Stavební zákon
Základní požadavky na komíny a kouřovody jsou uvedeny v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se všemi změnami a doplňky.
V §156 se říká:
1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů.
Související předpisy:
Vyhláška MMR č. 268/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby. Vyhláška č. 499/2006 Sb. a 62/2013 Sb. , o dokumentaci staveb. Nařízení č. 11/2014 Sb. rady HMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze. Vyhláška MMR č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky
Zákon č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, k tomuto zákonu vydaná jako prováděcí předpisy, zasahují do oblasti ochrany spotřebitele v souvislosti s uváděním výrobků na trh.
Nařízení evropského parlamentu a rady č. 305/2011 Sb.
kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.
Prohlášení o shodě je písemné ujištění výrobce nebo dovozce o tom, že výrobek splňuje požadavky technických předpisů a že byl dodržen stanovený postup při posouzení shody. Prohlášení o vlastnostech, nově zavedené nařízení jako nezbytný předpoklad pro označení výrobku CE, uvádí vlastnosti stavebního výrobku ve vztahu k základním charakteristikám dotčeného výrobku v souladu s příslušnou harmonizovanou technickou specifikací, kterou dle nařízení jsou harmonizovaná norma (hEN) nebo evropské technické posouzení (ETA).
Vyhláška 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.
Provoz komínů a kouřovodů
Na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně pozdějších předpisů a vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci – § 43 Komíny a kouřovody vyplývá povinnost udržovat komín v takovém stavebně-technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost. Čištění a kontrola musí být prováděna dle vyhlášky 34/2016 Sb..
Rozdělení technických norem
Technické normy se dělí do skupin – všeobecné, výpočtové a výrobkové normy. Základními všeobecnými normami jsou ČSN 734201:2010 v aktuálním znění a ČSN EN 1443:2004 v aktuálním znění.
ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
Norma platí pro navrhování a posuzování komínů do 60 m účinné výšky, které mají neměnný průřez s největším světlým rozměrem průřezu průduchu 800 mm. Současně norma platí pro navrhování kouřovodů k těmto komínům. Norma ČSN 734201/2010 platí pro provádění komínů a kouřovodů a pro provádění rekonstrukcí a modernizací stávajících komínů a kouřovodů, navržených podle dříve platných norem (např. vložkování stávajících komínů), pro provoz a zkoušení těchto komínů a kouřovodů (nových, rekonstruovaných, modernizovaných i stávajících), pro připojování spotřebičů paliv k nim.
ČN EN 1443 Komíny – všeobecné požadavky
Tato norma stanoví všeobecné požadavky na komíny.
ČSN EN 13063-1+A4 – Komíny – Systémové komíny s pálenými/keramickýcmi vložkami – Část 1: Požadavky a zkušební metody pro stanovení odolnosti při vyhoření sazí
ČSN EN 13063-2+A1 – Komíny – Systémové komíny s pálenými/keramickými vložkami – Část 2: požadavky a zkušební metody při mokrém provozu.
ČSN EN 13063-3 – Komíny – Systémové komíny s pálenými/keramickými vložkami – Část 3: Požadavky a zkušební metody pro systémové komíny se vzduchovými průduchy.
ČSN EN 1856-1:2010 (73 4240) – Komíny – Požadavky na kovové komíny – Část 1: Systémové komíny.
ČSN EN 1856-2:2010 (73 4240) – Komíny – Požadavky na kovové komíny – Část 2: Kovové vložky a kouřovody.
ČSN EN 15287-1:2009 (73 4241) – Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: komíny pro otevřené spotřebiče paliv.
ČSN EN 15287-2:2009 (73 4241) – Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: komíny pro uzavřené spotřebiče paliv.
Některé další normy a technické předpisy
ČSN 06 1008 – Požární bezpečnost tepelných zařízení
ČSN 07 0703 – Plynové kotelny
ČSN EN 62 305 – Předpisy pro ochranu před bleskem
ČSN 73 0821 – Požární odolnost stavebních konstrukcí
ČSN 72 2600 – Cihlářské výrobky. Společná ustanovení.
