Stavíme bezpečný komín v 21. století

zdroj: CIKO-firemní článek

Pohled na bezpečnost komína ve stavbě se za poslední roky výrazně změnil. Staví se jinak než před 20 lety, všechny typy domů se čím dál víc izolují a utěsňují. To znamená skokový nárůst výšky tepelné izolace stropů, kterými musí komín procházet, navíc při velmi častém požadavku na těsnost celé stavební konstrukce.

Vedle toho stoupá obliba konstrukcí z hořlavých materiálů a tím zvýšené požadavky na požární bezpečnost stavby. Všechny tyto trendy výrazně ovlivňují požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby. vyžádat další informace

Parotěsný prostup třívrstvého nerezového komína střechou

Namontovaný prostup zděného komína před dokončením okolních konstrukcí

Co to v praxi znamená pro bezpečnost komínového tělesa ve stavbě? Především zcela odlišný přístup k řešení prostupů komínu stavbou. Tam, kde dřív vyhovovala provětrávaná mezera, je dnes silná vrstva izolace. A s touto změnou délky neochlazované části komína (v prostupu) narůstá riziko kumulace tepla ve stropě kolem komína až nad únosnou mez. Netýká se to jen novostaveb – bohužel nejsou až tak výjimečné případy, kdy se po zateplení podkroví shoří stará chalupa.

Průběh teplot kolem nerezového komína ve stropě tloušťky 100mm

Průběh teplot kolem nerezového komína ve stropě tloušťky 600mm

 

Jaké je tedy zadání z pohledu bezpečnosti? Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85°C. A z praxe víme, že v neochlazované části komína dochází až k několikanásobnému překročení této „bezpečné“ teploty. Je tedy třeba zajistit dostatečný teplotní útlum mezi povrchem komína a nejbližší hořlavou konstrukcí. Pokud není požadavek na těsnost budovy, vyhoví kolem komína kvalitní minerální izolace. Ale při požadavku na parotěsné provedení stavby je situace jiná a správnému řešení detailů je třeba věnovat adekvátní pozornost.

Jediné ucelené řešení, které splní uvedené požadavky, dodává na trh český výrobce komínových systémů CIKO. Jedná se o sériově vyráběný systém parotěsných prostupů CIKO STOPER z pěnového skla, tedy z nehořlavého a parotěsného materiálu s vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi. Předností těchto výrobků jsou deklarované a garantované vlastnosti tepelného útlumu, parotěsnosti a požární bezpečnosti, navíc s možností napojení jednotlivých vrstev okolní konstrukce.

Při správné volbě prvku CIKO STOPER dosáhnete kvalitního detailu s požadovanými vlastnostmi. Návrh a montáž parotěsných prostupů doporučujeme svěřit odborné proškolené firmě, která má zkušenosti v oboru. Důležité je nejen zvolit správný typ prostupu, ale při vlastní montáži ho také správně umístit s ohledem na výšku a skladbu okolní konstrukce. Dále je například nutno zajistit, aby napojení okolní konstrukce umožňovalo dilataci komína a prostupu. Ukázku montáže prostupu na nerezový komín si můžete prohlédnout na webu ciko-kominy.cz.

 

 

Níže jsou zobrazeny názorné příklady použití prostupů řady CIKO STOPER v závislosti na charakteru stavby a řešeného detailu:

 

 

Většina prostupů CIKO® STOPER je k dostání také v atypických rozměrech, můžeme tedy zcela bez nadsázky říci, že existuje řešení pro každý dům.

Při návrhu bezpečného a funkčního komína je tedy nutno zohlednit nejen parametry připojovaného spotřebiče, ale také charakter stavby, stavebních detailů a třeba i způsob přívodu vzduchu na hoření. K řešení těchto otázek můžete využít služeb výrobce komínových systémů CIKO, který poskytuje konzultace a poradenství v oblasti komínové techniky zdarma.

 

 

Změny důležité pro kontrolu kotlů – novelizace zákona 201/2012 Sb. v roce 2018

ČÁST ČTVRTÁ

POVINNOSTI OSOB A KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI BIOPALIV

par 16

Povinnosti osob

(1) Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva. Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Osoby uvádějící na trh paliva stanovená prováděcím právním předpisem mají povinnost ohlásit údaje stanovené prováděcím právním předpisem ministerstvu do 31. března následujícího roku.

