Vývoj materiálů a technologií ve stavebnictví společně s vývojem spotřebičů v posledních letech výrazně ovlivňuje požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.
Uvádíme zde náhled na požadavky na bezpečný a funkční komín :
Vývoj materiálů a technologií ve stavebnictví společně s vývojem spotřebičů v posledních letech výrazně ovlivňuje požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.
Komíny musíme dělat jinak, protože se mění okolní podmínky. Mění se těsnost stavby, tepelná ztráta budovy, spotřebiče. Trendem ve stavebnictví jsou zvýšené požadavky na požární bezpečnost komína ve stavbě, ale hlavně požadavky na parotěsnost celé stavební konstrukce.
Zároveň se několikanásobně zvětšila výška tepelné izolace stropů, kterými musí komín procházet. Zejména v případě spalování tuhých paliv se tak setkáváme s naprosto protichůdnými požadavky na zabudování komína do stavby v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu.
Co to v praxi znamená? Především požadavek na vhodnou skladbu komínového tělesa podle typu spotřebiče, vhodný způsob zabudování komína do stavby, správný průměr komína a ve velkém množství případů i požadavek na přívod vzduchu ke spotřebiči. Obecně je potřeba jiné řešení komína než dřív, a to vždy s ohledem na konkrétní připojovaný spotřebič a charakter stavby. Velké jsou rozdíly ve spotřebičích a jejich požadavcích na funkčnost komína, stejně jako jsou velké rozdíly v provedení stavby a vlivu na bezpečnost komína ve stavbě. Jinými slovy, pokud například zateplíme podkroví ve staré chalupě, tak najednou vzniká nebezpečná situace tam, kde se dlouhá léta bez komplikací topilo do stále stejného komína. Máme stejný komín, stejně do něj topíme, ale v místech, kde dřív byla provětrávaná mezera, je dnes izolace. Změní se délka neochlazované části komína (komínového pláště) a díky tomu mohou teploty ve stropě kolem komína narůst až nad únosnou mez. Bohužel je takových případů, kdy po zateplení podkroví shoří stará chalupa, poměrně dost.
Funkčnost komína
Z pohledu celkové komínové problematiky je důležité zajištění optimální funkčnosti komína. Větší efektivita a účinnost spotřebiče znamená velmi nízké teploty spalin, které přinášejí problémy s funkčností komínu. Pro správné řešení komína je rizikem ochlazování spalin po výšce komína a rychlost reakce na zátop.
Je otázkou, do jaké míry tepelná izolace na vložce hraje svou roli. Při nízké teplotě spalin může docházet k jejich kondenzaci. Pokud jsou ale v komínu použité Izostatické vložky, které jsou určeny i pro mokrý provoz, pak i tento komín může fungovat bez problémů. Otázkou zůstává rychlost proudění spalin v komíně. Pokud se bude teplota spalin ze spotřebičů snižovat, pak proudění v komíně nebude mnohdy dostatečné a budou se muset začít ve větší míře používat tahové ventilátory.
Rozdíly mezi spotřebiči se zvětšují a my nejsme schopni udělat dobrý návrh komína bez toho, abychom znali, pro jaký konkrétní spotřebič to bude. Moderní a efektivní spotřebiče navíc velmi často produkují spaliny v širokém spektru teplot. Na jedné straně mohou při zátopu vypouštět spaliny, jejichž vstupní teplota byla při zkouškách naměřena i 850°C, na straně druhé při stabilizovaném efektivním spalování dosahují vysoké účinnosti a teplota spalin je pak velmi nízká. Pro komín to znamená nejen požadavek na vysokou teplotní odolnost, ale zároveň možnost mokrého provozu. Při připojování moderního spotřebiče je také již zcela běžný požadavek na zajištění samostatného přívodu vzduchu pro hoření. Ve svém důsledku se jedná o souhrn až protichůdných požadavků na komínové těleso a jeho správný návrh si vyžaduje skutečně odborné posouzení a je pro fungování celého systému klíčový.
Vedle toho došlo i ke změně legislativy kolem komínů, kdy k základní komínové normě ČSN 734201 vyšla změna Z2. Ta přináší povinnost doložit každý návrh spalinové cesty výpočtem.