Označování komínů
Třídění
Komíny je nutno třídit dle ČSN EN 1443 (viz příklad):
Komín EN 1443 – T400 P1 W 1 Gxx
EN 1443 – číslo odpovídající normy
T 400 – teplotní třída
P1 – tlaková třída N nebo P nebo H
W – třída odolnosti proti působení kondenzátu
1 – třída odolnosti proti korozi
Gxx – třída odolnosti při vyhoření sazí G nebo O s údajem o vzdálenosti od hořlavých stavebních materiálů v mm
Zatřídění komínových systémů najdete stránkách výrobců komínových systémů.
Označování
Každá dokončená spalinová cesta musí být označena identifikačním štítkem, kde kromě zatřídění musí být uvedeny další údaje:
– název organizace, která provedla instalaci komína nebo vložky
– datum provedení konstrukce
– velikost průduchu
– účinná výška komína
Identifikační štítek se umístí na přístupném místě na spalinové cestě. Bez tohoto štítku nemůže být vystavena revizní zpráva.
Rizika nesystémových řešení
Zděný komín s ochranným pouzdrem (vložkou) (posuzuje se jako jednovrstvý komín, použití pouze pro suchý provoz)
– není zajištěna dilatace pouzdra
– poruchy a trhliny při vyhoření sazí
– vyžaduje zpracování projektové dokumentace vč. detailů
– vyžaduje zpracování technologického postupu montáže
– při použití kovového pouzdra korozivní napadání materiálu
Zděný komín s dilatačně oddělenou šamotovou vložkou (posuzuje se jako vícevrstvý komín se zděným pláštěm)
– problematické zajištění dilatace vložky
– nereálné zajistit zadní odvětrání izolace (pouze suchý provoz)
– zpravidla nevyhovující gramáž „levné“ tepelné izolace
– vyžaduje zpracování PD a technologického postupu montáže
Řešení bez komína (turbo)
– pouze v technicky odůvodněných případech
– teplota vnitřní stěny v ústí kouřovodu musí být větší než 5°C
– prokázání dodržení imisních limitů
Schvalování komínů
– konstrukce musí být zatříděná a opatřená štítkem
– revize v souladu s ČSN a vyhláškou 34/2016 Sb.(vzor revizní zprávy)
– prohlášení o shodě (u nesystémových komínů odpovědnost dodavatele)
Odpovědnost a záruky
– projektant: návrh dle platných norem a předpisů
– obchodník: prohlášení o shodě
– dodavatel: certifikované materiály, identifikační štítek
Přívod a odvod vzduchu
Dostatečný přívod spalovacího vzduchu
je předpokladem pro bezpečný provoz spotřebičů a bezproblémový odvod spalin do ovzduší.
U spotřebičů, které nasávají spalovací vzduch z prostoru, v němž jsou umístěny, musí být spotřebované množství vzduchu neustále nahrazováno vzduchem dodatečně proudícím z venkovního prostředí. To vyžaduje dostatečně velké otvory (v neuzavíratelném provedení) pro přívod vzduchu do místností se spotřebiči. U spotřebičů o výkonu do max. 50 kW může být přívod vzduchu zajištěn odpovídající vzduchovou propustí spárami v oblasti oken nebo vnějších dveří. Tento způsob však v případě použití současných těsných výplní otvorů například v novostavbách nebo při jejich výměně již nestačí, a pokud se problém zajištění spalovacího vzduchu jiným způsobem podcení, spotřebič zpravidla řádně nefunguje. Chyby se potom hledají v konstrukci spotřebiče, nedostatečném komínovém tahu, ale příčina bývá jiná: nedostatek spalovacího vzduchu.
Spotřebiče nezávislé na vzduchu z místnosti
Uzavřené spotřebiče v provedení C jsou konstruovány tak, že si do uzavřeného spalovacího prostoru nasávají vzduch z venkovního prostředí. Jejich konstrukce někdy svádí k přímému odkouření přes fasádu budovy. Optimální využití technických parametrů těchto spotřebičů při současném splnění obecně platných norem v oblasti hygieny a bezpečnosti je při jejich napojení na speciální komínové systémy.
V současné době se prosazují na vzduchu v místnosti nezávislé spotřebiče na tuhá paliva. Ve spojení s vhodným komínovým systémem lze tímto způsobem optimálně a bez kompromisů vyřešit provoz například krbových kamen v moderních objektech s těsnými okny.