(2) Osoba uvádějící na trh v České republice spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším je povinna prokázat certifikátem podle jiného právního předpisu12), že spalovací stacionární zdroj splňuje emisní požadavky pro tento stacionární zdroj podle přílohy č. 10 k tomuto zákonu.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje k dispozici jiné osobě anebo dováží výrobek používaný při činnostech uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, který obsahuje více než 3 % hmotnostní těkavých organických látek, je povinna zajistit označení tohoto výrobku údaji o obsahu těkavých organických látek způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu.

(4) V otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami.

(5) Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění podle jiného právního předpisu13). Při stanovení podmínek nebo zákazu obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.

(6) Odpad podle jiného právního předpisu13), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím právním předpisu, může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. d). Tepelné zpracování odpadu je možné pouze pod dohledem osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm. c).

(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy kdy energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.

(8) Provozovatel plavidla je povinen používat k pohonu plavidla pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem.

(9) Odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 písm. h) je povinna ohlašovat ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností údaje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 60 dnů od vystavení dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.

(10) Ministerstvo vyhláškou stanoví požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností.

par 17

Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje

(1) Provozovatel stacionárního zdroje je povinen

  1. a) uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem,
  2. b) dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře podle § 4,
  3. c) spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva uvedená v povolení provozu,
  4. d) předkládat příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o provozu stacionárního zdroje a jeho emisích,
  5. e) umožnit osobám pověřeným ministerstvem, obecním úřadem obce s rozšířenou působností a inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství, používaným palivům a surovinám a technologiím souvisejícím s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona,
  6. f) provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem podle § 11 odst. 5,
  7. g) provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 0 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu,
  8. h) provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem. V případě, že výrobce spalovacího zdroje není znám, zanikl nebo neurčil oprávněnou osobu, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje ; pokud byla provedena pravidelná kontrola provozovaného kotle podle zákona o hospodaření energií33), považuje se tím kontrola technického stavu a provozu podle tohoto zákona za splněnou v témže kalendářním roce; v takovém případě má provozovatel povinnost předložit na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávu o této pravidelné kontrole” a věta druhá se nahrazuje větami “V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje není znám, zanikl, nebo není schopen zajistit odborně způsobilou osobu, která by mohla provést kontrolu technického stavu a provozu v rámci referenčního finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje. Vyjádření k dostupnosti odborně způsobilé osoby podle předchozí věty vystaví výrobce provozovateli do 30 dnů od jeho vyžádání a provozovatel jej připojí k dokladu o provedení kontroly předkládanému na vyžádání obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nevystaví-li výrobce své vyjádření ve stanovené lhůtě, má se za to, že není odborně způsobilou osobu v rámci stanoveného referenčního finančního limitu schopen zajistit. V takovém případě je provozovatel povinen na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností věrohodně prokázat, že výrobce o vyjádření požádal.

(2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.

(3) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu je, kromě povinností uvedených v odstavci 1, dále povinen

  1. a) provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu,
  2. b) zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1,
  3. c) vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji, popisujících tento zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje a každoročně do 31. března ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence za předchozí kalendářní rok prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností podle jiného právního předpisu11); provozní evidenci je povinen uchovávat po dobu alespoň 6 let v místě provozu stacionárního zdroje tak, aby byla k dispozici pro kontrolu; povinnost ohlašování souhrnné provozní evidence se nevztahuje na provozovatele stacionárního zdroje umístěného ve vojenských objektech provozovaných Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací,
  4. d) odvádět znečišťující látky ze stacionárního zdroje do ovzduší komínem nebo výduchem, pokud v povolení provozu není uvedeno jinak; výška, ve které dochází ke znečišťování, musí být vypočtena tak, aby provozem tohoto zdroje nedošlo k překročení imisního limitu uvedeného v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; to neplatí v případě, kdy se postupuje podle § 11 odst. 5,
  5. e) bezodkladně odstraňovat technické závady, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, a nejpozději do 48 hodin od vzniku takové závady podat zprávu krajskému úřadu a inspekci o jejím výskytu; mezi tyto závady patří především špatná funkce nebo porucha na technologii ke snižování emisí,
  6. f) omezit provoz nebo odstavit stacionární zdroj v případě technické závady na zdroji s následkem nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, nedojde-li do 24 hodin k obnovení provozu, který je v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, jeho prováděcím právním předpisem a povolením provozu; povinnost odstavení neplatí pro stacionární zdroj, jehož odstavení by vedlo k vyšším emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo pokud je potřeba zachovat dodávku energie,
  7. g) odstavit spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pokud během uplynulých 12 měsíců překročila délka jeho provozu bez technologie ke snižování emisí 120 hodin; povinnost odstavení neplatí pro spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jehož odstavení by vedlo k vyšším emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo pokud je potřeba zachovat dodávku energie,
  8. h) předložit inspekci protokol o jednorázovém měření emisí podle § 6 odst. 4 nebo 5 do 90 dnů od data provedení tohoto měření,
  9. i) průběžně zaznamenávat, vyhodnocovat a uchovávat výsledky jednorázového a kontinuálního měření emisí pro účely kontroly po dobu 6 let v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem,
  10. j) zajistit a řádně provozovat technické prostředky pro kontinuální měření emisí, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 se nevztahují na provozovatele chovu hospodářských zvířat, s výjimkou povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a).

