel

 

Promatube – EKO komíny

Prefabrikovaný potrubní dílec pro bezpečný prostup kouřovodu v dřevěných stěnách (vnitřní a vnější stěny), dřevěných trámových stropech; střechách i v masivních stavebních dílech.

• napojení kouřovodu do komínu pod úhlem 45° a 90°
• vnější průměr kouřovodu do 200 mm a tloušťky stěny do 300 mm
• pro kouřovody a komíny s teplotou spalin do 400 °C.

Zdroje obrázků – veřejný prostor – internet :

Firma CIKO, Firma Schiedel, Stavebniny CB, EKO komíny

Trendem ve stavebnictví je úsporné bydlení a čím dál víc spotřebičů na tuhá paliva má uzavřenou konstrukci s hrdlem pro přívod vzduchu. V praxi se tedy budeme s požadavkem na externí přívod vzduchu potkávat čím dál častěji.

Technický pohled na problematiku naleznete zde :

Přívod spalovacího vzduchu komínem

Vývoj materiálů a technologií ve stavebnictví společně s vývojem spotřebičů v posledních letech výrazně ovlivňuje požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.

Uvádíme zde náhled na požadavky na bezpečný a funkční komín :

bezpečný a funkční komín ve stavbě

Vývoj materiálů a technologií ve stavebnictví společně s vývojem spotřebičů v posledních letech výrazně ovlivňuje požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.

Komíny musíme dělat jinak, protože se mění okolní podmínky. Mění se těsnost stavby, tepelná ztráta budovy, spotřebiče. Trendem ve stavebnictví jsou zvýšené požadavky na požární bezpečnost komína ve stavbě, ale hlavně požadavky na parotěsnost celé stavební konstrukce.

Zároveň se několikanásobně zvětšila výška tepelné izolace stropů, kterými musí komín procházet. Zejména v případě spalování tuhých paliv se tak setkáváme s naprosto protichůdnými požadavky na zabudování komína do stavby v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu.

Co to v praxi znamená? Především požadavek na vhodnou skladbu komínového tělesa podle typu spotřebiče, vhodný způsob zabudování komína do stavby, správný průměr komína a ve velkém množství případů i požadavek na přívod vzduchu ke spotřebiči. Obecně je potřeba jiné řešení komína než dřív, a to vždy s ohledem na konkrétní připojovaný spotřebič a charakter stavby. Velké jsou rozdíly ve spotřebičích a jejich požadavcích na funkčnost komína, stejně jako jsou velké rozdíly v provedení stavby a vlivu na bezpečnost komína ve stavbě. Jinými slovy, pokud například zateplíme podkroví ve staré chalupě, tak najednou vzniká nebezpečná situace tam, kde se dlouhá léta bez komplikací topilo do stále stejného komína. Máme stejný komín, stejně do něj topíme, ale v místech, kde dřív byla provětrávaná mezera, je dnes izolace. Změní se délka neochlazované části komína (komínového pláště) a díky tomu mohou teploty ve stropě kolem komína narůst až nad únosnou mez. Bohužel je takových případů, kdy po zateplení podkroví shoří stará chalupa, poměrně dost.

Funkčnost komína

Z pohledu celkové komínové problematiky je důležité zajištění optimální funkčnosti komína. Větší efektivita a účinnost spotřebiče znamená velmi nízké teploty spalin, které přinášejí problémy s funkčností komínu. Pro správné řešení komína je rizikem ochlazování spalin po výšce komína a rychlost reakce na zátop.

Je otázkou, do jaké míry tepelná izolace na vložce hraje svou roli. Při nízké teplotě spalin může docházet k jejich kondenzaci. Pokud jsou ale v komínu použité Izostatické vložky, které jsou určeny i pro mokrý provoz, pak i tento komín může fungovat bez problémů. Otázkou zůstává rychlost proudění spalin v komíně. Pokud se bude teplota spalin ze spotřebičů snižovat, pak proudění v komíně nebude mnohdy dostatečné a budou se muset začít ve větší míře používat tahové ventilátory.