Vyhláška 137/98 Sb. §35 Komíny a kouřovody
Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění a ohrožení bezpečnosti.
ČSN 734201:2002 Čl. 8.1
Spotřebiče se připojují kouřovodem do komína, který odvádí spaliny nad střechu budovy. Pouze v technicky odůvodněných případech, kdy nelze zajistit odvod spalin do komína, lze volit odvod spalin na venkovní zeď podle příslušného normativního dokumentu (TPG 800 01 a TPG 70401).
Počet komínů v budově
Možnost individuálního vytápění
V každém novém domě, zejména v bytovém domě, by se mělo vždy naplánovat a také vybudovat více komínů. Obyvatelům jednotlivých bytů je tím dána možnost vedle zdroje ústředního vytápění použít zdroj individuální, např. vedle plynového kotle pro ústřední vytápění také kachlová nebo krbová kamna. To umožňuje vytápění bytů dalším spotřebičem, s jiným topným médiem, např. při výpadku ústředního zdroje tepla z důvodu poruchy, nedostatku paliv, poruchách na ústředním topení samotném, výpadku proudu nebo poruše napájecí sítě apod. Při projektování rodinných domků pro jednu nebo dvě rodiny by se zvláště nemělo zapomínat na návrh více komínů, a tím i eventuálních alternativ. Technické řešení není tak složité jako u bytových domů a rozhodně se vyplatí. K topení běžnými médii (olejem, plynem či elektřinou) je tak možné navrhovat alternativní možnost vytápění pevnými palivy a stavebně je realizovat např. dvouprůduchovými tvárnicemi.
Větší komínový průřez pro lokální spotřebiče a spotřebiče pevných paliv
Lokální spotřebiče a spotřebiče pevných paliv většinou vyžadují větší průřez komína než spotřebiče pro ústřední vytápění. Nynější škála vyráběných průměrů komínů, umožňuje přesné přizpůsobení průřezu komína připojovanému spotřebiči. To je podstatným předpokladem pro hospodárné sestavení a bezpečný provoz komínového systému.
Dvouprůduchové komíny
Dvouprůduchové komíny s různě velkými průřezy nabývají na stále větším významu. Při montáži odpadá spára, která by vznikla mezi dvěma jednoprůduchovými komíny. Také potřeba půdorysné plochy je velmi malá. Proto vykazuje tento sortiment výrobků v porovnání s jednoprůduchovým provedením značné stavebně-technické přednosti.
Mnoho možností připojení na dvouprůduchové komíny
Dvouprůduchové komíny umožňují v jedno – nebo dvougeneračním rodinném domku více možností připojení spotřebičů. Je umožněna kombinace připojení např. Ø14 + Ø20 nebo Ø16 + Ø20, tzn. připojení kotle ústředního vytápění a připojení krbových kamen pro spalování dřeva resp. kachlových kamen nebo otevřeného krbu.
Přídavný (rezervní) komín pro pevná paliva
Dvouprůduchové komíny s různě velkými průřezy vyhovující přání mnoha stavebníků zabudovat vedle komína pro ústřední vytápění, druhý komín pro pevná paliva. Je tak možné částěčně redukovat náklady na vytápění (např. krbovou vložkou) hlavním zdrojem nebo jej použít při výpadku hlavního zdroje.
Jeden komín pro více spotřebičů u bytových domů
Ve snaze snížit spotřebu energií došlo k velkému rozšíření nových technologií oken a dveří. Tyto nové systémy se vyznačují mimořádnou těsností. Následkem toho nelze počítat s přirozenou infiltrací vzduchu do prostor, kde bývají v bytech umístěny kotle vytápění. Proto došlo k vyvinutí speciální tepelné a komínové techniky, která se přizpůsobila tomuto stavu. Spotřebiče se označují, jako uzavřené a k nim příslušný komínový systém nese označení společné komíny. Jde o komínový systém, který umožňuje napojení až deseti uzavřených plynových spotřebičů do jednoho komínového průduchu (až čtyři kotle z jednoho podlaží). Dochází k úsporám neefektivního centrálního vytápění.Každý majitel bytu si pak může korigovat spotřebu energie. Odvod spalin je přitom naprosto bezpečný a současně je zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu ke kotlům.