(5) Ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Obec může vyhláškou zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích podle věty první, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v § 17 odst. 1 písm. g) splňujících pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č. 11 k tomuto zákonu.

(6) Provozovatel stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, je kromě povinností uvedených v odstavcích 1 a 3 dále povinen

  1. a) v případě přebírání nebezpečného odpadu provést odběr reprezentativních vzorků odpadu, a to pokud možno před jeho vyložením, a tyto vzorky uchovávat po dobu nejméně 1 měsíce po spálení odpadu; tato povinnost se nevztahuje na infekční odpad ze zdravotnické a veterinární péče uzavřený v ochranných obalech,
  2. b) zastavit bezodkladně, nejdéle za 4 hodiny, tepelné zpracování odpadu, pokud je z měření emisí zřejmé, že jsou překročeny specifické emisní limity do doby, než jsou odstraněny příčiny tohoto stavu; opětovné zahájení provozu po odstranění příčin je možné při splnění podmínek a postupem stanoveným v provozním řádu a
  3. c) oznámit překročení specifických emisních limitů bezodkladně inspekci.

(7) Ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence a náležitosti dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a referenční finanční limit pro provedení této kontroly, který je rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu a který zahrnuje veškeré náklady spojené s jejím provedením, včetně dopravních nákladů odpovídajících vzdálenosti 50 km.

par 17a

Databáze odborně způsobilých osob

(1) Databáze odborně způsobilých osob je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o odborně způsobilých osobách a umožňuje komunikaci provozovatele s výrobcem spalovacího stacionárního zdroje týkající se dostupnosti odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1 písm. h). Správcem databáze odborně způsobilých osob je ministerstvo.

(2) V databázi podle odstavce 1 jsou vedeny tyto údaje o odborně způsobilých osobách:

  1. a)

jméno a příjmení,

  1. b)

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

  1. c)

adresa sídla,

  1. d)

další kontaktní údaje (telefon, elektronická adresa),

  1. e)

rozsah oprávnění (typy spalovacích zdrojů) a

  1. f)

platnost oprávnění.

(3) Údaje podle odstavce 2 do databáze odborně způsobilých osob vkládá a aktualizuje výrobce spalovacího stacionárního zdroje, který byl k tomuto účelu registrován ministerstvem.

(4) Výrobce spalovacího stacionárního zdroje je povinen dálkovým přístupem vložit údaje o odborně způsobilé osobě do 30 dnů od udělení oprávnění k instalaci, provozu a údržbě stacionárního spalovacího zdroje nebo jeho změny.

Terminologie MŽP ke kontrole kotlů

MŽP vydalo tiskovou zprávu ke kontrole kotlů. Se špatnou terminologií. Redakce TZB-info poslala obratem upozornění a dozveděli jsme se, že: špatná terminologie je použita záměrně, aby “veřejnost snadněji pochopila.”

Uhlí, ilustrační foto redakce
Uhlí, ilustrační foto redakce

MŽP vydalo 17.8.2018 tiskovou zprávu Povinnou revizi kotle na pevná paliva potřebujete až v roce 2019! Terminologii v tiskové zprávě považujeme za chybnou. Revizi musí dělat revizní technik, kontrolu podle zákona na ochranu ovzduší dělá dle terminologie MŽP proškolená osoba se zvláštní způsobilostí OZO – kontrolor.
Redakce TZB-info obratem upozornila na chybu v tiskové zprávě. “Děkujeme za upozornění. O problému víme, jen pro zjednodušení komunikace, aby veřejnost snadněji pochopila, oč jde, dlouhodobě používáme pro kontroly revizáků pojem revize kotlů a pro kontroly ORP pojem kontroly kotlů,” sdělila nám Mgr. Dominika Pospíšilová, vrchní ministerský rada, samostatné oddělení tiskové a PR MŽP ČR.