Rozdíly mezi spotřebiči se zvětšují a my nejsme schopni udělat dobrý návrh komína bez toho, abychom znali, pro jaký konkrétní spotřebič to bude. Moderní a efektivní spotřebiče navíc velmi často produkují spaliny v širokém spektru teplot. Na jedné straně mohou při zátopu vypouštět spaliny, jejichž vstupní teplota byla při zkouškách naměřena i 850°C, na straně druhé při stabilizovaném efektivním spalování dosahují vysoké účinnosti a teplota spalin je pak velmi nízká. Pro komín to znamená nejen požadavek na vysokou teplotní odolnost, ale zároveň možnost mokrého provozu. Při připojování moderního spotřebiče je také již zcela běžný požadavek na zajištění samostatného přívodu vzduchu pro hoření. Ve svém důsledku se jedná o souhrn až protichůdných požadavků na komínové těleso a jeho správný návrh si vyžaduje skutečně odborné posouzení a je pro fungování celého systému klíčový.

Vedle toho došlo i ke změně legislativy kolem komínů, kdy k základní komínové normě ČSN 734201 vyšla změna Z2. Ta přináší povinnost doložit každý návrh spalinové cesty výpočtem.

Bezpečnost komína ve stavbě

A jaké je zadání z pohledu bezpečnosti? Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85 °C. Při fyzických měřeních i počítačových simulacích bylo zjištěno, že na plášti komína může být až 75 % teploty spalin. Tento poměr výrazně ovlivňuje materiálové a konstrukční provedení komína, ale jednoznačně z toho vyplývá, že na povrchu komína v jeho neochlazované části může být bezpečná teplota několikanásobně překročena. Vedle materiálu má na bezpečnost konstrukce zásadní vliv zadní odvětrání zděného komína.

Různých argumentů pro správné navržení a provozování komína podle druhu připojeného spotřebiče v poslední době přibývá. Proto se nyní připravují praktické zkoušky, které by měly ukázat tu správnou cestu dalšího vývoje.

 

Pohled na bezpečnost komína ve stavbě se za poslední roky výrazně změnil. Staví se jinak než před 20 lety, všechny typy domů se čím dál víc izolují a utěsňují. To znamená skokový nárůst výšky tepelné izolace stropů, kterými musí komín procházet, navíc při velmi častém požadavku na parotěsnost celé stavební konstrukce.

 

Vedle toho stoupá obliba konstrukcí z hořlavých materiálů a s tím zvýšené požadavky na požární bezpečnost stavby. Všechny tyto trendy výrazně ovlivňují požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.

Obr. Následky nesprávně zaizolovaného stropu kolem komína

Co to v praxi znamená pro bezpečnost komínového tělesa ve stavbě? Především zcela odlišný přístup k řešení prostupů komínu stavbou. Tam, kde dřív vyhovovala provětrávaná mezera, je dnes silná vrstva izolace. A s touto změnou délky neochlazované části komína (v prostupu) narůstá riziko kumulace tepla ve stropě kolem komína až nad únosnou mez. Netýká se to jen novostaveb – bohužel nejsou až tak výjimečné případy, kdy se po zateplení podkroví shoří stará chalupa.

Obr. Porovnání teplot kolem komína při tloušťce stropu 100 a 600mm

Jaké je tedy zadání z pohledu bezpečnosti? Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85°C. A z praxe víme, že v neochlazované části komína dochází až k několikanásobnému překročení této „bezpečné“ teploty. Je tedy třeba zajistit dostatečný teplotní útlum mezi povrchem komína a nejbližší hořlavou konstrukcí. Pokud není požadavek na těsnost budovy, vyhoví kolem komína kvalitní minerální izolace. Ale při požadavku na parotěsné provedení stavby je situace jiná a správnému řešení detailů je třeba věnovat adekvátní pozornost.

 

Obr. Realizace parotěsného prostupu nerezového komína střešní konstrukcí