Poloha komínů
Správná poloha
V zásadě by se měla poloha komína v budovách nebo u budov navrhovat tak, aby vyústění komína leželo v blízkosti hřebene střechy. To vychází z požadavku na co nejnižší výšku komína nad střechou (při splnění dále zmíněného normového požadavku 65 cm nad hřebenem).
Výhody vyústění komína u hřebene
Umístění komína v blízkosti hřebene má stavebně-technické i funkčně-technické přednosti. Část komína, vyčnívající nad střechu, je vystavená velkým namáháním od větru, mrazu a dalších povětrnostních vlivů. S menší výškou nad střechou je také menší namáhání a odpadnou také náklady na statické zabezpečení.
Menší výška nadstřešní části komína má vliv na lepší funkci komína. Je to tím, že je ochlazována menší plocha komína.
Komíny nad střechou
Výška nad šikmou střechou
Výška komína nad šikmou střechou je stanovena v ČSN 73 4201. Nad šikmou střechou musí mít komín ústí minimálně 650 mm nad hřebenem. Tam, kde toto pravidlo není možné dodržet lze použít komínové nástavce. ČSN 73 4201 pak dále popisuje podmínky, které musí být při návrhu komínů nad střechou respektovány, např. pokud je komín od hřebene dále než 2 m.
V případě použití soupravy komínové hlavy (konické vyústění) je výška nerezového konusu započtěna do výše uvedených 650 mm. Výška konusu odpovídá cca průměru průduchu (šamotové vložky).
Komíny nad plochou střechou
Jednotná výška min. 1,0 m u komínů s odtahem spalin od spotřebičů bez rozdílu paliv. Za plochou střechu je považována střecha, jejíž sklon od vodorovné roviny je menší než 20°.
Komíny v blízkosti střešních oken a vikýřů
Přepracovaná ČSN 734201/2010 se nově zabývá také výškou vyústění komínů v blízkosti střešních oken a vikýřů a jejich vzájemnou vzdáleností.
Statika
Komíny musí být stabilní: v blízkosti hřebene
Část komína, vyčnívající nad rovinu střechy, je vystavena značným silám větru a musí být proto postavena stabilně. Aby se ušetřilo na nákladných konstrukcích pro zajištění stability, je vhodnější, když komín prochází rovinou střechy v blízkosti hřebene, tzn. jeho nadstřešní část je co nejkratší. Namáhání větrem je pak přeneseno do sousedních stavebních dílů. Komínová hlava nepřenáší žádné napětí v tahu.
Výška komína závisí na jeho velikosti a hmotnosti.
Statické posouzení komínového tělesa by mělo být provedeno ve statické části projektu. Je třeba vycházet z toho, že komínová hlava nemůže přenášet napětí v tahu. Pokud není komín jinak staticky zajištěn, musí vlastní tíha komína sama zabezpečit, aby pod vlivem síly větru nedocházelo k bočnímu namáhání komína. Přípustná výška komína nad nejvyšším bočním podepřením je proto omezena. Je závislá na rozměrech komína, jeho hmotnosti, i na výšce vyústění komína nad úrovní terénu.
Maximálně přípustná výška komínů
Maximální přípustná výška (bez dodatečných stavebních opatření) se posuzuje od posledního bočního podepření. Při statických výpočtech se předpokládá, že nejvyšší boční podepření je umístěno v rovině střechy. Toho lze dosáhnout např. osazením kotevního prvku do krovu.
U obezdívané komínové hlavy se provádí obezdívka na krakorcovou desku, jejíž únosnost je 4 m výšky obezdívky z plných maloformátových cihel. Pro stanovení únosnosti byla stanovena objemová hmotnost cihel 1,8 kg/dm³ a tloušťka stěny 11,5 cm. Úroveň osazení krakorcové desky pod střešní rovinou se rovná 1/2 výšky nadstřešní části (měřeno v ose komínového průduchu).