Bezpečnost komína ve stavbě
A jaké je zadání z pohledu bezpečnosti? Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85 °C. Při fyzických měřeních i počítačových simulacích bylo zjištěno, že na plášti komína může být až 75 % teploty spalin. Tento poměr výrazně ovlivňuje materiálové a konstrukční provedení komína, ale jednoznačně z toho vyplývá, že na povrchu komína v jeho neochlazované části může být bezpečná teplota několikanásobně překročena. Vedle materiálu má na bezpečnost konstrukce zásadní vliv zadní odvětrání zděného komína.
Různých argumentů pro správné navržení a provozování komína podle druhu připojeného spotřebiče v poslední době přibývá. Proto se nyní připravují praktické zkoušky, které by měly ukázat tu správnou cestu dalšího vývoje.
Pohled na bezpečnost komína ve stavbě se za poslední roky výrazně změnil. Staví se jinak než před 20 lety, všechny typy domů se čím dál víc izolují a utěsňují. To znamená skokový nárůst výšky tepelné izolace stropů, kterými musí komín procházet, navíc při velmi častém požadavku na parotěsnost celé stavební konstrukce.
Vedle toho stoupá obliba konstrukcí z hořlavých materiálů a s tím zvýšené požadavky na požární bezpečnost stavby. Všechny tyto trendy výrazně ovlivňují požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby.
Obr. Následky nesprávně zaizolovaného stropu kolem komína
Co to v praxi znamená pro bezpečnost komínového tělesa ve stavbě? Především zcela odlišný přístup k řešení prostupů komínu stavbou. Tam, kde dřív vyhovovala provětrávaná mezera, je dnes silná vrstva izolace. A s touto změnou délky neochlazované části komína (v prostupu) narůstá riziko kumulace tepla ve stropě kolem komína až nad únosnou mez. Netýká se to jen novostaveb – bohužel nejsou až tak výjimečné případy, kdy se po zateplení podkroví shoří stará chalupa.
Obr. Porovnání teplot kolem komína při tloušťce stropu 100 a 600mm
Jaké je tedy zadání z pohledu bezpečnosti? Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85°C. A z praxe víme, že v neochlazované části komína dochází až k několikanásobnému překročení této „bezpečné“ teploty. Je tedy třeba zajistit dostatečný teplotní útlum mezi povrchem komína a nejbližší hořlavou konstrukcí. Pokud není požadavek na těsnost budovy, vyhoví kolem komína kvalitní minerální izolace. Ale při požadavku na parotěsné provedení stavby je situace jiná a správnému řešení detailů je třeba věnovat adekvátní pozornost.
Obr. Realizace parotěsného prostupu nerezového komína střešní konstrukcí
Revizní technik spalinových cest nemůže provádět svoji činnost bez znalosti dalších ČSN a předpisů navazujících na základní normu ke spalinovým cestám-ČS 734201-Navrhování,provádění a připojování spotřebičů paliv.
Pro krby a krbové vložky je to ČSN 734230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm.
Orientačně :
Článek 7.3.7. ČSN 734230 – Do teplovzdušné komory musí být zajištěn dostatečný přístup pro její kontrolu a čištění,ale i pro kontrolu a čištění povrchu kouřovodu a krbové vložky a pro provádění čištění kouřovodu
Článek 5.3. ČSN 734230 – Podlaha pod krbem a ve vzdálenosti nejméně 800 mm ve směru kolmém na otevřenou stranu ohniště a 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou musí být z nehořlavého materiálu. Vzdálenost se měří od bližší hrany otvoru ohniště.
Článek 7.3.9. ČSN 734201 – Rozvod teplého vzduchu musí být těsný a zhotovený z materiálu odolávajícího provozním teplotám. Vyjma části vedené teplovzdušnou komorou musí být rozvod po celé délce tepelně izolován tak,aby povrchová teplota přilehlých konstrukcí nepřekročila 85° C
Článek 7.3.1. ČSN 734201-Plášt teplovzdušné komory,která je určena k předávání tepla, a izolace přiléhajících konstrukcí musí být zhotoveny výhradně z materiálů,které jsou výrobcem k tomuto účelu přímo určené. Je zakázáno používat nevhodné materiály jako porobeton,porocement,sádrokarton apod. Vláknité materiály s mohou používat pouze s tuhým pojivem vytvrzené teplotou a tlakem,a povrch těchto materiálů u otevřených teplovzdušných systémů musí být čistitelný a upravený proti otěru(abrazi) proudícím vzduchem
Článek 7.3.2. ČSN 734201 – Plášť teplovzdušné komory,která není určena k předávání tepla,musí být provedený z nehořlavého materiálu.