Na TZB-info se snažíme, aby terminologie byla správná, dle definic, které stanovuje legislativa a platné normy. I tak je to těžké, protože ne vždy panuje v rámci předpisů shoda. Jedná se zejména o různou terminologii ve starých a nových normách, o různou terminologii v zákonech a navazujících normách a různou terminologii v normách v rámci jednotlivých oborů.
Nicméně, pokud se mají lidé mezi sebou domluvit, musí mluvit stenou řečí. Pokud má člověk nějakou povinnost, musí být tato povinnost pojmenována přesně, aby byla jasná náplň povinnosti, kdo a kdy ji má uloženu a jak a pomocí koho ji má možnost splnit. A k cíli “aby veřejnost snadněji pochopila” podle nás rozhodně nevede cesta, kdy kontrolu budeme zaměňovat se zcela jiným pojmem “revize”.

Na TZB-info máme k problematice kontroly kotlů články od Ing. Zdeňka Lyčky, renomovaného odborníka a soudního znalce:

Nejde o slovíčkaření, jde o dotace a pokuty

  • A že nejde o pouhé slovíčkaření, uvádí i článek Pohledem znalce: Revize vs. kontrola kotle
    V článku je mimo jiné uvedeno: “….Řešil jsem již několik sporných kontrol, které byly provedeny právě revizním technikem s oprávněním od TIČR, kterému ovšem chybělo oprávnění od výrobce konkrétního kotle. Zděšený provozovatel zdroje argumentoval dle něj logickým tvrzením, že jde přeci o „revizáka“ s kulatým razítkem a nechápal, že provedená kontrola je neplatná. V jednom případě dokonce hrozilo, že díky neplatnému dokladu o pravidelné kontrole kotle bude vyřazena žádost žadatele o finanční podporu v rámci kotlíkových dotací. Bohužel do konce roku 2016 byl „kontrolor“ za provedení takovéto kontroly nepostižitelný. Od 1.1. 2017, tedy od doby platnosti novely zákona o ochraně ovzduší, za to může být potrestán pokutou až 50 tisíc korun. Tímto chci souběžně varovat i všechny revizní techniky kotlů před podobou činností.”

Kontroly komínů – letáčkové akce

Hrušovany u Brna

V obci se opět objevily letáčky… Nic proti konkurenci – 3 mladí kluci od Olomouce a Uničova – konkurence je zdravá. Ale…

Když se podíváte na stránky firmy – nikde ani zmínka o nějakých certifikátech a oprávněních….

Inzerován prodej a montáž plynových kotlů – pokud vím tak k montáži kotlů je nutné speciální oprávnění od Technické inspekce ČR – záleží tedy na objednatelích k čemu se rozhodnou.

Další povinnou kontrolu kotle potřebujete až v roce 2019!

zdroj : Ministerstvo životního prostředí (http://www.mzp.cz/),nemovitostiprofi.cz

Od 1. září letošního roku stačí provádět kontrolu kotle na pevná paliva každé 3 roky. Nově se tak povinnost další kontroly posouvá až na rok 2019.

Více než tři čtvrtě milionu domácností mělo mít do konce letošního roku hotovou další kontrolu – revizi [1] kotle na tuhá paliva dle zákona o ochraně ovzduší. Na základě zkušeností z roku 2016, kdy proběhly první zákonné revize, MŽP novelizovalo zákon o ochraně ovzduší. Novela přináší několik novinek, které lidem ušetří výdaje, a přínos revizí pro kvalitu ovzduší přitom zachová. Od 1. září letošního roku stačí mít revizi pouze každé 3 roky. Nově se tak povinnost další revize posouvá až na rok 2019.

Odklad pro kontroly kotlů

Až 850 tisíc domácností mělo mít do konce letošního roku hotovou další kontrolu kotle na tuhá paliva dle zákona o ochraně ovzduší. První povinnost kontroly byla zavedena od roku 2016 a pak každé 2 roky. Ministerstvo životního prostředí letos novelizovalo zákon o ochraně ovzduší, díky tomu od 1. 9. letošního roku stačí mít kontrolu pouze každé 3 roky. Znamená to, že povinnost kontroly se pro všechny posouvá na rok 2019 a pak znovu až v roce 2022.