Zvláštní stavební opatření u větších výšek nad střechou
Pokud z projektu vyplývají výšky nad nejvyšším bočním podepřením větší než je stanoveno ve statickém výpočtu, je nutné provést zvláštní stavební opatření k zajištění stability komínového tělesa, např. pomocí výztužných tyčí v rozích tvárnic, příhradovinu z pásové oceli, vyplnění větrací šachty železobetonem nebo použití prvku kotvícího prvku do krovu. Doklad stability zde musí v konkrétním případě podat zodpovědný projektant.
Komín a přilehlé hořlavé materiály
Vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od komínů
Dřevěné trámové stropy, střešní trámy ze dřeva a podobné stavební díly z hořlavých materiálů, které sousedí s komínem, musí mít od vnějšího pláště komína vzdálenost minimálně 5 cm (ČSN 73 1701 „Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí“).
Komín a přilehlé stěny z hořlavých stavebních materiálů
Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány jednak např. ČSN 73 1701 „Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí“, ale především vycházejí ze zatřídění komínové konstrukce dle EN 1443. Tyto vzdálenosti platí i pro konstrukce z jiných hořlavých hmot.
Meziprostor mezi komínem a hořlavou plochou musí být trvale dobře odvětráván.
Každé řešení dle konkrétně použitých materiálů a skladby konstrukce doporučujeme konzultovat s požárním specialistou k porovnání s normovými požadavky.
Čistící otvory, vybírací, kontrolní a vymetací otvory
Úprava podlahy před těmito otvory se řídí čl. 6.6.5.8 ČSN 734201/2002. Podlahy z hořlavých stavebních materiálů pod čistícími otvory je třeba chránit nehořlavými materiály, které mají rozměry: dopředu minimálně 50 cm a po stranách 20 cm viz obrázek.
Připojení spotřebičů přes stěny
Pokud vedou kouřovody přes stěny z hořlavých stavebních materiálů nebo s hořlavými součástmi, pak je nutné vyrobit okolo kouřovodu výplň z nehořlavých materiálů o velmi malé tepelné vodivosti (viz. ČSN 061008 Požární bezpečnost tepelných zařízení).
Průchod hořlavou stěnou
Průchod zděnou stěnou
Doporučené řešení firmy PROMAT – prostup kouřovodu stěnou z hořlavé hmoty
Technické údaje
- 1 – stěna
- 2 – kouřovod
- 3 – krycí deska (nehořlavá, nekovová – PROMATECT®-H)
- 4 – růžice
- 5 – ochranná trubka
- 6 – izolační výplň I. (nehořlavá PROMAGLAF®-HTI)
- 7 – izolační výplň II. (nehořlavá PROMAGLAF®-HTI)
Připojování spotřebičů na komín
Komíny s jedním a několika napojeními
Komíny, na které je připojen pouze jeden spotřebič, se označují jako samostatné komíny. Komíny, na které je připojeno více spotřebičů, se označují jako společné komíny. Při připojování více spotřebičů na jeden komínový průduch je nutno respektovat podmínky ČSN 734201/2010.
Jedno připojení na komín
Spotřebiče paliv jsou dnes zpravidla připojeny na vlastní komín. Tento vývoj lze z technického hlediska jen uvítat, neboť komíny s jedním připojeným spotřebičem (samostatné) fungují spolehlivě a bezpečně za všech provozních podmínek.
Společné komíny typu LAS
Komíny, které slouží k odvádění spalin a přivádění spalovacího vzduchu do spalovací komory spotřebičů, se označují jako LAS komíny (z němčiny vzducho-spalinové systémy). Přitom společný komín slouží většinou k odvádění spalin od více spotřebičů a společná vzduchová šachta k přivádění spalovacího vzduchu pro více spotřebičů. Pro návrh komína typu LAS a společných komínů obecně je zpracována norma ČSN 13384-2 Komíny – tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – část. 2 Společné komíny, kapitola 15 – Vyvážený komín.
Proud spalin v komíně předá část tepla přiváděnému spalovacímu vzduchu, čímž přispívá ke zvýšení účinnosti spalovacího procesu. Současně je třeba počítat s tím, že chladný nasávaný vzduch může ovlivnit povrchovou teplotu komínového pláště v interiéru (např. v horních podlažích) a provést případná opatření na zvýšení jeho tepelného odporu. Návrh komína typu LAS by měl být vždy ověřen výpočtem.