Nejčastější závadou u krbů s uzavíratelným ohništěm je absence odvětrané izolační komory nad teplovzdušnou komorou.
Vrstva vzduchu o vysoké teplotě v uzavřené části teplovzdušné komory může způsobit samovznícení hořlavé konstrukce stropu.
Za požární bezpečnost krbů a krbových komor zodpovídá jejich dodavatel.
Avšak činnost kominíků musí vycházet ze zákona o požární ochraně-zda je z hlediska požární bezpečnosti v pořádku i spotřebič a jeho okolí.
Na závady by měl být upozorněn objednatel revize spalinové cesty nebo kontroly. U vážných případů by mělo dojít k oznámení příslušnému orgánu státního požárního dozoru.
Dostali jsme se k předžalobní upomínce jedné nejmenované advokátní kanceláře, kde je požadováno zaplacení skoro jednoho milionu korun v důsledku zahoření střechy v blízkosti komína. Je zde argumentováno nedodržením několika povinností vyplývajících z vyhlášky 34/2016 Sb.
Pokud dosud kominíci žili v lehkovážném přístupu k této problematice, tak by je mělo následující sdělení probudit ze snu.
Argumentace k vydané zprávě o kontrole a čištění :
„ Zpráva neobsahuje základní údaje,jako např o jaká kamna se jedná,jaký mají výkon,jsou-li napojena na jeden komínový průduch,nebo každý samostatně,jsou-li postavena na nehořlavé podložce apod. Dále z dokladu není zřejmé,zda se uvedený průměr 150 a 120 vztahuje na kouřovody nebo na komínové průduchy. Není popsáno,jestli se jedná o komín jednovrstvý,systémový nebo dodatečně vložkovaný. Na straně dvě je uvedeno,že vybírací dvířka jsou prasklá a že se má zazdít sopouch(není zřejmé jaký a od čeho). Dále je uvedeno,že vzdálenost hořlavých materiálů od komínového tělesa je menší než 5 cm. Norma uvádí 50 mm jako minimální vzdálenost,která se dodržet musí. Každá kontrola musí ve svém závěru jasně stanovit,zda spalinová cesta vyhovuje/nevyhovuje po odstranění zjištěných nedostatků/nevyhovuje. Jestliže byly zjištěny a popsány nedostatky,musí být dohodnut termín jejich odstranění. Pokud není uveden,odpovědnost za případné škody nese oprávněná osoba.
Závěr zprávy o provedení čištění a kontrole spalinové cesty není jednoznačný.
Svou povahou je čištění a kontrola spalinové cesty smlouvou o dílo mezi oprávněnou osobou-zhotovitelem a objednatelem. Objednatel je v pozici spotřebitele. Dle par 1811 odst 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník,v platném znění musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně. Porušili jste právní povinnost dle par 9 odst 1 zákona 634/1992 sb o ochraně spotřebitele tím,že jste objednatele řádně neinformovali o charakteru poskytovaných služeb,o způsobu a použití a údržby spalinových cest a o nebezpečí,které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby,jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku,způsob a dobu užívání,je objednatel-zhotovitel povinen zajistit,aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné. Písemným návodem se v tomto případě rozumí řádně vyplněná zpráva o čištění a kontrole spalinové cesty. Ke škodě došlo v důsledku špatné informovanosti spotřebitele ze strany objednatele.