Chystá se zastropování ceny za kontrolu i za dopravu

Pro prevenci před přemrštěnými cenami, MŽP aktuálně jedná s Ministerstvem financí o možnosti zavedení limitu ceny jak za službu tak i dopravu při kontrolách kotlů. Cenová regulace MF by měla zastropovat cenu za službu samotnou i cenu za kilometr jízdy. Cena by tak byla předvídatelná a nepřekročitelná.

Budete mít možnost najít si levnější službu

Ministerstvo životního prostředí také připravuje novou komplexní databázi ‚revizáků‘ v ČR. „Díky ní budou lidé moci pohodlně pomocí formuláře nebo mapového prohlížeče, po zadání adresy, umístění kotle, výrobce a typu kotle vyhledávat nejbližšího technika a také přímo komunikovat s výrobci a porovnávat nabízené ceny se stropem za tuto službu včetně dopravy,“ doplňuje ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič. Databázi se snaží MŽP vyvinout tak, aby byla v provozu již v průběhu roku 2019, tedy pro druhou vlnou povinných kontrol.

Můžete najít náhradníka za chybějící servis

Díky novele budou platit zákonné výjimky nejen pro ty, kteří mají kotel od již neexistujícího výrobce nebo výrobce jim neznámého, ale i pro ty, kteří nemají technika, proškoleného na jejich značku a typ kotle v rozumném dojezdu a tedy za rozumnou cenu. Pokud budete schopni případné kontrole z ORP doložit, že nemáte jinou volbu, což bude i díky nové databázi MŽP jednoduché, můžete využít odborníka od jiné značky, proškoleného na váš typ kotle, který bude v dosažitelné vzdálenosti a levnější. Tím odpadnou i případy revizí, kdy se cena za ně vyšplhala do nesmyslné výše kvůli tomu, že technik musel jezdit z jednoho konce republiky na druhý.

Co jsou kontroly kotlů dle zákona o ochraně ovzduší?

Většina spalovacích zdrojů na tuhá paliva (podle platného zákona o ochraně ovzduší pro každý spalovací zdroj o příkonu 10 až 300 kW) napojených na teplovodní soustavu ústředního vytápění domů, tedy včetně krbových vložek a kamen s výměníkem, měla do konce roku 2016 projít kontrolou technického stavu a provozu. Od 1. ledna 2017 si může příslušný městský úřad (ORP) vyžádat potvrzení o kontrole takového kotle. V případě nedodržení povinnosti čeká provozovatele kotle postih až do výše 20 tisíc korun. Nejpozději za tři roky je nutné kontrolu kotle zopakovat.

Souběh s kontrolou podle zákona o hospodaření energií

Další změna se týká kontrol teplovodních kotlů na pevná paliva od výkonu 20 kW provozovaných u právnických a fyzických podnikajících osob. Tyto zdroje musejí být jednou za 10 let kontrolovány nejen podle zákona o ochraně ovzduší, ale také podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. V novele zákona o ochraně ovzduší je nově uvedeno, že …..„pokud byla provedena pravidelná kontrola provozovaného kotle podle zákona o hospodaření energií, považuje se tím kontrola technického stavu a provozu podle tohoto zákona za splněnou v témže kalendářním roce; v takovém případě má provozovatel povinnost předložit na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávu o této pravidelné kontrole“.

Pokud si tedy podnikatel nechá zkontrolovat kotel a otopnou soustavu podle zákona o hospodaření energií v témže roce, ve kterém mu měla proběhnout také pravidelná kontrola podle zákona o ochraně ovzduší, má se za to, že tuto povinnost má tímto splněnu.

Možnost zákazu provozování méně kvalitních kotlů obecní vyhláškou

Novela umožňuje obcím omezit provoz kotlů 1 a 2 třídy ještě před podzimem 2022, netýká se však kotlů 3. třídy a vyšších. Více viz znění novely: „Obec může vyhláškou zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích podle věty první, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v § 17 odst. 1 písm. g) splňujících pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č. 11 k tomuto zákonu.“.

[1] Revizi (dle terminologie zákona o ochraně ovzduší “kontrolu”) může podle zákona o ochraně ovzduší provádět pouze tzv. odborně způsobilá osoba. Jedná se o technika, který byl proškolen přímo výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě.

Novelu zákona o ochraně ovzduší 172/2018 Sb., která vyšla ve Sbírce zákonů 16. srpna 2018, najdete zde.