Kouřovody
Kouřovod
Kouřovody jsou konstrukce s průduchem, určeným pro odvod spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do sopouchu příp. do volného ovzduší. Výrazně ovlivňují odvod spalin od spotřebiče paliv.
Zajištění minimálních tlakových a tepelných ztrát
Spaliny by měly být odváděny od spotřebičů do komína s co nejmenšími ztrátami tlaku a tepla. Proto by kouřovody měly být navrženy a provedeny co možná nejkratší a s plynulými změnami směru a minimální nerovností vnitřního povrchu.
Omezení délky kouřovodů
Dle ČSN 734201 nesmí rozvinutá délka kouřovodu překročit čtvrtinu účinné výšky komína a nemá být delší než 3 m. Při větší délce musí být po celém povrchu opatřen tepelnou izolací tak, aby tepelný odpor konstrukce kouřovodu byl minimálně 0,55 m2.K.W-1.
Stoupání kouřovodů u otevřených krbů
Kouřovody mají směrem k sopouchu stoupat. Při nevýhodných tahových podmínkách může být účelné, zvolit připojení do komína pod úhlem 45°. U otevřených krbů by kouřovody měly být vždy zhotoveny vzestupně pod úhlem 45°. Doporučujeme toto připojení i pro vnitřní uzavíratelné krbové vložky a komíny pro kotle na tuhá paliva s kratší účinnou výškou.
Průřez kouřovodu musí odpovídat průřezu komína
Kouřovody musí mít dostatečný průřez. Průřez kouřovodu nesmí být větší než průřez komína, k němuž je připojen. Pokud má být provedena redukce kouřovodu, musí být tato redukce osazena na kouřovém hrdle spotřebiče.
Tepelná izolace zlepšuje tah komínů
Rozdíl teplot spalin a okolního prostředí je u kouřovodu největší. Dobrá tepelná izolace kouřovodu zlepšuje, speciálně při velmi malých topných výkonech, tah komína. Redukuje také množství kondenzátu, vznikajícího v komíně a v určitých případech umožňuje použití menších průřezů komínů než by bylo normálně nutné.
Čistící otvory
Počet čistících otvorů v kouřovodech musí být dostatečný, aby se kouřovody daly čistit a kontrolovat. Čistící otvory musí být snadno přístupné. Umisťují se shora nebo z boku kouřovodu. U rovných částí kouřovodů je největší vzdálenost čistících otvorů 3 m a dále se montují za každou změnou směru a ve vzdálenosti 6 m délky (měřeno vodorovně). Kontrolní otvory musí být umístěny tak, aby umožňovaly kontrolu, popřípadě čištění průduchu komína a kouřovodu.
Umístění a instalaci kouřovodů naplánujte pečlivě
Kouřovody nesmí být vedeny do jiných pater, nesmí být vedeny skrze jiné byty a nesmí být také vedeny skrze prostory, v nichž není dovolena instalace spotřebičů paliv. Kouřovody otevřených krbů a kachlových kamen smí být umístěny za obložením z nehořlavých materiálů.
Minimální vzdálenosti kouřovodu od hořlavých materiálů
Dle ČSN 061008:
– od obložení zárubní a od instalace potrubí včetně jeho izolace dveří a podobných podřadných stavebních dílů z hořlavého materiálu = 20 cm,
– od jiných stavebních dílů z hořlavého materiálu nebo s hořlavým materiálem = 40 cm.
Vzdálenosti mohou být zmenšeny až na čtvrtinu, jestliže je kouřovod opláštěn minimálně 2 cm tlustým nehořlavým materiálem.
Jak připojovat kouřovody na komín
Kouřovody nesmí zasahovat do světlého průřezu komína!!!
Při napojování kouřovodu do sopouchu komína (tvarovky pro napojení kouřovodu) se okolo roury kouřovodu omotává nehořlavá, tepelně odolná a elastická hmota – nejlépe šňůra z keramických vláken. Ta přenáší rozdílnou tepelnou roztažnost materiálů (kov se roztahuje teplem rychleji a více než keramické matariály), umožňuje posuv roury při zahřátí a také zamezuje šíření hluku tělesem komína.
Dilatace od stěn a stropů
Otvory pro průchod stropy – o 2 – 3 cm větší než vnější rozměr komína
Stěny komínového pláště nesmí být oslabené, zatížené nebo jinak nebezpečně namáhané stropy, průvlaky ani jinými stavebními dílci. Otvor ve stropní konstrukci je třeba vytvořit o cca 2 až 3 cm větší než je vnější rozměr komína. Tato štěrbina se vyplní deskami z minerálních vláken nebo podobných materiálů. Nesmí se vyplňovat hořlavými izolačními materiály. Pokud se strop betonuje teprve po stavbě komína, je třeba před betonováním připevnit na komín v oblasti plánovaného stropu kolem dokola 3 cm silnou desku z minerálních vláken.
Zapuštění komínového tělesa do zdiva
Postup v případě použití příček.
Dimenzování
Správný návrh = dokonalá funkce
Správný návrh průřezu komína je základem a předpokladem pro následnou dokonalou funkci každého spotřebiče, který je připojen na komín. Správný průřez komína zajišťuje spolu s účinnou výškou dopravní tlak spotřebiče a odtah spalin přes střechu do volného ovzduší s podtlakem v komíně. Ve spojení s dobře navrženou tepelnou izolací zajišťuje dostatečnou teplotu spalin na výstupu z komína (v komínovém ústí).
Funkčnost a hospodárnost
Spalinová cesta nesmí snižovat účinnost spotřebičů, při návrhu komína se posuzují tlakové podmínky v sopouchu komína pro všechny limitní stavy provozu. Dimenzovací diagramy Vám pomohou orientačně určit dimenze průřezů komínů.
Jejich použití vychází z pevného zadání kouřovodu a součtu místních tlakových ztrát (nemají univerzální platnost). Před jejich použitím je třeba s těmito hodnotami porovnat konkrétní zadání. Každý návrh spalinové cesty by měl být ověřen výpočtem dle platných norem pro konkrétní zadání pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin. Zvláštní pozornost je třeba věnovat navrhování společných komínů.
Vývoj dimenzovacích diagramů
Vytvoření diagramů specifikovaných pro jednotlivá topná média si vyžádaly především rozdílné vlastnosti spalin, vzniklých během spalování těchto topných médií. Zejména v oblasti nízkých teplot spalin, se díky rozdílným rosným bodům obou látek, zřetelně lišily naměřené hodnoty spalin, a proto se také liší průměry komínů. Nižší množství hmotnostního toku spalin vede u spotřebičů s přetlakovým hořákem k menším průřezům a naopak pro spotřebiče s atmosferickým hořákem jsou nutné větší průřezy komínů.
Výpočtové normy
Metodiku výpočtu a tvorbu diagramů upravují evropské normy:
- ČSN EN 13384-1
- ČSN EN 13384-2
- ČSN EN 13384-3
Pro zjednodušení práce zpracovaly firmy vyrábějící komínové systémy tzv. dimenzovací diagramy, kterými je možno řešit jednoduché případy. Tyto diagramy však nenahrazují výpočty komínů pro jednotlivé situace a různé provozní stavy.
Výpočet spalinové cesty
Ve složitějších případech, jako jsou například společné komíny, můžete výpočet spalinové cesty objednat u společnosti Schiedel formou technické pomoci. Pro objednávku a zadání spalinové cesty použijte formuláře na stránkách www.daming.cz
Správný návrh průřezu
Návrh společných komínů se řídí ČSN EN 13384-2. Spotřebiče paliv jsou připojovány na společný komín dle ČSN 73 4201.
Předmět návrhu
- Na komín je připojen více než jeden kouřovod nebo více spotřebičů s uspořádáním do většího počtu sopouchů nebo
- do komína je připojen jeden společný kouřovod od více spotřebičů
Výpočtová metodika zahrnuje i případy tlakově vyvážených společných komínů typu LAS (vzducho spalinových systémů).
Vzhledem k široké škále spotřebičů paliv, různým možnostem uspořádání spalinové cesty a různým provozním stavům použití návrhových diagramů v tomto případě nedoporučujeme. Pro návrh použijte výpočtu podle ČSN EN 13384-2