Podle par 2900 odst 1 občanského zákoníku je každý povinen počínat si při svém konání tak,aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě,životě nebo vlastnictví jiného. Ke škodě došlo v důsledku porušení generální prevenční povinnosti.“
Pro informaci ještě přidáváme judikát Nejvyššího soudu:
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14.2.2014 sp.zn. Cdo 2891/2012 konstatoval,že revizní technik odpovídá za škodu a podílí se na její náhradě,pokud byla revizní zpráva vydána,ačkoliv byl komín v nevyhovujícím stavu. Obdobný závěr lze aplikovat i na odpovědnost oprávněné osoby při vadném či neodborném vyhotovení zprávy o provedení čištění a kontrole spalinové cesty.
Podle našeho názoru jde v předžalobní upomínce tak trochu o slovíčkaření-poškozený neúplnou zprávu včetně uvedených závad podepsal a převzal,nicméně spor zřejmě rozhodne soud. V předžalobní upomínce je možná úmyslně neuvedena povinnost fyzické osoby dle par 17 odst 1 počínat si tak ,aby nedocházelo ke vzniku požáru…. Poškozený o problémech věděl(podepsaná zpráva) a přesto komín používal…
Tento příspěvek by měl být varováním pro kominíky,kteří lehkomyslně a s přimhuřováním oka provádějí kontroly a revize spalinových cest a vydávají neúplné nebo zmatečné zprávy. Kdo z kominíků je potom schopen smysluplně argumentovat proti množství paragrafů použitých advokáty,kteří zastupují objednatele?
Účelem tohoto článku není detailní rozbor z právního hlediska. Smyslem je upozornit kominíky na trestně právní odpovědnost pokud ve své činnosti něco zanedbají.
Zejména půjde o trestné činy usmrcení z nedbalosti, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti, obecné ohrožení z nedbalosti. Těchto přečinů se kominík může dopustit porušením důležité povinnosti, vyplývající z jeho z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
Často půjde o opomenutí. Jako příklad lze uvést-kominík svou práci neprovedl vůbec nebo neprovedl řádně, nebo také revizní technik spalinových cest, který neprovedl revizi spalinových cest po stavební úpravě komínu.
Zde bychom chtěli znovu některým kominíkům připomenout (zejména těm polétavým po celé republice),že nejsou nepostižitelní, jak si někteří představují. Nechť si nastudují trestní zákoník včetně příslušných trestních sazeb.
Základní povinnosti při provádění kominických prací jsou stanoveny vyhláškou 34/2016 Sb.
§ 1
(1) Čištění spalinové cesty se provádí odstraně- ním pevných látek, usazenin a nečistot ze spalinové cesty a jejích komponentů a výběrem pevných částí spalin nahromaděných v půdici komínového průdu- chu a kondenzátů ze spalinové cesty.
(2) Nelze-li spalinovou cestu vyčistit způsobem podle odstavce 1, lze provést čištění komínu odol- ného proti vyhoření sazí vypalováním. Vypalování komínu smí provádět pouze oprávněná osoba.
§ 2
Kontrola spalinové cesty se provádí po jejím vyčištění posouzením
a) toho, zda stav a provedení spalinové cesty v době kontroly odpovídá technickým poža- davkům, podle kterých byla spalinová cesta na- vržena, provedena a bylo zahájeno její užívání,
b) toho, zda stav a provedení spalinové cesty za- jistí, aby za všech provozních podmínek připo- jených spotřebičů paliv byly spaliny bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší,
c) zajištění volného a bezpečného přístupu ke spa- linové cestě a k jejím vybíracím, vymetacím, kontrolním, měřicím a čisticím otvorům,
d) spalinové cesty z hlediska dodržení bezpečných vzdáleností od hořlavých předmětů a stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F,
e) zajištění požární bezpečnosti viditelných a pří- stupných míst spalinové cesty, zvláště při pro- stupu spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spa- lin obvodovou stěnou stavby,
f) jejího stavebně technického stavu a
g) toho, zda nedošlo k zásadním změnám oproti stavu zjištěnému při minulé kontrole nebo revizi.
§ 3
(1) Revize spalinové cesty se provádí
a) před uvedením nové spalinové cesty do pro- vozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
c) před připojením spotřebiče paliv do nepouží- vané spalinové cesty,
d) před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou vý- měny spotřebiče stejného druhu, typu, prove- dení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o prove- dení čištění a kontroly spalinové cesty,
e) po komínovém požáru, nebo
f) při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty.
(2) Způsob revize spalinové cesty je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
(1) Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud ově- řená dokumentace stavby, posouzení požárního ne- bezpečí nebo výrobce připojeného spotřebiče paliv nestanoví lhůty kratší.
(2) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění a kontrole spalinové cesty je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Vzor písemné zprávy o revizi spalinové ces- ty je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
a) posouzením shody provedení spalinové cesty s projelctovou dokumentací,
b) ověřením, zda je spalinová cesta opatřena identifikačním štítkem,
c) posouzením, zda provedení a stav spalinové cesty zajistí, aby za všech provozních podmínek připojeného spotřebiče paliv byly spaliny bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší,
d) ověřením, zda je na kompletní spalinovou cestu, případně její jednotlivé komponenty vydáno prohlášení výrobce o stálosti vlastností,
e) prohlídkou spalinové cesty, při které se kontroluje zejména:
Zde bychom chtěli znovu některým kominíkům připomenout (zejména těm polétavým po celé republice),že nejsou nepostižitelní, jak si někteří představují. Nechť si nastudují trestní zákoník včetně příslušných trestních sazeb.
Základní povinnosti při provádění kominických prací jsou stanoveny vyhláškou 34/2016 Sb.
§ 1
(1) Čištění spalinové cesty se provádí odstraně- ním pevných látek, usazenin a nečistot ze spalinové cesty a jejích komponentů a výběrem pevných částí spalin nahromaděných v půdici komínového průdu- chu a kondenzátů ze spalinové cesty.
(2) Nelze-li spalinovou cestu vyčistit způsobem podle odstavce 1, lze provést čištění komínu odol- ného proti vyhoření sazí vypalováním. Vypalování komínu smí provádět pouze oprávněná osoba.
§ 2
Kontrola spalinové cesty se provádí po jejím vyčištění posouzením
a) toho, zda stav a provedení spalinové cesty v době kontroly odpovídá technickým poža- davkům, podle kterých byla spalinová cesta na- vržena, provedena a bylo zahájeno její užívání,
b) toho, zda stav a provedení spalinové cesty za- jistí, aby za všech provozních podmínek připo- jených spotřebičů paliv byly spaliny bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší,
c) zajištění volného a bezpečného přístupu ke spa- linové cestě a k jejím vybíracím, vymetacím, kontrolním, měřicím a čisticím otvorům,
d) spalinové cesty z hlediska dodržení bezpečných vzdáleností od hořlavých předmětů a stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F,
e) zajištění požární bezpečnosti viditelných a pří- stupných míst spalinové cesty, zvláště při pro- stupu spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spa- lin obvodovou stěnou stavby,
f) jejího stavebně technického stavu a
g) toho, zda nedošlo k zásadním změnám oproti stavu zjištěnému při minulé kontrole nebo revizi.
§ 3
(1) Revize spalinové cesty se provádí
a) před uvedením nové spalinové cesty do pro- vozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
c) před připojením spotřebiče paliv do nepouží- vané spalinové cesty,
d) před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou vý- měny spotřebiče stejného druhu, typu, prove- dení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o prove- dení čištění a kontroly spalinové cesty,
e) po komínovém požáru, nebo
f) při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty.
(2) Způsob revize spalinové cesty je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
(1) Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud ově- řená dokumentace stavby, posouzení požárního ne- bezpečí nebo výrobce připojeného spotřebiče paliv nestanoví lhůty kratší.
(2) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění a kontrole spalinové cesty je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) Vzor písemné zprávy o revizi spalinové ces- ty je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
a) posouzením shody provedení spalinové cesty s projelctovou dokumentací,
b) ověřením, zda je spalinová cesta opatřena identifikačním štítkem,
c) posouzením, zda provedení a stav spalinové cesty zajistí, aby za všech provozních podmínek připojeného spotřebiče paliv byly spaliny bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší,
d) ověřením, zda je na kompletní spalinovou cestu, případně její jednotlivé komponenty vydáno prohlášení výrobce o stálosti vlastností,
e) prohlídkou spalinové cesty, při které se kontroluje zejména: